Žaloba viní rovný tucet firem a institucí včetně amerického Úřadu pro patenty a ochranné známky z toho, že patentem umožnily firmě Myriad Genetics monopol na testy genů BRCA.
Žaloba se neomezuje jen na výhrady proti patentování „produktů přírody“. Uvádí i druhý závažný argument. Podle žalobců porušuje firma Myriad Genetics právo na svobodu projevu garantované americkou ústavou tím, že brzdí výzkum na konkurenčních pracovištích, blokuje lékařskou praxi a omezuje lidem přístup k informacím o jejich zdravotním stavu. Žalobci uvádějí konkrétní případy. Firma Myriad Genetics například nutila genetika Haiga Kazaziana z Univerity of Pennsylvania, aby ve své laboratoři zastavil výzkumné analýzy genů BRCA, dokud nezíská licenci patentu. Podobnou zkušenost měly s Myriad Genetics i další instituce. Řada pacientů se připojila k žalobě s odůvodněním, že si nemohou vyžádat nezávislý lékařský posudek, protože provádění a vyhodnocování testů na geny BRCA garantuje patent jen laboratořím Myriad Genetics.
Experti si zatím netroufají odhadnout, nakolik bude pro soud otázka „svobody projevu“ důležitá. Většina předpokládá, že se soud soustředí na to, zda byl patent firmě Myriad Genetics udělen v souladu s americkým patentovým právem. Lze přitom očekávat, že soudní výrok poněkud omezí patentové nároky Myriad Genetics.
Právní spory o patent na geny BRCA vede firma Myriad Genetics také v Evropě. I tady byla obviňována z omezování výzkumu a pokusů omezit lékařskou praxi. Firma například otálela s oznámením výsledků výzkumu evropských genetiků, kteří objevili významné mutace genů BRCA. Tyto typy defektů neměla Myriad Genetics patentově kryty a do patentů je doplnila až dodatečně. Nakonec byl patent na geny BRCA v Evropě uznán v silně redukované podobě.
Genetické a biotechnologické patenty sehrávají pozitivní roli v tom, že zajišťují investorům návratnost prostředků vynaložených na výzkum. Pokud by bylo patentování výrazně omezeno, zájem soukromých investorů o financování výzkumu by výrazně opadl. Na druhé straně ale patenty často brání dalšímu výzkumu a vývoji. Patent na určitý gen a jeho testování může patřit hned několika subjektům. Dosáhnout dohody se všemi nebývá jednouché. Řada slibných projektů na vývoj nových léků nebo diagnostických postupů skončí dříve, než začnou, právě proto, že se nepodaří vyřešit nákup všech potřebných licencí.
Země Evropské unie v patentování genů za Spojenými státy zaostávají. Evropský parlament proto schválil už v roce 1998 právní normu, která po členských zemích EU požaduje, aby považovaly geny za patentovatelné. Patenty lze v EU udělovat na genetické testy bez toho, že by bylo nutné mít zároveň patentován příslušný gen.
Mohlo by se zdát, že současné americké žaloby proti patentům na geny BRCA jdou proti evropským zájmům. EU by však se zrušením nebo omezením amerických genetických patentů spadl kámen ze srdce. Země EU rády patentují ale nerady kupují cizí licence. Nedávný průzkum britských vědců odhalil, že mnohé evropské genetické laboratoře při provádění testů zhusta ignorují platné patenty. Tato „hra na mrtvého brouka“ je dlouhodobě neudržitelná. Legalizace testů nákupem licencí se však všichni bojí. Soukromým genetickým laboratořím můžou licenční poplatky zvýšit náklady natolik, že je to zruinuje. S hrazením licencí za patentované genetické analýzy nepočítají ani zdravotní pojišťovny. Ty často vůbec netuší, kolik by je respektování genetických patentů stálo.
Diskuze:
zebych si taky patentoval nejaky objev?
Petr Balcar,2009-06-06 10:46:37
treba ruce : kazdy kdo by se chtel poskrabat za uchem nebo s nimi dokonce pracovat, by si musel koupit licenci. a nebyl bych nelida - stacil by mi jeden cent.
Analogie se softwarovými patenty
Stanislav Brabec,2009-06-03 22:29:16
Vidím v tom silnou analogii se softwarovými patenty. Možnost patentovat algoritmus (myšlenku) je shodná s patentovatelností genu (jakéhosi přirodního popisu algoritmu).
Zde také možnost patentování trivialit nebo postupů, které nelze nijak obejít, vytvořila patentní minové pole.
V USA je v tomto případě precedentem případ Bilski, který otevřel možnost patentování myšlenek, v tomto případě obchodních metod. Následně byl aplikován na software. Nyní však byl po letech znovu otevřen.
V Evropě softwarové patenty neplatí, nicméně úřad je příjímá a lobby se je snaží protlačit i v EU.
U softwaru převládá názor, že čistě copyrightová ochrana ke lepší. To by odpovídalo situaci, kdy si genetik může patentovat sekvenci, kterou sám vytvořil.
Někteří tvrdí, že myšlenka "copyleft" by byla aplikovatelná i v genetice - speciální licence, která by umožnila jakékoliv komerční využití objevu za podmínky "copyleft" licence na všechny další objevy na tomto objevu založené. Znamenalo by to ovšem zásadní změnu stylu financování laboratoří. Základem jejich práce by byly služby při uvádění výsledků do praxe. U spousty softwaru již tento model úspěšně funguje a již generuje zisky.
Re: Smutne
Tomáš Hluska,2009-06-03 13:25:13
Jenže účelem patentů není, aby se nikdo o patentované věci dozvěděl, ale aby z toho vytřískali prachy.
Smutne
Marian Virec,2009-06-03 09:44:50
Je smutne ze sa financne zaujmy stavaju nad zdravie.
Ak chce niekto robit zakladny vyskum, aby sa potom nabalil na pripadne objavenom lieku ... budis, ale patentovat si vysledky a este aj moznost dalsich testov, tak to uz je do neba volajuca drzost.
Ak sa s vysledkami nechcu podelit s celou vedeckou komunitou, tak nech si ich nechaju, ved niekto iny to objavi znova napr. z grantu a bude to volne k dispozicii.
Bude to sice zbytocny duplicitny vyskum, ale lepsie ako obmedzovat cely svet v dalsom badani a zamedzit tak realnemu vyuzitiu objavu.
Znalost nejakeho genu je sice pekna vec, ale sama o sebe zbytocna, kym sa to nevyuzije v nejakej liecbe.
To je akoby som objavil noveho zivocicha a kazdy kto ho bude chciet fotit a studovat mi musi zaplatit patentny poplatok.
Maximalne by patent na geny mohol umoznovat urcity podiel na zisku z objavu liecby, ktora bola vyvinuta na zaklade ich vyskumu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
