Zvětšit obrázek

Družba s prasaty se dneska nevyplácí.Kredit: Webshoots.

Už to vypadalo, že mediální šílenství kolem ptačí chřipky spláchl čas. Doslova v poslední chvíli ale přichází nečekaná záchrana v podobě chřipky prasečí. Až to tak trochu dělá dojem promyšlené virálně virální reklamy. Před několika dny se nejprve v Mexiku a pak v celém globalizovaném světě rozběhla panika.

Zvětšit obrázek

Stačí být důsledný a chřipka nemá šanci. Kredit: Google.

Podle nejnovějších článků mají být šílená prasata, totiž pardon prasečí chřipka, do měsíce i u nás ve Střední Evropě. Je to namixovaný virus chřipky A ze skupiny H1N1, který se zřejmě šíří i kapénkovou infekcí mezi lidmi. Podle mediálně dostupných dat to zatím vypadá na úmrtnost v řádu procent, což je docela vysoké číslo. Reálné počty budou jistě nižší, máme se ale přesto bát?

Některé panikáře, kteří se bojí i duhy nebo teplejšího počasí, neuklidní asi vůbec nic a nejspíš až do smrti nepozřou ani ždibec vepřového. Pro nás ostatní to nemusí být tak jednoznačné, jak ukazuje story právě zmíněné ptačí chřipky. Jak podotýká biolog Bruce Levin z Emory University, virus ptačí chřipky ze skupiny H5N1 je sice drsný zabiják s úmrtností nakažených podle některých odhadů až 90 procent, za 15 let od svého nalezení se ale nezmohl na nic většího. Mrtvé labutě na Vltavě a občasné brutální čistky slepičích farem nestojí v porovnání s celosvětovou pandemií vůbec za řeč. Nepomohla ani vyčerpávající mediální kampaň a modlitby farmaceutických firem, H5N1 je podle všeho jako masový vrah k ničemu.

Na druhou stranu, mediální humbuk kolem ptačí chřipky poplašil spoustu odborníků, a ti ve stresu vyplodili za krátkou dobu nová data, metodiky, testy a výzkumné projekty v celé řadě oborů, od imunologie až po evoluci chřipkových virů. Strach dokonce přinutil vědce vykopat španělskou chřipku z roku 1918 a zjistit o ní spoustu zajímavých věcí. Díky tomu všemu budeme čelit novým útokům chřipkových virů, které nepochybně přijdou i po prasečí chřipce, připraveni daleko lépe, než ještě před pár lety.

Taky neexistovaly žádné protivirové léky, které by mohly zmírnit průběh nemoci a omezit další šíření virů

Bude se někdy opakovat rok 1918, kdy obzvlášť hnusný virus, shodou okolností taky H1N1, přímo či nepřímo pozabíjel desítky milionů lidí? Podle Levina už v žádném případě ne. Díky pokroku biologie a medicíny jsme úplně někde jinde a přestože nemůžeme přesně předpovědět, jaké viry přijdou, jsme na tom dnes tak dobře, že si na nás pandemická chřipka prakticky jistě vyláme zuby.

Zvětšit obrázek

Prasečí chřipka v pondělí kolem poledne. Růžově podezření, fialově potvrzené případy, žlutě falešný poplach. Hrobečky bez tečky znamenají smrt. Kredit: Google Maps.

Lze ostatně číst i mezi řádky v poplašených zprávách. Přes veškerou paniku je úžasné, že svět je okamžitě připravený k akci, víme skoro o každém nemocném a laboratoře se jen třesou na to, aby s prasečím virem zatočily.

Každý strašpytel by si měl připomenout, jaké poměry panovaly v roce 1918.

1. Nebylo vůbec jasné, že původcem smrtící pandemie je chřipkový virus.
2. Neexistovaly vůbec žádné dostupné vakcíny, ani nebyla žádná možnost je v dohledné době vyrobit.
3. Taky neexistovaly žádné protivirové léky, které by mohly zmírnit průběh nemoci a omezit další šíření virů
4. Nebyla  dispozici žádná antibiotika a podobné přípravky, které by mohly zamezit sekundárním bakteriálním infekcím. Právě ty ale mohly ve skutečnosti být hlavní příčinou většiny úmrtí na španělskou chřipku.
5. A především, celý svět byl těsně po devastující globální válce, v mnoha oblastech byla rozvrácená lékařská péče, zhroucená ekonomika, scházely potřebné finanční prostředky a tolik potřebná globální komunikace byla na velice mizerné úrovni.

Pokud je ve chřipkové vědě něco závažným problémem, pak je to problematická vazba na farmaceutické firmy. Ne, že by bylo něco špatného na tom, že chřipka je velký byznys, potíže přicházejí ve chvíli, kdy tenhle byznys začne kazit kvalitu vědeckého výzkumu a publikací.

Poměrně šokující informace v tomhle směru přinesl Tom Jefferson z Cochrane Vaccines Field, což je v Itálii sídlící odnož mezinárodní neziskové organizace Cochrane Collaboration, zabývající se kontrolou medicínských postupů a vyrobků. S dalšími kolegy analyzovali celkem 274 studií chřipkových vakcín, přičemž sledovali například použité metodiky výzkumu, impakt faktor časopisu, který dotyčnou studii uveřejnil a citační ohlas studií ve vědecké literatuře.

Tamiflu. Firma Roche se těší na pohádkové žně. Kredit: Google.

Badatelé zjistili, že nejvýznamnější faktorem ovlivňujícím úroveň časopisu, do něhož se studie dostala a její citovanost jinými autory, byl sponzoring. Studie částečně nebo plně placené farmaceutickým průmyslem na tom byly lépe než ostatní. Zároveň se ukázalo, že studie účinnosti vakcín proti chřipce jsou obecně slabé kvality, přičemž studie s pozitivními výsledky jsou prokazatelně metodologicky horší, než studie se záporným výsledkem. Za normálních okolností by to byla prkotina, ale kdyby nějakým omylem došlo k nejhoršímu, tak to bude stát lidské životy.

Právě teď startuje nové kolo chřipkového mediálního běsnění, při kterém se budou nejvíc smát akcionáři farmaceutických firem. Pokud má být věda významným pomocníkem proti všelijakým chřipkám, měla by si uchovat co největší nezávislost na sponzorech, ať už je to podivínský milionář, farmaceutický gigant nebo třeba škrobený státní úředník.

________________________________________________________________
Kvůli prasečií chřipce se na letištích dávají termokamery a ti kdo mají vyššíi teplotu jsou bez milosti posláni do karantény. U nás v Ruzyni vyvěsili leták s popisem priznaků a doporučením aby člověk, který je má, sám vyhledal lékaře.....

Prameny:

ScienceDaily 2.3.2009

ScienceDaily 12.2.2009,