Zvětšit obrázek

Abraham Lincoln byl 16. americkým (a prvním republikánským) prezidentem. Při tělesné výšce 193 cm se v druhé polovině 19. století na většinu svých spoluobčanů díval tak trochu svrchu. Jeho celkový vzhled vedl některé životopisce k názoru, že trpěl Marfanovým syndromem (autozomálně dominantní choroba, jejíž nositelé se vyznačují nadměrným vzrůstem, dlouhými končetinami s dlouhými a tenkými prsty, protáhlým a úzkým obličejem s výrazným nosem. Nemoc je spojená s defekty kardiovaskulárního systému), nebo hyperaktivitou a zvětšením endokrinních žláz (je také autozomálně dominantní nemoc). Protože nebyly provedeny genetické testy, nebyly tyto teorie zcela vyvráceny, ale považují se za nepravděpodobné.

Několik studií prokázalo, že i výškový rozdíl tří centimetrů může vyššímu člověku přinést až $1000 navíc. Tak jako výška, i rasa anebo pohlaví zaměstnance ovlivňují rozdíl v příjmu. Výška určuje nejen výši vašeho příjmu, ale i vaše sociální či kariérní úspěchy.

Tento poznatek vychází i z historie voleb amerických prezidentů. Podle statistik pouze pět amerických prezidentů nepřevýšilo výškový průměr. Většina prezidentů měla až o deset centimetrů k dobru nad průměrnou výškou obyvatelstva. Jen pro zajímavost - mezi pět nejvyšších amerických prezidentů se řadí Abraham Lincoln, Lyndon Johnson, Bill Clinton, Thomas Jefferson a Franklin Roosevelt. 

Výška tedy predikuje i váš možný politický úspěch. Nicméně i zde výjimka potvrzuje pravidlo. Nejmenší americký prezident James Madison napsal nejobsáhlejší část americké ústavy.

Takže jak to tedy s tou výškou je? Proč vysocí lidé převyšují ty malé jak výškově, tak i na poli úspěchů? Přináší výška respekt a sebevědomí? Nabízí se otázka, zda jsou vysocí lidé úspěšnější proto, že si o nich ostatní lidé myslí, že jsou lepší, anebo je to z toho důvodu, že oni sami mají vyšší sebevědomí.

Nad touto otázkou se zamýšleli tři ekonomové z Pensylvánské University Nicola Persico, Andy Postlewaite a Dan Silverman. Tito ekonomové přišli se zajímavým řešením. Dnes vysocí lidé, kteří byli malí jako středoškoláci, mají i nižší platy. Naproti tomu středoškoláci, kteří na střední škole převyšovali své spolužáky, ale pak se těmto lidem růst zastavil a dnes zdaleka nepatří mezi vysoké, mají dnes platy vyšší. Souvisí tedy výška v době puberty s vaším dalším pracovním a společenským životem? Podle ekonomů z Pensylvánské Univerzity ano. Tím pádem to ale odstraňuje možnou diskriminaci, vzhledem k tomu, že zaměstnavatel si může jen stěží zjistit vaši výšku během středoškolských studií.

Příčina výše popsaného jevu je v tom, že vysocí středoškoláci se sami prezentují jako lídři skupiny nebo třídy. To jim dodává značné sebevědomí. A právě toto sebevědomí se pak projevuje i v dalších mimoškolních aktivitách, do kterých se vysocí zapojují mnohem častěji, nežli menší lidé. Jak říká staré přísloví: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. To samé je možné říci i o sebevědomí. Ti, kteří se v šestnácti cítili být vůdci skupin, cítí se tak i ve třiceti. To, že v šestnácti měli lepší tělesné dispozice, jim z větší části k tomuto sebevědomí přispělo. Alespoň tak objasňují relační rozdíl mezi výškou a platem zmiňovaní ekonomové.

Zdroj: Landsburg, Steven E. "Why do tall people make more money?" Weblog post. SLATE. 25 Mar. 2002. 20 Feb. 2009 <http://www.slate.com/id/2063439>.