Na první pohled se fenka bígla pojmenovaná Ruppy nijak neliší od ostatních příslušníků svého plemene. Její jedinečnost se ukáže, teprve když na její kůži dopadne ultrafialové záření. Pak se pes červeně rozzáří. Ruppy je prvním geneticky modifikovaným psem na světě.
Jihokorejský tým pod vedením Byeong-Chun Leeho ze Soulské národní university zúročil při tvorbě Ruppy bohaté zkušenosti s klonováním psů. Vědci odebrali buňky pokožky z předčasně narozeného štěněte a ty pak kultivovali v laboratorních podmínkách v přítomnosti virů upravených metodami genového inženýrství. Dědičná informace viru obsahovala gen pro červeně fluoreskující protein, jenž dodává zbarvení některým mořským korálům. „Přírodní“ virus vnáší vlastní geny do dědičné informace buněk, jež nakazí.
Modifikovaný virus posloužil jako „trojský kůň“. Propašoval do dědičné informace psích buněk gen korálu. Buňky, které si gen osvojily, červeně fluoreskují. Lee a jeho spolupracovníci je následně využili k tvorbě psích klonů. Svítící buňku spojili s psím vajíčkem, z kterého předtím odstranili jeho vlastní dědičnou informaci. Vzniklo tak červeně svítící embryo, které se pro přenosu do dělohy feny dále vyvíjelo.
Celkem bylo 344 „svítících“ embryí přeneseno do dělohy dvaceti fen, z nichž sedm zabřezlo a porodilo. Jedno mládě se narodilo mrtvé, šest zbývajících bylo v pořádku. Jedno z mláďat uhynulo na zápal plic ve věku 11 týdnů poté, co jej jeho adoptivní matka kousla do hrudníku. Pět zbývajících „svítících“ psíků se má čile k světu. Nejslavnější z nich je Ruppy, která už stihla zplodit vlastní potomstvo. Narodila se jí tří štěňata. Gen pro červeně fluoreskující protein předala Ruppy jen dvěma a ta, „svítí“ podobně jako jejich matka. Úspěšnost tvorby geneticky modifikovaných psů byla velmi nízká. Dosahovala pouhých 1,7%. Přesto je úspěch jihokorejských vědců zveřejněný ve vědeckém časopise Genesis odborníky oceňován jako velký příslib pro biomedicínský výzkum. Ruppy a její geneticky totožní sourozenci k tomu využiti nebudou. Gen pro červeně fluoreskující protein byl přenášen proto, že se jeho přítomnost v těle zvířete snadno prozradí. Ruppy a její potomci jsou jasným důkazem, že postup vyvinutý korejskými vědci funguje.
V dalších experimentech se chce Byeong-Chun Lee zaměřit na získání geneticky modifikovaných psů, kteří budou mít v dědičné informaci cíleně zablokovaný vybraný gen. Postup tzv. genetického knockoutu, při kterém se geny vyřazují z činnosti, se zatím běžně používá u myší či potkanů. Jeho autoři byli v roce 2007 oceněni Nobelovou cenou.
Pes je pro vědce cenný pomocník při studiu a hledání léčby mnoha chorob. Jednotlivá plemena psů vznikala z malého počtu jedinců a příslušníci jednoho a téhož plemene jsou si obvykle po genetické stránce velice podobní. Psi navíc trpí dědičnými sklony k mnoha chorobám trápícím i člověka. Patří k nim např. atopické ekzémy, hluchota, slepota, poruchy spánku, špatný vývoj kostí či sklon k některým druhům rakoviny, jakou jsou nádory močového měchýře nebo prostaty. V současné době už genetici přečetli kompletní psí genom a to jim značně usnadňuje pátrání pro genech, jejichž narušení stojí v pozadí sklonu k dané chorobě. Cíleným vyblokováním podezřelých genů vědci podezření potvrdí. Zároveň tak získají psy, na kterých lze zkoumat rozvoj choroby a hledat vhodnou léčbu.
Diskuze:
