I když to je vlastně dost smutné, ve šlechtitelských laboratořích stále ještě vzniká velký počet kultivarů z nejrůznějších druhů kulturních rostlin zastydlým klasickým způsobem. Máme sice k dispozici ultramoderní technologie, s jejichž pomocí můžeme šlechtit mnohem rychleji a přesněji jako na běžícím pásu, ty jsou ale trnem v oku znuděným teenagerům a aktivistickým následníkům trůnu.
Díky intenzivním propagandistickým kampaním, které míchají neznalost s promyšleným lhaním veřejnosti, bývají geneticky modifikované organismy vnímány jako něco prašivého a snad jsou dokonce i lidé, kteří by si nekoupili například kuchyňský olej jenom proto, že byl vymačkán z geneticky modifikovaných rostlin. Kříženci vzniklí sice záměrně, ale starožitným klasickým způsobem, jsou naproti tomu obvykle považováni v porovnání s GMO za zcela neškodné produkty pokojných hrátek s kytičkami.
Jenže to rozhodně nemusí být pravda. Začátkem února 2009 oficiálně spatřil světlo světa nový kultivar kanoly, významného taxonu složitého propletence druhů a hybridů řepky, čili vlastně brukve, botanicky rod Brassica z čeledi brukvovitých. Novou kanolu vytvořil velký šlechtitelský hráč BASF z německého Ludwigshafenu. Tento kultivar je další z řady kříženců, kteří tolerují herbicidy na bázi imidazolinů.
Právě imidazoliny totiž spolehlivě likvidují blízké příbuzné pěstovaných brukví, například zlovolnou hořčici rolní (Sinapis arvensis, pochopitelně rovněž z čeledi brukvovitých). To je klíčová věc, protože blízce příbuzné plevelné druhy lze za normálních okolností jen obtížně omezovat, aniž by bylo nutné vynaložit extrémní úsilí.
Důvod je prostý, blízce příbuzné druhy obvykle mají velmi blízké nároky nebo třeba metabolické dráhy a co uškodí jednomu, to smete i toho druhého. Kvůli blízce příbuzným plevelům zemědělci obvykle na jednom místě pěstují kanolu maximálně jednou za čtyři roky.
Nový kultivar kanoly má oproti geneticky modifikovaným bratříčkům velké štěstí v tom, že ho vyrobili obyčejným křížením. Bylo to zbytečně zdlouhavé a komplikované, ale stačí to k tomu, že ho nebudou za blikání fotoaparátů sklízet potřeštěnci ve žlutých pláštěnkách. Vůči geneticky modifikovaným kultivarům je to vlastně ale ohromně nefér.
Toleranci vůči imidazolinům dělá jeden jediný gen. Upachtěné klasické křížení dosáhlo přesně téhož, co by bylo výsledkem elegantní genetické úpravy. Navíc by to nebylo nic nového, obdobné kultivary již běžně existují. Zároveň panují obavy, že by tolerance vůči imidazolinům mohla přeskočit na cílové plevelné druhy. Kupodivu to ale úplně stejně platí jak pro geneticky upravené kultivary, tak i pro kultivar vyšlechtěný bez molekulárních nástrojů.
Přesto ale evropská legislativa vnímá tradiční a moderní kultivary zcela odlišně. Regulace GMO je v Evropě tak krutá, že mnohdy prakticky zcela znemožňuje zavádění nových rostlin. Opylovat kytičky si může téměř kdo chce a téměř jak chce. Ale i vyšlechtěné rostliny ovlivňují své okolí a geneticky upravené rostliny mohou nakonec být rizikové méně, než jejich klasické protějšky.
Zřetelně to odhaluje právě nový kultivar kanoly. Je sice „klasický“ a evropské strážce genetické morálky nijak nevzruší, ale přitom existují doklady, že imidazolinové herbicidy zůstávají v půdě po delší dobu než glyfosfáty, jako je například slavný Roundup firmy Monsanto. Společnost BASF se dotčeně brání s tím, že nový kultivar kanoly důkladně otestovala. Podle nich je vůči prostředí standardním způsobem šetrný.
Asi by nebylo příliš těžké spustit likvidační kampaň proti této kanole a nakonec zabránit jejímu pěstování. Pokud se radikálové neprosadí, mělo by se toto osivo prodávat od roku 2013, a to i v genofobní Evropě.
To ale určitě ještě není všechno. Tato kauza vyhřezla již delší čas zahnívající a do očí bijící nespravedlivý přístup ke geneticky modifikovaným plodinám. Tu můžeme řešit třeba tak, že drasticky zpřísníme regulaci klasicky šlechtěných rostlin. Nevypadá to zase tak náročně, ale způsobí to velký poprask v odborných kruzích. Profesionální šlechtitelé budou jeden přes druhého tvrdit, že je to celé nesmysl a budou mít pravdu. Omezování výzkumu nesnesitelnou byrokracií vede ke smutným koncům.
Druhá možnost je mnohem zajímavější. Náhle se totiž objevila možnost veřejně přiznat, že evropské předpisy svazující genetické modifikace jsou nesmyslně přísné. Schválně, jestli k tomu někdo dostane odvahu. Asi dost příznačná je ale rekce Evropské komise, která tuto záležitost odmítla pro prestižní vědecký týdeník New Scientist jakkoliv komentovat.ˇ
Pramen:
New Scientist 9.2.2009, Wikipedia
Supranormální sluch
Autor: Josef Pazdera (08.07.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy
Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace
Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?
Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Diskuze:
GMO se nebojím.
Jana Záleská,2009-04-01 22:30:25
Nechápu, proč se s GMO tak nadělá. To jen masmedia šíří strach a hrůzu a bohužel jen málokdy se objeví v televizi někdo, kdo problematicke skutečně rozumí a dokáže zodpovědět všechny otázky.
Chodím na biologické semináře a v budoucnu chci studovat biologii a tak do problematiky vidím o něco málo více než laická veřejnost a nevidím důvod, proč by se GMO plodiny měly nějak omezovat. A jestliže snad má někdo strach z jejich případných účinků (aniž by znal vůbec princip GMO) na lidské zdraví, tak ať přestane kouřit, jezdit autem atd.
Pokud se někdy někdo rozhoupe a povolí GMO potraviny, tak si je klidně koupím (když budou levnější). Alespoň budu vědět, že s nimi nepolykám kdejakou chemii z pesticidů.
A perlička: Jeden uživatel na serveru LST kdysi napsal, že si šel koupit hrášek, přičemž se k němu nějaká paní naklonila a důvěrně pravila: "To si nekupujte, v tom jsou ty...geny!"
Tento nesmysl
Antonín Karoch,2009-03-19 18:53:26
jste si přečet ve staré učebnici politické ekonomie, nebo ho máte ze think tanku Masarykovy dělnické akademie páně Jelínka? Pro ty ostatní - vývoj geneticky modifikovaných plodin (GMO) je vysoce odborná a nákladná činnost, kterou v současné době zvládá pouze několik firem. Kom pověstného Monsanta, jsou to ještě firmy v Indii, Číně a hlavně v Malaisii, kde jsou v tomto oboru nejdál. Jenom provozní zkoušky nového osiva trvají v tomto případě více jak deset let. Naštěstí i přes úsilí zelených tupců se nová technologie obstojně šíří. Letos se prý u nás počítá s vysazením BT kukuřice na téměř 10 tis. ha. Vypadá to, že snad dostanou povolení i naše GMO škrobárenské brambory a mluví se cosi o lnu. Pro ty lekavé, sadba GMO plodin je řízená přísnými pravidly. Například musí být prostřídána sadbou nonGMO, aby se zamezilo škůdcům si vybudovat imunitu. Zatím se to, narozdíl od tzv. zelených biopostřiků, daří. Těm, kdo mají z GMO příšerný strach a náhodou jedí maso, mohu doporučit pouze vykopaný hrobeček v případě šoku, protože už nejméně deset, spíše snad 15 let u nás krmíme dobytek dováženými GMO sójovými pokrutinami. Dovážet nonGMO krmivo při současných cenách hovězího i vepřového masa by bylo hloupé. I tak máme problém s konkurenceschopností živočišné výroby. Ale to už kvůli něčemu úplně jinému. Že, pane Teličko?
Monopol
Pavel Lašák,2009-03-19 13:00:14
Moje informace jsou 20 let staré, ale pohádka byla tato:
Velké firmy (v té době) platily velké peníze za výzkumy, jejich výsledkem by bylo posílení monopolu na trhu a upevnění mocenských pozic vládnoucích skupin. Protože zemědělství představuje především nebezpečné politikum (jak vnitřní, tak vnější). Pro pomalejší - zavádění geneticky upravených potravin oslabuje ekonomicky Evropu vůči Americe, a smyslem investic do genetického zemědělství je vláda obřích monopolů nad nepohodlnými zemědělci.
Realita je taková, že
Pavel S,2009-03-19 19:03:08
nezavádění geneticky upravených potravin oslabuje ekonomicky Evropu vůči Americe, protože pěstování klasických plodin je (zvlášť v Evropě), oproti GMO, podstatně dražší a také (díky větší spotřebě nafty a větší chemizaci) paradoxně neekologištější. Evropské zemědělství tak jen více prohlubuje svou nekonkurenceschopnost.
a ted se v tom spotrebiteli vyznej....
Zdena Galajdova1,2009-03-18 20:01:53
kde se mam treba ja, jako zena a pripravkyne pokrmu :-) dozvedet, ktera strana ma pravdu? Co je skodlive a co ne? Kde jsou nformace utajene a kde zkreslene..... kdo ma vlastne pravdu? Aby to nakonec nebylo jako se spenatem a vajecnym cholesterolem - proste bublina, zblebt a nic.... spenat moc zeleza nema a nase telo je k vajecnemu cholesterolu nevsimave a dle poslednich informaci vajicka dokonce velmi prospivaji pri kadiovaskularnich potizich. A my se akorat zbytecne omezovali .... Jak se tedy dozvedet pravdu? Nebo je lepsi to snad ani necist a drzet se receptu babicek? A proc by mela byt GMO skodliva? A jaky druh? Vzdyt oni tam vkladaji nejruznejsi elementy - od obrany proti skudcum a odolnosti proti mrazu az po obohaceni tvorby nejruznejsich zivin. Osobne si myslim, ze neni GMO jako GMO; ale kdo se v tom ma vyznat? A rozumeji tomu alespon ti, co o tom rozhoduji v ramci EU ? Po pravde receno, odpoved ani necekam; je to spis povzdech.....
Nechci být pokusný králík pro GM potraviny
Robert Starosta,2009-03-18 19:01:47
Jako problém GM vidím to, že je nikdo nezkoušel na lidech i přírodě desítky let, za které se teprve projeví nyní netušené problémy. Pro výrobce je nejjednodušší to vyzkoušet rovnou na spotřebitelích (ještě jim za GM potraviny zaplatí). Jestli amíci o to stojí, ať si to dělají, já bych chtěl mít volbu (v Americe je prý zakázáno označovat potraviny zda obsahují GM složky.). Ale souhlasím, že přešlechtěným potravinám je dobré se vyhýbat (ale to už musíte mít hlubší informace).
Tendenční a jednostranný článek.
Aha,
Jan Bouzek,2009-03-18 16:31:34
Mě se to jeví tak, že firmy, jejichž GM technologie byly již jednou odmítnuty se pokoušejí propašovat je pod změněným označením do legislativy znovu zadními vrátky.
Není divu, ve hře je spousta peněz. A není tedy ani divu, že tyto nové metody jsou vůči životnímu prostředí i spotřebitelům ještě nebezpečnější, než ty původní, protože lavírovací prostor pro tyto firmy se zužuje.
"Klasický kultivar" je ve skutečnosti vyroben technologií patentovanou před několika lety americkou firmou Cibus, jejíž detaily se pečlivě tají.
Osobně si nemyslím, že jde o informace, které by si autor článku nemohl ověřit předem, takže jeho role v celém případu je poměrně jasná: buďto je osobně zainteresován na dalším šíření GMO technologií - nebo je to trouba.
Chybka se vloudila
Tibor Sedláček,2009-03-18 12:41:36
Společnost BASF ani Monsanto ani žádná jiná neprodukuje odrůdy pouze pomocí transgenoze. Ta je pouze "třešničkou na dortu" přidávající novou vlastnost ke špičkové linii vyšlechtěné klasickým způsobem. Je to proto, že zatím neumíme ani pomocí metod genového inženýrství udělat to co klasickým šlechtěním. Navíc BASF rezistenci k imidazolu nepřidala tak úplně klasickým upachtěným způsobem, ale technologií RTDS, kde se využívá opravných mechanismů buňky pro cílenou změnu genu. Co se týče této perspektivní technologie, už zasedá rada EU, která by měla rozhodnout zda se tato a další perspektivní metody stanou stejně jako transgenoze "zakázanou technologií" (hádejte jak to asi dopadne) a evropští šlechtitelé budou opět pozadu za světem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
