Snímek s maligním ložiskem. Při mamografii se vyšetřuje každý prs ve dvou rovinách, celkem se tedy provádí 4 snímky. Za vhodných okolností je možné odhalit nádor již od velikosti několika milimetrů.

Zhoubné nádory prsu jsou po nádorech kůže nejčastější rakovinou u žen. V našich končinách postihuje každou 14 ženu. Jen v České republice jí ročně onemocní přibližně 5 tisíc žen. Téměř 2 tisíce z nich každoročně onemocnění podlehnou. Výskyt rakoviny v rodině zvyšuje riziko onemocnění. Nejrizikovější je výskyt u matky, sestry nebo dcery. Za viníky rakoviny jsou označovány dva geny: BRCA 1 a BRCA 2. Jejich přítomnost zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu u mladých žen. Pojem rakovina prsu zahrnuje velké množství různých nádorů, které se navzájem liší svým chováním i prognózou. Nádor se často zvětšuje a při určité velikosti postihuje takzvané spádové lymfatické uzliny (většinou v podpažní jamce na stejné straně) a zakládá další ložiska, metastázy (například v játrech, plicích, kostech či mozku). Existují ale také zhoubné nádory, které prakticky nerostou a chovají se relativně příznivě. Na druhou stranu se objevují agresivní nádory, které svého hostitele usmrtí velmi rychle. V počátečním stádiu žena většinou nemá žádné příznaky a nádor se zjistí jen při screeningovém vyšetření. Rozhodování, zda jít či nejít na vyšetření, je do značné míry ponecháno na ženě samotné.

Zvětšit obrázek

Detekce rakoviny prsu pomocí ultrazvuku má své výhody. Problémem je nízká rozlišovací schopnost. (Siemens Medical)

Nedostatek informací, stejně jako nerealistické očekávání, bývají špatnými rádci. Týká se to i rozhodnutí, zda chodit a jak často chodit na mamograf. Více než 90% žen je přesvědčeno, že včasná detekce mamografem je ochrání. Příznivci alternativních vyšetřovacích metod rádi upozorňují na fakt, že mamografie je založena tzv. měkkém rentgenovém záření, které buňky poškozuje čímž vznik rakoviny podporuje. Máme tu klasický příklad volby mezi dvěma zly, jde o to, které je větší. Podle jednoho kanadského výzkumu mezi ženami mladšími padesáti let jich na rakovinu prsu zemřelo více ve skupině vyšetřovaných mamografem, než ve skupině žen, kterým rentgenologické vyšetření prováděno nebylo. K podobným paradoxním závěrům došla i švédská studie. Spekuluje se, že kromě zmíněného záření by na vině mohl být i tlak na tkáň, bez něhož se vyšetření neobejde. Stlačování prsu, pokud je v něm nádor, by také mohlo přispívat k rozsevu rakovinových buněk a ke zvyšování rizika vzniku metastáz.

Vědci z Hospital of Cook County a University of Nebraska se proto rozhodli vypátrat, jak to s tou prospěšností mamografu vlastně je. Získali odpověď na otázky: Jaké je celkové snížení rizika při opakovaném vyšetřování? Jaký počet žen je potřeba vyšetřit, aby byl zachráněn jeden lidský život? A zda je rozdíl v délce přežití mezi skupinami žen, které chodí na mamograf a těch, které na vyšetření nechodí“.

Zvětšit obrázek

Rozvinutá rakovina prsu.

Aby vědci mohli vůbec něco porovnávat, museli nejdříve zjistit riziko, které hrozí ženám, jež vyšetřovány nejsou. Ukázalo se, že ženy, jež na vyšetření „kašlou“, mají riziko úmrtí na rakovinu prsu okolo 1% a že s postupujícím věkem roste. Patnáctileté sledování úmrtí zapříčiněné tímto onemocněním u žen vyšetřovaných a nevyšetřovaných pak umožnilo určit míru poklesu rizika (snížení konečného rizika úmrtí). Soubor 5000 (náhodně do pokusu zařazených a sledovaných) žen vypovídá o tom, že relativní pokles rizika související s vyšetřením leží v rozmezí někde mezi 10% - 30%.

K dalšímu výsledku, jenž nepřekvapil, patří i to, že opakované vyšetřování ženám relativní riziko úmrtí na rakovinu prsu snižuje. U žen mezi padesátkou a šedesátkou toto riziko klesne zhruba stokrát. Začnou-li ženy s vyšetřováním v padesáti, tak v průběhu patnácti let na každou tisícovku sledovaných žen zachraňuje skenování prsu v průměru 1,8 životů (rozmezí je 0,9-2,7).

Nejednotné názory na mamografii se dlouhodobě týkají především kategorie mladších žen. Tak například u žen mezi čtyřicítkou a padesátkou se kromě výhod zvažuje také možnost vyvolání rakoviny zářením používaným při tomto typu vyšetření. V roce 2002 Americká zdravotní služba klinickým lékařům doporučovala brát v patrnost i nevýhody mamografie. Prohlášení je šalamounské a říká pouze, že výhody nad škodlivostí s postupujícím věkem rostou. Konkrétních čísel je ve zprávě poskrovnu. Svaz amerických lékařů se nedávno také také vyjádřil ve smyslu potřeby dalšího výzkumu a ujasnění stanovisek ohledně vhodnosti vyšetřovací metody pro kategorii žen věku 40 – 60 let. Jak vidno, jednotný názor na věc nemají ani lékařské instituce. Vše se točí okolo relativního rizika vyvolaného vyšetřovací metodou. V případě naší mamografie je tím tak trochu míněna případná náhrada jiným typem vyšetření. Prsní nádory lze totiž zjišťovat také ultrazvukem. Rozlišovací schopnosti tohoto vyšetření jsou ale menší a tak jsou odborníci ve při. Jedni horují pro snižování relativního rizika, jiní tvrdí, že je potřeba dát přednost přesnosti vyšetřovací metody.

Tento výzkum, o kterém zde referujeme, nerozhodl, který z táborů má pravdu. Nedělal totiž srovnání rentgenologického vyšetření s metodou využívající ultrazvuk, na to zatím není dost pozorování. Nynější výzkum neřekl ani, jak často je optimální se mamografii podrobit. Američanům se pouze podařilo přesně definovat, jaký prospěch ženám mamografie přináší. Potvrdili, že profit z mamografie s věkem postupně roste a že ženy nad padesát pět let věku, jež nikdy nebyly na mamografii, umírají častěji. Výše tohoto rizika vztažena na dobu patnácti let je zhruba 1%. Riziko, že se u žen této věkové kategorie vyvine nádor, je zhruba 6%. U žen, jež se od věku 50 let opakovaně podrobují testu, zachraňuje mamografické vyšetření na každých 1000 skenovaných žen 1,8 životů.

Zvětšit obrázek

Zdravotnické weby o záporech příslušných vyšetření bývají dosti skoupé. V případě mamografie se to týká i její prospěšnosti. Nic neříkající deklarace s nulovou vypovídací hodnotou - například, že: „Prospěšnost vyšetření je přibližně 1%“, nejsou výjimkou. Studie Johna D. Keena a Jamese E. Keena se snaží uvést věci na pravou míru.

Procenta přežívajících u skupiny žen podrobujících se vyšetření a těch, které na to kašlou, je 99.12% proti 99.29%. Vypočtený efekt jednoho vyšetření je 0,034%, nebo také lze říci, že na záchranu jednoho života je potřeba provést 2970 vyšetření. Když se začne s mamografií v padesátce, zachrání toto vyšetřování život 4,3% pacientkám, u nichž je nádor zjištěn. Výsledky lze interpretovat také tak, že na záchranu jednoho života je třeba odhalit 23 nádorů v padesáti, 27 ve čtyřiceti a 21 v 65 letech.

Přežívání čtyřicátnic, jež na mamografu nikdy nebyly, je 99,52% a těch co jej absolvují, 99,62%. Žena, která se rozhodne pro mamografii, si tím zvýší šance na přežití o 0,1%.
Získané výsledky vyzněly ve prospěch mamografického vyšetření. Už proto, že pokud test nádor odhalí, pomůže ženám zajistit včasnou péči. Prakticky všem věkovým kategoriím žen s rakovinou mamografie přispívá ke zpomalení nemoci a tím k prodloužení života. Výzkum ale také ukázal na neopodstatněnost přehnaného očekávání toho, co toto vyšetření může ženám nabídnout. U žen, u nichž se vyvinul nádor, který mamografie detekovala, představovalo vyšetření jen o něco málo nad 4 % vyšší šance, že jim vyšetření zachrání život.

V České republice byl screeningový program na výskyt rakoviny prsu zahájen na konci roku 2002. Je určen pro ženy od 45. do 69. roku věku a vyšetření je hrazeno zdravotními pojišťovnami ve dvouročních intervalech.ˇ

Pramen: BMC Medical Informatics and Decision Making