Lidé ničí životní prostředí globálně. Prakticky neexistuje ekosystém, který by byl ušetřen nepříznivých vlivů lidské aktivity. Obecně se má za to, že potrvá staletí, než se podaří napáchané škody zahladit a v řadě případů není náprava vůbec možná. Většina lidí je proto přesvědčena, že necháváme příštím generacím přírodu nenávratně poškozenou. Podle Jonesové a Schmitze stačí jeden lidský život na to, aby se i silně poničené ekosystémy opět obnovily.
Oba vědci nepopírají závažnost škod napáchaných na životním prostředí.
„Škody na ekosystémech jsou opravdu velké,“ říká Oswald Schmitz. „Z naší studie ale vyplývá, že když se společnost rozhodne pro trvale udržitelný způsob života, ekosystémy se obnoví. Není to tedy tak beznadějné.“
Schmitz analyzoval spolu se svou studentkou Jonesovou výsledky asi 240 projektů, jež si během uplynulého století vytyčily za úkol sledovat obnovu narušené přírody. Ve studii bylo zastoupeno sedm základních ekosystémů včetně moře, lesa, souše a sladkovodních a brakických vod. Z ničivých vlivů bylo v hodnocených projektech zastoupeno např. zemědělství, těžba dřeva, průnik cizorodých organismů, důlní činnost, úniky ropy, nadměrný rybolov nebo vliv elektráren. Vědci sledovali i následky přírodních katastrof, např. hurikánů. Hodnotili původní stav ekosystému, míru jeho poničení lidskou činností a obnovu poté, co ničivé vlivy ustaly. Ohled brali na to, jak se mění celkové funkce ekosystému a co se děje s jeho faunou a flórou.
Celkem 83 projektů skončilo konstatováním, že se poničené ekosystémy obnovily. V 90 případech byla obnova aspoň částečná. U 67 projektů jejich autoři došli k závěru, že obnova poničeného ekosystému neproběhla. Jonesová a Schmitz však zjistili, že více než polovina těchto údajně neúspěšných projektů neběžela dost dlouho, aby bylo možné učinit definitivní závěry o jejich konečném výsledku.
Rychlost obnovy ekosystému nezávisí ani tak na míře poškození, jako na jeho typu. Například mořské ekosystémy se obnovují poměrně rychle, protože se organismům pronikajícím z okolí na poničené lokality nestaví nic do cesty. Naopak, k nejpomaleji se obnovujícím ekosystémům patří vykácené lesy. Zatímco největší škody na poničeném mořském dnu mizí už do deseti roků, obnova poničeného lesa trvá v průměru 42 let. Poměrně rychlá je obnova ekosystémů poškozených průnikem cizích druhů, únikem ropy, důlní činností nebo lovem živočichů z mořského dna. V průměru nezabere více než 5 let. Ještě rychleji se příroda vzpamatovává ze škod napáchaných hurikány a dalšími přírodními pohromami. Nejkomplikovanější je náprava škod vyvolaných kombinací více ničivých faktorů. V průměru trvá 56 let.
Rychlost obnovy poškozené přírody by měla podle Schmitze a Jonesové lidstvo povzbudit ve snahách nejen o ochranu stávající přírody, ale také o obnovu narušených ekosystémů. Pokud se k tomu rozhodneme a vynaložíme potřebné prostředky a úsilí, uvidíme výsledky svého snažení mnohem dříve než za staletí či tisíciletí. Podstatné zlepšení ve stavu i těch nejhůře poškozených ekosystémů bude patrné během jediného lidského života a v řadě případů během několika let.
Diskuze:
Luxus psát příspěvky na netu
Martin Vincíbr,2009-06-06 23:46:34
Pane Smatano, co si představujete pod zvýšenou dávkou skromnosti? Nekupovat antibiotika? Chodit pěšky? Nedávno jsem četl jednu studii, kdy se zjistilo, že tvz ekologické "zelené" zemědělství v "souladu" s přírodou, představuje pro přírodu větší nároky než moderní průmyslové zemědělství.
luxus
Martin Smatana,2009-06-07 18:35:32
Predstavujem si pod tým napríklad to, že pracháči namiesto nábytku zo vzácneho tropického dreva, pri ťažbe ktorého sa kvôli jednému stromu vyrúbe ďalších 50, aby sa k nemu vôbec mohli dostať, budú používať nábytok z dostupnejšieho dreva.
Predstavujem si pod tým aj to, že prestanú nosiť drahé kožuchy z mačkovitých šeliem ohrozených vyhubením.
No právě, to máte zkreslené
Martin Vincíbr,2009-06-07 21:21:30
Víte, že na jednoho takového člověka žijícího v luxusu připadá asi tak milion lidí, kteří si koupí o dvě trička více než potřebují nebo si zatopí o dva stupně v bytě více, či místo aby šli pěšky popojedou dva kilometry autem?
On je totiž luxus to, co Vy považujete za samozřejmost :-)
.....
Petr D,2009-06-10 02:57:31
,,No právě, to máte zkreslené", krásné heslo,hh.
No víte, luxus je velice relativní pojem....Pro někoho je luxus i to, že máme každý den něco k jídlu...
V téhle hře nejde o to říct, že jeden má moc a že se může něčeho vzdát, že ničí přírodu svou "nenažraností" a že já mám tak akorát...Jde o to, začít sám u sebe - koupit si nábytek z dubu či buku místo mahagonu nebo teaku, jít 1/2km na nákup pěšky místo jet autem a nebo jen stáhnout topení když otevíráte okno na větrání.....Ale to je ten největší problém - "omezit" sám sebe(nebo lépe-jen svůj chtíč) z vlastního popudu.
Vynaložíme prostředky
Martin Vincíbr,2009-06-06 23:41:12
A o tom to je, všichni se uskromněte a vynaložte nám prostředky a mi to zlepšíme. Ty škody jsou totiž napravitelné. Tak nějak funguje ekologie :-)
Škoda, že nevysvětlili, co přesně si představují pod pojmem udržitelný způsob života. Asi to bude nějaký fašistický stát, kde bude vše regulované nadřazenou rasou ekologických aktivistů?
Tak to si snad děláte srandu......
Petr D,2009-06-10 01:40:04
Neházejte tu špíni na ekologii - ekologie je stejně renomovaná věda jako třeba ekonomie(a mají spoustu podobností - zejména v prvopočátcích ekologie z ekonomie vycházela)
Dnes si bohužel ekologii bere každý, s prominutím, do huby, aniž by věděl "o čem to je" a nebo, aby tak nějak zahladil, či společensky ospravedlnil své aktivity....
Sežeňte si třeba studie rekultivací výsypek po těžbě hnědého uhlí...Ekologové jsou ti, kteří mluví o tom, že je lepší z hlediska ekologické stability nechat plochy výsypek, ať se obnoví přirozenými sukcesními pochody(to nestojí ani korunu)!! Praxe je bohužel taková že se na to vynakládají obrovské balíky peněz pro stavební a rekultivační firmy, které tam mnohdy vysazují nepůvodní dřeviny....Chce to rozlišovat, komu opravdu jde o ekologii a komu o něco jiného a za "ekologii" se jen schovává(tak jako v každém oboru)....
Aneb
Petr G,2009-06-04 13:48:38
jak jsem nedávno slyšel v souvislosti s obnovou přírody na Bikini, příroda se rychle vzpamatuje, pokud ji člověk nechá na pokoji
Trvale udržitelný způsob života?
Jan Novák9,2009-06-03 17:52:08
Co je to ksakru za zaklínadlo?
I v případě míň než 1 člověka na km2 bydlícího v jeskyni, šijícího so oděv z kůže a používajícího pěstní klín to nefungovalo - i tak lidi vyhubili mamuty, ptáky moa, jeskynní medvědy, neandrtálce.....
V dnešní situaci je to naprostá utopie - pokud nemají v plánu genocidu s 5 000 000 000 mrtvých.... :-)
Naše civilizace jede na fosilní paliva, jsme rádi že jsme rádi že to funguje aspoň takhle, a to tu ještě máme půlku světa která taky nechce umírat hlady + populační explozi... Jak by v téhle situaci chtěli reálně zavést trvale udržitelný způsob života to nechápu.
zbytočný luxus
Martin Smatana,2009-06-03 18:10:13
Zbytočne veľkú záťaž podľa mňa predstavuje luxus (super autá, zlaté hodinky a vodovodné kohútiky, sedem áut - na každý deň iné a tak podobne...), ktorého jediným zmyslom je, aby si jeho majiteľ zdvihol sebavedomie a spoločenskú prestíž. Takže pri zvýšenej dávke skromnosti by sa trvalo udržateľný spôsob života možno aj dal zaviesť.
Pokiaľ ide o vyhubenie mamutov, moa a iných veľkých zvierat, mohlo to byť spôsobené tým, že ľudia nemysleli na budúcnosť a zabíjali ich oveľa viac ako potrebovali na prežitie.
Takto belosi vyhubili holuba sťahovavého, ktorý ešte v 19. storočí lietal po Severnej Amerike v miliónových kŕdľoch a niečo podobné platí aj pre takmer vyhubené bizóny, hoci tam išlo aj o to, aby Indiánov zbavili obživy - preto bizóny zabíjali po tisícoch a nechali hniť na prériách.
To co říkáte je právě to zaklínadlo
Jan Novák9,2009-06-04 14:11:44
Vidíte těch pár "co na to mají", ale každý ekonom Vám řekne že spotřebu táhnou davy průměrných, těch co nemají žádné auto nebo jedno obstarožní.
Luxus naší civilazace předtavuje právě to, co považujeme za samozdřejmost, jako: neumřít v 50, mít co jíst, neumírat na avitaminózu, v zimě topení... víc než půlka světa to nemá, zakažte jim to.
Vůbec to vypadá že celá ekologie je ve věcech které se týkají lidí spíš víra než věda. Věda používá jiné přístupy. "Udržitelný způsob života" to je jako kdyby fyzik řekl že gravitační zrychlení je přesně "tak akorát". Kdyby si dali tu práci a pořádně to promysleli jak se na vědce patří, udělali kalkulace, počítali s rozvojovými zeměmi tak by zjistili že to nebude fungovat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
