Zvětšit obrázek

Vila Casina Pio IV, sídlo Papežské akademie věd. Kredit: StPetersBasilica.

Vatikánu asi podle všeho ve vztahu k vědě teče do bot. Lpění na tradici má sice snad pro někoho estetickou hodnotu, v moderním světě se ale nevyhnutelně stává olověnou koulí u nohy. Vatikán to navíc v poslední době pod taktovkou rozparáděného papeže několikrát docela přehnal a špičky katolické hierarchie čelily záplavě nesouhlasné reakce, která se řinula také z vlastních řad.

Zvětšit obrázek

Znak Akademie rysů. Kredit: IMSS.

Jak se ale zdá, i zakonzervované struktury v nouzi najdou alespoň nějakou sebereflexi. Po letech nechuti vůči solidním vědeckým poznatkům, založené na neostře vymezené a pružně aplikované „etice“ se církev vcelku překvapivě pohnula. Jakkoliv se dříve Vatikán a katolická věda vůbec štítili genetických modifikací nebo klonování, poslední dobou probleskují zprávy o katolickém tání v těchto tématech.

Nedávno totiž udělala vstřícný krok pozoruhodná katolická instituce Papežská akademie věd (Pontifical Academy of Sciences), sídlící ve Vatikánu, v patricijské vile Casina Pio IV. Papežova akademie věd má své kořeny na počátku 17. století, kdy byla založena Accademia dei Lincei, čili Akademie rysů, protože se od jejích vědců očekávalo, že budou rysím zrakem lovit tajemství přírody. Šéfem této Akademie rysů byl jistý Ital Galileo Galilei. V těch dobách si katolická církev monopolizovala veškeré vědění, tak nebylo divné, že Akademie rysů vznikla pod záštitou papeže, tehdy Klementa osmého.

Zvětšit obrázek

Dávný šéf Akademie rysů, jistý Galileo. Kredit: Wikimedia Commons.

Zároveň ale taky nebylo divné, že když se vědci v čele s oním Italem dotlačili k hranicím nalajnovaným modlitebními knížkami, tak s nimi strážci mravů důkladně zatočili. Po smrti poraženého Galilea nadlouho skončila i Akademie rysů. Vzkřísil ji až Pius devátý v roce 1847 jako Accademia Pontificia dei Nuovi Lincei a pak ji znovu odstartoval pod jejím současným jménem Pius jedenáctý v roce 1936.

Zvětšit obrázek

Pomůžou Greenpeace, papež nebo GMO? Kredit: Worldofstock.

Časy se poněkud změnily. Ze spolku dravých šelem, které se s církví rvaly o každý kousek poznání světa je teď spíš doživotní klub plyšáků, který zprostředkovává  vědecké informace svému patronu papeži. Snaží se být vybranou společností a zvou mezi sebe světové vědce zvučných jmen údajně bez ohledu na rasu a vyznání. Ambicí papežovy akademie evidentně není provozovat nějaký výzkum či něco podobného, ale mnohem spíš budit dojem, že jejich patron ze středověké organizace má co říct k moderní vědě a globálním problémům lidstva.

Nicméně, klub papežových rysíků na svém květnovém zasedání překvapivě požehnal GMO jako možnému řešení problémů hladovění, bezpečnosti a trvalé udržitelnosti života v rozvojových zemích. Je to tím zajímavější, že se podstatně rozcházejí se závěry jiné, vlastně obdobné instituce, tentokrát pěstované nikoliv papežem, ale Světovou bankou a OSN, totiž IAASTD (International Assessment of Agricultural Knowledge, Science and Technology for Development). Zpráva IAASTD z roku 2008 se pod znatelným vlivem Greenpeace a podobných skupin značně distancuje od GMO, které podle ní v řešení problémů spojených se změnami klimatu, biodiverzitou, hladem a chudobou nemohou sehrát významnější roli.

Zvětšit obrázek

Bude mezi nimi příště figurína Benedikta šestnáctého? Kredit: Daylife.

Je nepochybně velmi pošetilé myslet si, že právě GMO budou univerzálním receptem na všechny problémy světa. Ale ještě mnohem pošetilejší je zatratit GMO z pochybných ideologických důvodů.

Zpráva IAASTD staví především na podpoře a významu domorodých a místních znalostí, kterým je třeba nabídnou alternativu v odklonu od průmyslového zemědělství závislého na chemikáliích a složité agrotechnice. Paradoxně ale právě to nabízejí GMO - minimum chemikálií a zároveň maximální odolnost a výnos. Tam se už ale přes zelené brýle asi jen těžko dohlédne.

Papežská akademie věd podle všeho netrpí slabostí pro demokracii. Zdá se, že v ní došlo k názorovému zemětřesení a konzervativní popírači GMO byli odstraněni z klíčového semináře, kde se o všem rozhodlo. Jak sama katolická církev tak ráda podotýká, účel někdy světí prostředky. Mezi ohlasy na tuto kauzu znějí velmi zajímavé postřehy, například, že regulace GMO jsou v současné době natolik přísné, že jsou dostupné pouze velkým zemědělským korporacím a neziskové organizace pomáhající chudým mají smůlu. Copak asi na to říká naše antigenetická Evropská unie?

Prameny:
NewScientist 4. 6. 2009, Wikipedia (Pontifical Academy of Sciences).