Zvětšit obrázek

Tabák Nicotiana benthamiana by se měl stát producentem mikrobicidní látky, účinkující na virus HIV v takové láci, že bude komerčně využitelná. (Obr.: Wikepedie)

Griffithsin
Látky tlumící přenos viru HIV, které by byly použitelné v lubrikačních gelech, se dosud jevily jako příliš drahé, než aby je bylo možno běžně používat v širokém měřítku. Rostliny by to měly nyní změnit. Američtí vědci se svými britskými kolegy vpravili geny pro protein ničící HIV do rostliny Nicotiana benthamiana. Účinná látka se jmenuje griffithsin (GRFT). Původně jde o protein produkovaný eukaryotickými rostlinami (červenými řasami). O tomto proteinu se již delší dobu ví, že se váže na povrch virů a že jim brání v rozletu napadat další zdravé buňky.
Pravdou je, že dosud provedené klinické pokusy s  mikrobicidními látkami směrovanými proti virům HIV, byly zklamáním. Nerozšířilo se ani použití uměle syntetizovaného proteinu, který jeho švýcarští tvůrci nazvali PSC-RANTES, ani přípravek  Carraguard, který dokonce prošel až do třetí fáze klinických pokusů, než se ukázalo, že je neúčinný (Nature) Své želízko v ohni mají i čeští výzkumníci. Loňskou novinkou právě testovaných mikrobicidů je tenofovirový gel.  Tvůrcem účinné látky tenfovir je Prof. Antoním Holý z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR a na Oslu jsme o tomto přípravku psali.

Nynější americký objev je zajímavý tím, že látka tvořená rostlinou by se mohla stát cenově bezkonkurenční. Slibný protein griffithsin poskytuje údajně jednu z nejúčinnějších ochran před HIV. Podle Kenneth Palmera, virologa z University of Louisville, Kentucky je jedním z nejúčinnějších inhibitorů, které kdy byly popsány. Širšímu uplatnění rekombinační technikou získaných proteinů zatím bránila jejich drahá výroba.

Snaha získávat tuto účinnou látku jiným způsobem, než z řas, není nová. O její produkci ve velkém se již dříve pokoušel jiný americký tým. Také šlo o produkt geneticky modifikovaného organismu. Jako producent nebyla tehdy použita rostlina, nýbrž bakterie. Látku griffithsin měly produkovat pozměněné střevní bakterie (Escherichia Coli) a výroba měla probíhat ve fermentorech. Projekt se ale nějak zadrhnul a výroba ani po pěti letech stále nejede.

Kenneth Palmer.
Kkromě svých povinností universitního pedagoga pracuje pro Intrucept Biomedicine, firmu uvádějící mikrobicidní látky do komerčního využití.
K jeho úspěchům patří například rostlinou produkovaná vakcína proti papilomavirům napadajícím děložní krček.

Tabák si američtí vědci nezvolili náhodou. Genetici ho milují, protože se s ním dobře pracuje a dají se do něj pomocí viru vpravovat cizí geny poměrně snadno. Z práce uveřejněné v Proceedings of the National Academy of Sciences USA vyplývá, že k přenosu genu z řasy do tabáku použili vědci upravený virus tabákové mozaiky. Vzniklé GM rostliny nyní produkují žádaný protein takříkajíc ve velkém. Z plochy 460 metrů čtverečních jej lze sklidit více než 60 gramů. To znamená, že z  jednoho skleníku by šlo získat účinnou substanci pro zhruba milion(!) dávek antimikrobiálního vaginálního gelu. To je dost podstatný údaj, neboť jen přípravek levnější než kondom má pro chudé země smysl.

Další nadějná látka je z mrkve

Zvětšit obrázek

Papež Benedikt XVI.: „Kondomy přispívají ke zhoršení situace s nemocí AIDS.“ (ČTK/AP)

Geneticky modifikované léky vyráběné rostlinami zatím v lékárnách nenajdete. V ověřovacích testech je ale takových přípravků již několik. Perspektivní se zdá být například látka vyráběná geneticky modifikovanou mrkví. Ta není namířena proti šíření AIDS, ale měla by ulehčit trápení nemocným Gaucherovou chorobou (cerebrosidózou), kterým chybí enzym (ceramid-beta-glukosidáza), který je odpovědný za štěpení jedné ze složek buněčných membrán rozpadajících se buněk. Pokud sloučeninu tuku a cukru  (glukosylceramid) neumí organismus zpracovat, hromadí se v buňkách a způsobuje poruchy kostní dřeně, deformity kostí, psychomotorické poruchy a epilepsii. Bez léčby dochází k nevratným poškozením postižených tkání a časné úmrtnosti. Gaucherova choroba se vyskytuje u všech etnik a je dědičná. Mrkví tvořený enzym glukosidáza by měl nemocné jejich problémů zbavit.

Možné komplikace
Griffithsin, který by se mohl stát metlou na HIV Afriky, je molekula o 121 aminokyselinách.  Ten z geneticky modifikovaného tabáku  dostal do vínku ještě písmeno „P“ (GRFT-P). Podle vědců by jeho klinické testy měly proběhnout rychle.
Jeden zádrhel by u něj přece jen mohl nastat. Zmíněný protein, by mohl spouštět imunitní reakci. Proteinům, které nejsou našim tělům vlastní, se občas stává, že si s naším obranným systémem nerozumí. Taková nesnášenlivost by pak celý projekt poslala k ledu. Předběžné testy, provedené na buňkách lidského děložního krčku a pokusy in vivo, prováděné ve vaginách králic ale zatím vypadají slibně. K zánětlivým reakcím nedochází.
Dalším zádrhelem by mohlo být dávkování účinné látky. I když ve zkumavce vše vypadá, že by ochranu mohly zajišťovat dávky v pikomolech, docílit nějaké standardnosti při vášnivějším milování může být docela problém.
Ale dost skepticismu. Nepřísluší nám soudit záslužný počin, zvláště pokud nejsou známy výsledky všech testů. Ať už tomu bude jakkoli, v každém případě bude lepší, když se láskychtiví, budou chránit alespoň něčím, když už jim je použití kondomů rozmlouváno.ˇ    

Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences USA.