Zvětšit obrázek

„Původní“ HST zachycený v nákladové prostoru raketoplánu krátce po spojení obou těles 13. května. Kredit – NASA

Astronautka Megan McArthur prostřednictvím automatického manipulátoru jemně vyjmula obří observatoř z nákladového prostoru raketoplánu a uvolnila jej do kosmického prostoru. Atlantis zažehl raketové motory a pomalu se od dalekohledu vzdálil. „Houstone, Hubble byl uvolněn,“ hlásil velitel raketoplánu Scott Altman do řídící střediska. Jeho posádka je poslední, která dnes už legendární dalekohledu navštívila. A díky práci, kterou zde astronauté během uplynulého týdne odvedli, má dalekohled před sebou perspektivu dalších pěti až deseti let práce.

Zvětšit obrázek

John Grundsfeld během posledního výstupu do volného prostoru ukotvený na konci ramene manipulátoru. Kredit – NASA

Kosmický dalekohled byl na oběžnou dráhu vynesen v roce 1990. Během uplynulých let jej navštívily celkem 4 raketoplány, které postupně tuto observatoř vylepšovaly novými přístroji a opravovaly starší přístroje či zařízení samotného dalekohledu. Jen díky těmto návštěvám se NASA podařilo udržet dalekohled funkční téměř po celých 19 let pobytu ve vesmíru.

Poslední, v pořadí již pátá návštěva za sebou zanechala svým způsobem zcela nový dalekohled. Poprvé od roku 1993, kdy byla instalována korekční optika upravující vadu primárního zrcadla, jsou vědeckými přístroji osazeny všechny vyhrazené pozice. Atlantis veze zpět korekční aparaturu COSTAR, kterou už dále dalekohled nepotřebuje, protože všechny přístroje si už s vadou zrcadla dokáží poradit samy.

Posádka Atlantisu odvedla mimořádný kus práce. Během pěti náročných a dlouhých výstupů do kosmického prostoru astronauté postupně vyměnili dva nové přístroje za starší, další dva přístroje opravili a rovněž vyměnili či opravili řadu palubních systémů.

Zvětšit obrázek

Andrew Feustel odstraňuje z dalekohledu během třetího výstupu korekční aparaturu COSTAR. Kredit – NASA

Dva nové přístroje by měly dalekohledu umožnit nahlédnout zhruba do doby kolem 500 miliónů let po Velkém třesku. Tedy významně dále do hlubin vesmíru než tomu bylo dosud. Opravy stávajících přístrojů byly rovněž nevídané, protože ani u jednoho z nich se se servisem přímo na oběžné dráze nepočítalo. Astronauté byli proto vybaveni unikátní sadou nástrojů pro tento účel speciálně vyvinutých. Například u kosmického spektrografu museli uvolnit celkem 111 šroubů, aby se k nefunkčnímu systému vůbec dostali.

Nedílnou součástí všech výprav k HST byly výměny setrvačníků, které slouží k udržení přesné orientaci dalekohledu během pozorování. Setrvačníky postupem času v podmínkách kosmického prostoru selhávají. Observatoř je vybavena celkem šesti setrvačníky, přičemž k udržení schopnosti pozorovat potřebuje nezbytně alespoň dva z nich. Před návštěvou raketoplánu byly provozuschopné už jen tři ze setrvačníků.

Další kritickou součástí observatoře jsou baterie. I ty už byly v podstatě vysloužilé a mohly selhat téměř každým dnem. Jejich výměna byla proto naprosto nezbytná a umožnila výrazné prodloužení životnosti HST. Observatoř může být vybavena těmi nejlepšími přístroji, ale pokud nemá k dispozici elektrickou energii, je nepoužitelná.

Astronauté rovněž vyměnili řídící jednotku sloužící ke zpracování a přenosu dat, která selhala loni na podzim krátce před plánovaným startem Atlantisu. Kvůli tomuto zařízení byl nakonec start o více než půl roku odložen. A v neposlední řadě byla rovněž vyměněna izolace dalekohledu, která jej chrání před vnějšími vlivy. Zatímco původní izolační fólie byla ve velmi špatném stavu, opravený Hubble „září novotou“.

Zvětšit obrázek

Astronaut Grundsfeld na palubě raketoplánu drží v ruce jeden z nástrojů, které byly při opravách používány. Kredit – NASA

A konečně – k dalekohledu byl připojen spojovací prstenec, který poté, co dalekohled ukončí svou činnost, umožní jeho připojení k automatické sondě a jejím prostřednictvím řízený zánik observatoře nad oceánem mimo obydlená území.

Na závěr pár čísel – během pěti výprav navštívilo dalekohled celkem 16 astronatů. Rekordmanem je nepochybně původně astrofyzik John Grunsfeld, který se zúčastnil hned tří letů. Proto také dostal přezdívku Mr. Hubble. Byl patrně také vůbec posledním člověkem, který se dalekohledu dotkl svou rukou.

Astronauté z těchto posádek uskutečnili dohromady 23 výstupů do volného prostoru, trvajících celkem 166 hodin a 6 minut. Což je ekvivalentní jednomu průměrnému pracovnímu měsíci. I zde dominuje Grundsfeld, který má na svém kontě 9 kosmických „procházek“ trvajících dohromady 58 hodin a 30 minut. To jej řadí na celkové čtvrté místo na světě v žebříčku všech astronautů a kosmonautů.

Po otestování všech nových i opravených přístrojů bude dalekohled opět připraven k ostrému provozu. Protože jak říká Jon Morse, vedoucí astrofyzikální sekce NASA: „Na celém světě čekají doslova tisíce astronomů, aby mohli využít nových schopností dalekohledu.“

Na YouTube je několik videí z produkce NASAtelevision z právě ukončené opravy Hubblova teleskopu. Zde nabízíme téměř sedmiminutový záznam ze závěrečné fáze - z odpojení teleskopu od raketoplánu Atlantis:

Zdroje:
Space.com
NASA