Dvouletý led v Arktidě je 2,5 metru silný  
18.5.2009 Upozornění: Původní zdroj zpřesnil údaje!
Nově vytvořený led bývá po dvou letech 2 metry silný. S velkým překvapením zjistila mezinárodní výzkumná expedice PAM-ARCMIP po 4 týdnech leteckého výzkumu, že led poblíž Severního pólu je 2,5 metru silný. Víceletý led u pobřeží Kanady je 4 metry silný. To odporuje oteplovací teorii, která předpovídala ubývání ledu.


Zvětšit obrázek
Výzkumné letadlo Polar 5 typ Basler-BT-67 získané v roce 2007

Koncem dubna skončila v Kanadě nejnovější arktická expedice PAM-ARCMIP (Pan-Arctic Measurements and Arctic Climate Model Intercomparison Project). Letecký výzkum se prováděl 4 týdny letadlem Polar 5 Ústavu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum. Během letu vědci měřili sílu ledu také v oblastech, kde se dosud neměřilo. Výsledek je velké překvapení. Mořský led je ve zkoumaných oblastech silnější.

Zvětšit obrázek
Žlutobílé těleso zavěšené pod trupem je sonda EM-Bird na měření síly ledu.

Dále se také zkoumalo složení vzduchu, vzácné plyny a meteorologické parametry. Pomocí laseru se zjišťovalo znečištění vzduchu průmyslem. Vyhodnocení těchto dat bude ještě několik týdnů trvat. Počasí bylo během letů optimální – teplota vzduchu okolo –30 °C. Na výzkumu se podílelo 20 vědců ze šesti vědeckých ústavů Italie (CNR-ISAC Bologna), Kanada (Environment Kanada, University of Alberta, York University) a USA (NOAA-ESRL Boulder) a Německa. Výzkum se uskutečnil jako součást projektu Ústavu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum v Bremerhafen (západně od Hamburgu).

Polar 5 letěl z Longyearbyen na Spitzbergách přes Grónsko a severní Kanadu až na Barrow na Aljašce. Přistál také na ruské driftové stanici NP-36. Stěžejním úkolem výzkumu byly aerosoly. Pořídil se obraz jejich rozložení v hloubkovém letu v 60 metrech až po 3000 m. Aerosoly patří s kapkami vody a ledovými krystaly ke stopovým látkám, které jsou nejméně jistým faktorem při hodnocení klimatických změn. Naměřená data umožní kvantifikovat aerosolovou zátěž v arktickém vzduchu a jejich přiřazení k asiatickým, evropským a americkým zdrojům. Data poslouží k přesnějšímu modelování klimatu.

Zvětšit obrázek
Výběžek na zádi umožňuje měřit atmosférické turbulence.

Dalším stěžejním úkolem bylo měření síly ledu. Poprvé se použila sonda EM-Bird, která byla zavěšena pod letadlem. Při průzkumu táhl Polar 5 sondu na 80 m dlouhém ocelovém laně 20 m nad povrchem ledu. Řadou letů z různých stanic se zjistila síla mezi 2,5 metry (poblíž Severního pólu u dvouletého ledu) až 4 metry (poblíž pobřeží Kanady u víceletého ledu).

Souhrnně byl led silnější než v předchozích letech ve stejných oblastech. Svědčí to o dočasném zotavení arktické ledové pokrývky. Podél severního pobřeží Ellesmerských ostrovů vědci nalezli nejsilnější led. Místy více jak 15 metrů.



Třetím stěžejním úkolem byl výzkum atmosféry a nepatrných koncentrací ozónu a rtuti v centrální Arktidě. Meteorologickým výzkumem atmosféry pomocí sond padajících z výšky (dropsond) se zjistily ploché hraniční vrstvy s teplotními inverzemi a větrnými jety v nejspodnějších 300 metrech. Tyto podmínky napomáhají ztrátě přízemního ozónu nad mořským ledem, vyvolené reakcí s bromoxidem.


Mobilní LIDAR (světelný radar) umožňuje zkoumat aerosol v atmosféře. Dále letoun obsahuje gravimetr, magnetometr a laserový výškoměr. Pomocí radarového systému EMR lze zkoumat struktury ledu. Cena letadla se v důsledku jeho přestavby a vybavení vědeckými přístroji vyšplhala na 8 miliónů euro.


Zdroj
http://www.awi.de


Datum: 12.05.2009 20:58
Tisk článku

Související články:

Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře     Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA     Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)



Diskuze:

opět teorie (mechanismus) a žádná data (měření)

Petr Ka,2009-05-18 09:59:46

Ano, v době ledové je menší množství par, ale to komplikované vysvětlení (čím složitější mechanismus, tak méně uvěřitelný - menší pravděpodobnost na úspěch). Přírůstek ledu v dobách ledových (za nižších teplot) je menší (na tom se shodneme? - a o to v článku jde)
viz např. http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/pubs/alley2000/alley2000.html
Pochopitelné, když je menší vlhkost vzduchu. Pak je nutné ale vztáhnout ukládání prachu na mocnost nového ledu. Historická data jsou vždy spekulace (experimentálně neověřitelná), ale ta Vaše je o dost komplikovanější.

P.S.: "Takže více špinavého ledu" neznamená "více špinavý led", protože toho je méně.

Odpovědět

prašnost

Stanislav Jirovec,2009-05-16 10:34:14

Doby ledové jsou obdobím s malým nožstvím par ve vzduchu, letní období v oblastech přilehlých ledovcům vede k prašným bouřím. Prach se dostává do moří, přináší živiny, zvláště Fe tam chybějící. Výsledk je zvýšení produkce řas v oceánu a život na pevnině je ochromen, je málo vegetace a hodně spraší. Zvýšená produkce CO2 řasami v moři vede ke zvýšení CO2a oteplení.
Takže více špinavého ledu v chladném období souvisí i s tím, že je vyšší prašnost

Odpovědět

síla ledu na pólech

Antonin Stefka,2009-05-13 21:40:56

se předpokládá větší ,má li dojít k posunu podnebních pásů směrem k pólům (g.o.).tání ledu je PRAVDĚPODOBNĚ kompenzováno jeho mocností .
p.s.toto je výsledek mého diletantského studia vědeckých závěrů o možném vývoji klimatu ,nikoli ideologický "efekt".

Odpovědět

Síla ledu

Petr Ka,2009-05-13 08:11:10

To snad ani není pravda, jak se to interpretuje (z hlediska pro i proti oteplování). Podle dat z Vostoku ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/icecore/antarctica/vostok/ch4nat.txt je vidět (viz třeba http://en.wikipedia.org/wiki/Ice_core ) , že nejvíce zaprášený led je v dobách nejchladnějších. Není to dáno větší prašností atmosféry (nelze jednoduše vysvětlit náhlé poklesy prašnosti), ale pomalejším růstu ledu při nižší teplotě! Je to dáno tím, že při teplejším klimatu je atmosféra vlhčí a vlhkost přenesená k pólům, kde mrzne, zde více ledovatí (něco jako více pootevřená mraznička). Proto led roste rychleji a je čistší při větší teplotě (a kde je pak ta jednoduchá zpětná vazba ke globálnímu oteplování ...).

Odpovědět


odkaz

Petr Ka,2009-05-13 08:16:09

Chybný odkaz na data. Zde zbytek:

ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/icecore/greenland/summit/gisp2/isotopes/gisp2_temp_accum_alley2000.txt
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/icecore/antarctica/vostok/dustnat.txt
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/icecore/antarctica/vostok/deutnat.txt
ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/icecore/antarctica/vostok/co2nat.txt

Odpovědět


Guláš

Xavier Vomáčka,2009-05-13 16:38:38

Tak v tom už mám úplně guláš. Jednou se dozvídám, že ubývání ledu v polárních oblastech je důkaz oteplování planety a po druhé, že přibývání ledu v polárních oblastech je důkaz oteplování planety. Nějak mi to hlava nebere.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz