Každý, kdo byť jen občas mrkne na zprávy, se setkal s tvrzením, že hurikány jsou v poslední době ničivější a častější. Za viníka se označuje globální oteplování. Sdělení jsou nám presentována spolu se záběry na lidská utrpení, a tak je považujeme za pravdivé. Studie, která nyní posoudila hurikány z dlouhodobějšího pohledu, je s takovou představou v rozporu. Se závěry studie se lze seznámit v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications.

Tým japonského institutu National Institute of Information and Communications Technology (NICT) upgradoval stávající technologie optických kabelů a dosáhl závratné rychlosti přenosu dat na vzdálenost přes 3 tisíce kilometrů. Jejich postup je navíc kompatibilní se stávající infrastrukturou.

Twitter je divokým ekosystémem myriád slov, myšlenek a příběhů. Nový online nástroj Storywrangler se superpočítačovou výpočetní silou funguje jako výkonný teleskop, kterým je možné v reálném čase nahlížet do twitterové reality. Je jako globální senzor dění, který by mohl do jisté míry předpovídat budoucí vývoj.

Příklad konce, který se stal příležitostí: Dožívání mykénské civilizace v tzv. temných stoletích Řecka (11. a 10. před n. l.) není jen úpadkem prostým, ale také dobou transformací society i její keramiky a dobou převzetí metalurgie železa. Pak už přijde nový boom, který vyústí v obvykle popisovaných obdobích řecké antiky. Modelovým místem je pevnost v Tiryntu.

Systém Drone40 představuje levnou malou kvadrikoptéru, kterou lze vypouštět z ruky nebo odpalovat z granátometu. Může nést senzory, kouřové či oslepující nálože nebo vysoce explozivní či pancíř probíjející hlavici. Jediný voják nebo malá jednotka s těmito drony může vypustit hejno Drone40 a zaútočit s ním na jeden či více cílů současně.

Že děje na Slunci ovlivňují klima, a že jsou tyto děje cyklické, už nějakou dobu víme. Přesto s jejich předpovídáním máme problém. Spojení fyziky s biologií a statistikou nyní umožnilo pohled do vzdálenější minulosti a přitom i velmi přesné datování dění na Slunci. Poznání zákonitostí v chování naší nejbližší hvězdy je tím nejlepším vodítkem pro předpověď klimatu. Jak toho vesmírného, tak i toho pozemského.

Dopad asteroidu na konci křídy sice téměř zahubil velké tvory na Zemi, ale stopy dávné tragédie už do značné míry zavál čas. Někdy jsou pohřbené v hlubinách, ale geologové je dovedou vystopovat pomocí seismických měření. Nedávno objevili dávné mořské dno zvlněné extrémními chicxulubskými tsunami, které se ukrývá v hloubce 1,5 kilometru pod dnešní Louisianou.

Technologie obnovitelné energie potřebují spoustu cenných kovů. Klasická těžba ale dost zatěžuje životní prostředí. Získávání kovů z horkých slaných roztoků pod sopkami by mělo být levnější a šetrnější, v neposlední řadě i kvůli možnosti využití geotermální energie. Budeme vrtat do aktivních vulkánů?

Ve vzdálenosti 1 500 světelných let kolem sebe krouží ve velmi těsné blízkosti horký podtrpaslík s bílým trpaslíkem. Tahle hvězdná soustava už zažila mnohé, ale ještě ji čeká pompézní finále. Během 70 milionů let se hvězdní partneři srazí a splynou, aby vzápětí odpálili supernovu typu Ia.

Podobně jako se vojenským stratégům nedostává vhodných označení pro akce typu chvatného nočního opuštění základny v Bagrámu, hledají vhodná pojmenování i američtí entomologové. Ti musí některá svoje všeobecně vžitá hmyzí označení přejmenovat, aby nebyla etnickou urážkou. Nazvat něco tak, aby to bylo společensky korektní, se ukazuje být větší problém, než jsme si mnozí mysleli.

Přetlakové kapsle v podtlakovém potrubí by mohly vozit nejen cestující, ale také nákladní kontejnery. Náklady na vybudování nákladního hyperloopu by byly astronomické, ale cena za přepravu by mohla být lákavá, nemluvě o podstatném snížení zátěže pro prostředí, jakou dnes představuje nákladní doprava.

Chytrá munice už není, co bývala. Doba si žádá pokročilé zbraňové systémy, které budou ještě mnohem chytřejší. Dnešní chytré střely či bomby komunikují se svými operátory. Není to špatné, ale už to nestačí. Chytrá munice nové generace bude komunikovat navzájem mezi sebou, aby byla ještě efektivnější v tom, co je jejím úkolem – ničení zvolených cílů.

Wu-chan, anglicky Wuhan, česky Wuchan, se většinou uvádí v souvislosti s tornádem, záplavami a celou řadou konspirací o původu koronaviru SARS-CoV-2. Není to ale jen sídlo virologického ústavu Čínské akademie věd, ale i technologické univerzity „HUST“. Právě díky tamním výsledkům výzkumu se Wu-chan nyní stal objektem zájmu oděvního průmyslu.

V divokých dohadech o laboratořích poněkud zaniká, že například ani u SARS, koronavirové infekce, která vystrašila svět v roce 2003, doposud přesně nevíme, jak došlo k nakažení člověka. Trvalo to více než deset let, než se experti dopátrali přesvědčivých dokladů, že SARS pocházel z netopýrů. Srovnání s covidem je více než poučné.

…aneb Nové poznatky z fantastické lokality Tanis

Palomar 5 je výjimečná kulová hvězdokupa. Je velmi řídká a jak odhalil nový výzkum, obsahuje až trestuhodně mnoho černých děr. Má jich tam více než stovku, čímž asi třikrát překračuje odhady vycházející z počtu hvězd. Za miliardu let, kdy se bude definitivně rozpadat, budou hvězdokupu Palomar 5 tvořit prakticky pouze černé díry.

Úvod do sakrální struktury dávné egejské krajiny. Příklad z Naxu: cesta k jeskyni, nitro jeskyně, dál na vrchol hory Zás (hrdý 1001 m), zpátky posvátným okrskem Dia Pastýřského kolem antického nápisu. Nakonec neolitické nálezy z jeskyně v hlavním naxijském muzeu.

…aneb Pětice obřích dinosaurů s hřbetními pláty

Předělat mořskou vodu na pitnou není úplně snadné. Jednou z možností je destilace přes membránu, která se ovšem neobejde bez komplikací. Korejský tým použil koaxiální elektrospinning a vytvořil hybridní membránu z polymeru PVDF-HFP a aerogelu oxidu křemičitého. Taková membrána funguje měsíc, aniž by došlo k podstatnému poklesu její účinnosti.

Mnoho různých virů, koronaviry nevyjímaje, samovolně tvoří defektní interferující částice, čili DIPy. Jde o radikálně zmutované genomy, které jsou vykuchané tak, že neobsahují prakticky žádný funkční protein. Jsou jako nemrtvé přízraky, které parazitují na svých kompletních soukmenovcích a replikují se na jejich úkor. Povede se nám udělat si z nich spojence?

Není to tak dávno, co vědci stvořili něco, pro co se vžil termín organoidy. Mají sloužit k nápravě porouchaných tkání. Během krátkého času tyto umělé konstrukty doznaly (co do stupně organizace buněk) takových vylepšení, že jim původní název začal být těsný. Těm novějším se dostalo označení blastoidy a gastruloidy. Teď tu máme další přírůstek. Horké novince dali biologové název embryoidy. Dostává se jim zasloužené pozornosti, a to nejen v zemích, kde mají problém s plodností a porodností.

V nedávné třenici s Hamásem se na straně Izraele ve světové premiéře zapojila hejna dronů řízená umělými inteligencemi a superpočítači. Jejich úkolem bylo identifikovat cíle pro údery izraelských sil a předpovídat, odkud přijde příští útok. S hejny dronů se v podobných konfliktech budeme nepochybně setkávat stále častěji.

…aneb Nová vědecká práce pro červencové zamyšlení

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 hýří superlativy. Je velký asi jako Měsíc a přitom váží o třetinu víc než Slunce. Jeho magnetické pole je miliardkrát silnější než v případě Slunce. Rotuje tak rychle, že se otočí za 7 minut. Aby toho nebylo málo, tenhle trpaslík by se mohl zhroutit do neutronové hvězdy

Molekulární archeologové objevili nejstarší genom původce moru v pozůstatcích dávného muže z dnešního Lotyšska. Překvapeně zjistili, že se archaický mor nešířil pomocí blech, nejspíš byl méně infekční, a také méně smrtící, než pozdější patogen Černé smrti. Jde o další křiklavý příklad situace, kdy se patogen během soužití s lidmi stal nebezpečnějším a vražednějším.

…aneb Porovnání sportovní výkonnosti člověka a zvířat

V lednu 2020, deset dní po sobě, gravitační observatoře poprvé (a po druhé) detekovaly gravitační vlny, které rozbouřil extrémní gurmánský zážitek – zhltnutí neutronové hvězdy černou dírou. Něco takového jsme doposud spolehlivě nepozorovali. Pro gravitační astronomy je to další historický úspěch.

Kvalit Milrem Robotics si povšimla Evropská kosmická agentura ESA. Udělila jim kontrakt na vývoj navigační inteligence roverů, které by měly v dohledné době zkoumat Měsíc a další cizí světy. Milrem Robotics zužitkují zkušenosti s vývojem robotů pro pozemská bojiště. Průzkum vesmíru a pozemské bitvy mají leccos společného.

Ostrovní formy (nejen) mykénské civilizace bývají zajímavé. Ta naxijská nabízí (kromě obvyklé keramiky, šperků, nástrojů a zbraní) také miniaturní reliéf „Thésea“, naprosto jedinečné zlaté ozdoby z hrobu aristokratického malého chlapce a zbytky keramické dílny vyrábějící fajáns. Pozoruhodné jsou i některé malby na keramice, zachycující děj.

Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.

Lidská paměť sahá hluboko do minulosti, ale naše DNA deníčky, které si nosíme v každé z našich buněk, jdou v tom mnohem dál. Navíc je netrápí Alzheimer ani jim skutkovou podstatu neohýbá jev dějepisci přezdívaný: „dějiny píší vítězové“. Mezinárodnímu týmu vedenému Kirillem Alexandrovem, se z chromozomů podařilo vyčíst, že koronavirové infekce tu s námi jsou takřka od nepaměti a že virem „psané“ poznámky sahají až do časů, kdy se v údolí Dyje potulovali lovci mamutů, do severní Ameriky se začala šířit europoidní rasa a lidé východní Asie již zvládali vyrábět hrnce.

Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.

Elegantní mobilní systém Mobile Force Protection by měl chránit konvoje a podobné typy cílů před útoky hejn laciných dronů. Namísto výbušnin či projektilů využívá konfety. S takovým přístupem bude možné systém MFP používat i ve městech, aniž by to zásadně ohrožovalo lidi na životě.

…aneb Trocha vědecky podložené spekulace

Toto by mohlo zaujímať každého, kto radšej riskuje rakovinu hrubého čreva, než šiel na kolonoskopiu.

Půvabné mezony, nejlehčí známé částice s půvabnými kvarky, byly na LHC přistiženy, jak oscilují mezi hmotou a antihmotou. Samo o sobě to je velkým úspěchem a výsledkem náročných pozorování. A také by to mohlo přispět k řešení záhady záhad – proč vlastně existuje něco ve vesmíru, namísto toho, aby neexistovalo nic.

Slunce, vítr, podzemní vrstvy pískovce, vodík, oxid uhličitý a šikovná archea. To je recept na výrobu metanu, který se stane základem obnovitelného zemního plynu. Technologie Underground Sun Conversion nabízí využití slunce a větru i tam, kde jsou dlouhé a tmavé zimy.

…aneb Nové datování ukrajinského bratříčka Chicxulubu

Bleskové zpracování uhlíkových materiálu Jouleovým teplem rozšiřuje nabídku zajímavých produktů. Kromě klasického grafenu je možné bleskovým zahřátím pomocí elektrického proudu vyrobit také fluorované nanodiamanty nebo nano „koncentrický uhlík“, který je základem výtečných mazadel.

Stejně jako koronaviry, umí potrápit naše plíce některé bakterie. Jsou to právě ty, které mají vnitřní teploměr. Když jim okolní teplota stoupne, zahrají na nás habaďůru - začnou produkovat speciální protein a vytvoří si něco jako ochranný skafandr. S takovým vybavením se přestanou omezovat na horní cesty dýchací, pronikají nám do krve i mozku. To, co z bakterií vybavených RNA teplotním čidlem, dělá vražedné původce otravy krve, zápalu plic, a meningitidy (celosvětově hlavní příčinu úmrtí a zdravotního postižení u dětí), je zvýšená teplota.

Enzym známý jako špatný opravář dědičné informace se ukázal jako překvapivě výkonný v činnosti, která je doménou některých nebezpečných virů. Objev přináší naději pro léčbu rakoviny a je snad příslibem i pro genové inženýrství.

Řecká keramika od 16. do 12. století před n. l. Problémy, vlivy, konstanty, nové specifické tvary, figurální vázová malba, dozvuky.

Pokud tvoří temnou hmotu částice, které interagují mezi sebou, tak by to mohlo objasnit vznik supermasivních černých děr v mladém vesmíru. V takovém případě by se hala temné hmoty mohla hroutit do poměrně masivních zárodků supermasivních černých děr, které by pak nenasytně rostly.

Mnoho lidí si vytváří postoj k chemickým zdravotním rizikům s využitím heuristického způsobu řešení problémů. K nejčastěji aplikovaným heuristikám patří důvěra v autority, afektivní heuristika a postoj „přírodní je lepší než umělé“…

Optiku laparoskopů oslepuje krev, tuk a zbytky tkáně vyskytující se v tělních tekutinách. Jacob Sheffield z Brigham Yong University vytvořil stěrač, který čištění čočky řeší vskutku neotřelým způsobem.

Extrémně lehký aerogel z oxidu grafenu a polyvinylalkoholu výtečně izoluje zvuk při hustotě pouhých 2,1 kilogramu na metr krychlový. Vyrábí se podobně jako sněhové pusinky. Jak žoviálně uvádějí jeho tvůrci, při použití na kryty leteckých motorů by mohl snížit hluk v kabině proudového dopravního letounu zhruba na úroveň fénu na vlasy.

Americké námořnictvo odpískalo slibně postupující projekt elektromagnetického děla. Railgun funguje, ale doplatil na změnu strategického směřování Spojených států. Pro měření sil s vojensky významnými protivníky se moc nehodí. Dalším fatálním problémem je i to, že námořnictvo má jen pár lodí, na které by mohlo railguny smysluplně instalovat.

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

…aneb Pár vět o reálné rychlosti pohybu zvířat

V galaxii J1243+0100 se před 13,1 miliardami let rozpoutala divoká a běsnící bouře. Supermasivní černá díra v srdci této galaxie vypálila hmotu rychlostí 500 kilometrů za sekundu a tenhle mohutný vichr se prohnal galaxií. Je to nejstarší bouře tohoto druhu, jakou jsme zatím pozorovali.