Ilse Aignerová

Německo zakázalo pěstování geneticky modifikované kukuřice Mon810. Německo se tak připojuje k dalším pěti evropským zemím (Francii, Rakousku, Řecku, Maďarsku, Lucembursku), které zakázaly tuto hmyzu odolnou rostlinu na svém území pěstovat, navzdory tomu, že ji legislativa EU povolila.

 

Annette Schavanová

Ilse Aignerová, německá ministryně zemědělství oznámila tento zákaz 14. dubna, těsně před termínem, kdy farmáři chtěli osít 3,700 hektarů. Zmíněnou kukuřicí mělo být oseto převážně východní území Německa. Zákaz má okamžitou platnost.

Aignerová svůj počin komentovala prohlášením, že vědci z různých federálních výzkumných pracovišť, zaměřených na ekologii, se v otázce rizika kukuřice Mon810 pro životní prostředí neshodli, ale že jí v jejím rozhodnutí tuto kukuřici zakázat, ovlivnilo moratorium vyhlášené koncem března Lucemburskem.

Rozhodnutí německé ministryně zemědělství je v rozporu se závěry odborníků Evropské unie, kteří v dlouhotrvajícím povolovacím procesu seznali, že tato rizika spojená s výsevem kukuřice Mon810 jsou zanedbatelně malá.Verdikt založený na pokusech a pod nímž je podepsán tým vědců zní: setí kukuřice povolit.

Zvětšit obrázek

Kukuřice a farmáři jsou v tomto sporu až to poslední oč tu jde.

Ministryně pro vědu Annette Schavanová nazvala rozhodnutí své kolegyně za "politování hodné". Zemědělské biotechnologie jsou podle ní velmi důležitými technologiemi a ani Německo, ani Evrospká unie, nemohou zůstat stranou jejich využívání.

Vše nasvědčuje tomu, že spíše než o opatření vedené rozumem, se jedná o politické tanečky s cílem získat hlasy ekologistů před nastávající volbami. Ty se v Německu připravují na 27. září. Aignerová je členkou CSU (Křesťansko sociální unie Bavorska).

_______________________________________________________________
Kukuřice Mon810 je produktem firmy Monsanto. Jde o takzvanou Bt-kukuřici, která byla vyšlechtěna aby se stala odolnou proti zavíječi kukuřičnému. Testy prokázaly, že tahle kukuřice škodí jen housenkám motýlů, nikoli člověku nebo zvířatům. Pro naší výživu je její zrno zdravější, protože kukuřice prožraná zavíječem bývá napadána plísněmi a díky jim obsahuje aflatoxiny. Ty jsou na rozdíl od Bt-toxinu skutečně nebezpečné. Aflatoxiny vyvolávají u člověka i zvířat rakovinu.
Bt-toxin je jed odhalený počátkem 20 století v bakterii Bacillus thuringiensis. Už desetiletí se používá v podobě sušených spor bakterií jako ekologický pesticid, kterým se "práškují" stromy napadené housenkami bekyně. V bakterii je zmíněný toxin vyráběn v neaktivní formě, působit začne až v zásaditém prostředí hmyzího střeva. Je prokázáno, že tato kukuřice šetří životní prostředí například tím, že není potřeba její plochy "stříkat" mnohem toxičtějšími prostředky. Snižuje pěstitelům náklady a šetří životní prostředí i tím, že při jejím pěstování klesá počet pojezdů strojů po poli a tím se snižuje spotřeba nafty.
Geneticky modifikované plodiny začíná pěstovat stále více zemí. Ve zprávě ISAAA se uvádí, že minulý rok pěstovalo 13,3 milionů farmářů ve 25 zemích biotechnologické plodiny na celkem 125 milionech hektarů. V současnosti můžeme najít pěstitele transgenních plodin na všech pěti kontinentech. Mezi největší, t.zv „Mega biotechnologické země“ s osevní plochou nad 50 000 ha patří 14 zemí: USA, Argentina, Brazílie, Indie, Kanada Čína Paraquay, Jižní Afrika, Uruquay, Bolívie, Filipiny, Austrálie, Mexiko a Španělsko.
U nás by se mohly geneticky modifikované Bt-kukuřice prosadit především v oblastech, kam se rozšířil zavíječ kukuřičný. Tenhle celkem teplomilný motýl už pronikl až na Šumavu. Ještě před několika lety představoval tento škůdce problém jen v oblastech jižní Moravy.
Agrární komora České republiky podporuje pěstování transgenních rostlin. Podle vyjádření prezidenta Komory Jana Veleby, zemědělci chtějí tyto plodiny pěstovat a jeho vyjádření je reakcí na prohlášení náměstka ministra zemědělství Ing. Hlaváče, že Česká republika bude od pěstování geneticky modifikovaných plodin ustupovat.