Za to, že relativně slušně vidíme i v pozdním věku, vděčíme především kmenovým buňkám. Máme je v rohovce a neustále nahrazují zestárlé a jinak poškozené epitelové buňky. Je celá řada situací, kdy kmenové buňky se nemohou dostat tam, kam mají, a obnovování rohovky se zadrhne. Znetvořená tkáň znamená slepotu.  Nová léčba buňkami, které nejsou ještě diferencovány a které jsou schopny se množit a dát vznik takovému typu buněk, podle toho do jakého prostředí se dostanou, se nyní stává pro řadu pacientů velkou nadějí.

Zvětšit obrázek

O zázračných léčbách pomocí kmenových buněk se píše často. Je to však s nimi jako na houpačce. Jednou jsou blahořečeny, že zachraňují životy, aby nás v zápětí před nimi lékaři varovali, že tato léčba přináší více rizika, než je zdrávo. Nešťastných případů a šarlatánů na klinikách východu přibývá jako hub po dešti.

Tentokrát jde o poznatek z prestižní australské instituce. Výzkumníci Univerzity Jižního Walesu zdokumentovali léčbu zraku pomocí kmenových buněk odebíraných z vlastního oka pacientů. Principem je namnožení těchto buněk a jejich aplikace za pomoci kontaktních čoček. Porostlé čočky se přiloží na poškozené oko a to je vše. Pak už jen stačí počkat deset dnů a buňky rekolonizují povrch oka a rohovka je zase „jako nová“. I když popsána byla pouze léčba rohovky, vědci jsou přesvědčeni, že stejnou metodu půjde využít na léčbu celou řadu očních chorob.       

Publikace, která přesně popisuje léčbu oka kmenovými buňkami, se objevila tento týden v časopisu Transplantation. Zatím byla odzkoušena jen u tří pacientů. Dva z nich měli oko poškozené v důsledku opakovaných chirurgických zákroků, při nichž jim odstraňovali melanom. Třetí případ měl rohovku poškozenou v důsledku dědičné choroby postihující oční duhovku. Stejný typ poškození rohovky ale vzniká také při popálení očí ohněm, chemikáliemi, bakteriálními infekcemi, při ozařování, takže čekárny pacientů s poškozenou rohovkou, ochotných podstoupit cokoliv, jen aby znovu viděli, budou nacpané k prasknutí.  Zvláště když podle vedoucího operačního týmu  Nicka Di Girolama jde o zákrok, který je jednoduchý a levný. Na rozdíl od jiných metod, při kterých se používají k léčbě implantáty z očí cizích osob a zvířat, jde o léčbu, která je až na odběr krevní plasmy, zcela neinvazivní. 

Podle Stephanie Watsonové, další členky týmu stačí, aby pacient přišel do nemocnice. Za pár hodin mu oko připraví, vloží kontaktní čočku a může jít domů. Na oku se nic nešije. Jediné, co se před vložením léčebné čočky provádí je, že se oškrábne její vrchní nefunkční vrstva.
Jde o zákrok, který vzhledem k jeho nenáročnosti lze provádět i v chudých zemích. Jediné, co je k tomu třeba, je mít očního lékaře a laboratoř pro tkáňové kultury. Žádné zvláštní vybavení netřeba. Postačí kultivační box s místem pro sterilní práci.

Zvětšit obrázek

Nick Di Girolamo a Stephanie Watsonová nevidí důvod, proč by stejná technika neměla fungovat také například na kůži, protože rohovka a kůže toho mají mnoho společného. (Kredit: University of New South Wales)

Podívejme se na tři popsané případy poněkud blíže. Základem léčby je získání kmenových buněk. K těm se vědci dostali biopsií  –  tedy vpichem dutou jehlou, která umí vykrojit kousek tkáně. Prakticky jde jen o malé škrábnutí, které oko nijak neohrožuje. Ve dvou případech volili místo vpichu do oblasti v koutku oka, kde bělima přechází v rohovku. Jeden z ošetřených pacientů měl ale vrozený defekt postihující obě oči a tento odběr neskýtal naději na získání kvalitních kmenových buněk. Zkusili tedy jinou tkáň - spojivky. Ukázalo se, že ačkoli tkáň spojivky se od tkáně odkud normálně rohovka roste, výrazně liší, kmenové buňky obsahuje také. Žádoucích kmenových buněk je ve spojivce kupodivu dost a po přenesení do rohovky se vyvinou v buňky stejně „kvalitní“, jako buňky původem z vlastní rohovky.

Namnožení buněk se dělá in vitro, tedy v laboratoři. Aby se buňky mimo tělo cítily dobře a rychle rostly, jsou jim živiny dodávány autologním sérem. To znamená, že každý pacient si své buňky živí svou vlastní krví.  
Kmenové buňky se množí rády a tak když se k nim přidají kontaktní čočky, pokryjí je svým porostem během několika dnů. Léčebné kontaktní čočky nejsou zvláštním výrobkem určeným jen pro tyto účely. Vědci testovali celou řadu kontaktních čoček od různých výrobců. Většina z nich ale má složení působící baktericidně a to pro růst buněk není to pravé ořechové. Nakonec se jako nejlepší ukázaly obyčejné, celosvětově rozšířené kontaktní čočky, které se v oční chirurgii občas používají jako krycí materiál po různých zákrocích na oku. Právě na těchto „obyčejných“ čočkách se buňky uchytily a rostly nejlépe. Navíc se jedná o přípravek, který již prošel testy amerického úřadu pro schvalování léčiv (FDA), takže s jeho schvalováním k dalšímu využití nebudou problémy.

VIDEO:  Detailní záběry z kultivace kmenových buněk a vlastního zákroku na oku.

Snad už jen zbývá dodat, že k rapidnímu zlepšení zraku dojde během týdnů a že i po 18 měsících se na situaci nic nemění. Zrak se zlepšil ve všech třech případech ( na všech čtyřech očích).   Zdá se, Australané přišli na metodu, která je schopna levně a bezpečně vracet zrak tam, kde na vině je poškozená rohovka a kde jí kmenové buňky nedokážou přirozenou cestou obnovovit.
Girolamovův tým se již těší, jak budou stejnou metodou brzo kromě rohovek vylepšovat pošramocené oční sítnice. Dokonce prý již přemýšlejí i o dalších orgánech. Jakých, to si zatím nechávají pro sebe. 

Prameny: University of New South Wales
Transplantation, 2009; 87 (10): 1571 DOI: 10.1097/TP.0b013e3181a4bbf2