Zvětšit obrázek

Zdařilá rekonstrukce prvního známého opeřeného ornithischiana. Převzato z webu Scienceblogs

O tzv. "opeřených dinosaurech" ví svět už pěknou řádku let – tedy přesněji, posledních 12,5 roku. Až do nedávna však patřili všichni neptačí dinosauři, kteří vykazovali proto-peří (tělesný pokryv "srstnatého" vzhledu) do skupiny vývojově odvozených teropodních (dravých) dinosaurů, tedy vesměs pouze plazopánvých dinosaurů. "Štětinaté" kolagenní struktury byly sice již dříve objeveny u jednoho exempláře ptakopánvého marginocefala psitakosaura (Psittacosaurus) z asijské spodní křídy, ty však nebyly interpretovány jako cokoliv blízkého, natož společně vývojově odvozeného, s proto-peřím či přímo pravým peřím maniraptorů. Zbrusu nový čínský objev by mohl být celkově již 22. (resp. 23.) "opeřeným" dinosaurem.

Zvětšit obrázek

Oduševnělý "lovec dinosaurů" Othniel Charles Marsh. Převzato z webu wikipedie.

Unikátní nový objev heterodontosaurida, primitivního zástupce rozsáhlé skupiny obvykle býložravých ornitopodů (ptakopánvých dinosaurů) však poněkud převrací naše dosavadní představy naruby. Tým čínských paleontologů, vedený Xiao-Ting Zhengem nyní popsal prvního proto-peřím pokrytého ptakopánvého dinosaura pod názvem Tianyulong confuciusi. Objev byl učiněn v oblasti Ji"anchangu, ležící v dinosauřími objevy proslulé provincii Liao-ning. Zdejší jeholská biota vzkvétala v období spodní křídy, zhruba před 133-120 miliony let. Samotný ornitopodní dinosaurus byl popsán podle materiálu z nekompletního subadultního jedince, měřícího jen asi 70 centimetrů na délku. Velikost byla extrapolována z proporcí jihoafrického heterodontosaura, tedy blízce příbuzného rodu.

Drobné tělo velikosti kočky bylo u tianyulonga pokryto dlouhými dutými vlákny, morfologicky poněkud podobnými proto-peří jeho velmi vzdálených teropodních příbuzných. Právě tato fylogenetická vzdálenost je nesmírně zajímavá, může totiž nasvědčovat výraznějšímu rozšíření tohoto znaku mezi všemi dinosaury. Vláknité integumentární struktury jsou v otiscích zachovány na třech místech těla – na spodní straně krku a svrchní straně hřbetu i ocasu. Proto-peří tohoto heterodontosaurida bylo nejvíce podobné strukturně primitivnímu proto-peří kompsognatida sinosauropteryxe. Délka těchto struktur byla odhadnuta zhruba na 60 milimetrů, což je sedminásobná výška oproti stejné míře u kaudálních obratlů. Míra homologie mezi vláknitými strukturami ornithischianů a proto-peřím teropodů však stále zůstává nejasná. Pokud se tedy v případě otisků proto-peří tianyulonga nejedná o pouhá kolagenní vlákna z kůže dinosaura (jak naznačují někteří vědci), jde nepochybně o jeden z nejvýznamnějších objevů dinosauří paleontologie poslední doby (více informací v příštích dnech či týdnech).

Dnes si zároveň připomínáme již 110. výročí úmrtí amerického paleontologa 19. století a protagonisty slavné "Války o kosti" Othniela Charlese Marshe (29. 10. 1831 – 18. 3. 1899). Marsh sám popsal koncem 19. století kolem 80 nových druhů dinosaurů.

Zdroje:

Scienceblogs (en), Dinosauři (cz), Wikipedia (cz)
Stránky autora: Dinosauria