První vážný pokus o Jurský park  
....aneb jak přeprogramovat kuře na dinosaura.

 

 

Zvětšit obrázek
Tak nějak by měla vypadat kostra bizarního "dinosauřího kuřete". (Převzato z Discovery)

Před nedávnem proběhla světovými médii zpráva, že znovuoživení dinosaurů by nyní, zhruba 15 let po premiéře filmu Jurský park mohlo být konečně realizováno. Nepropadejte však v bezbřehou a nepřiměřenou euforii – tak daleko, jako to bylo zobrazeno ve filmu, paleogenetika ještě nedokráčela. Druhohorní dinosaury z jantaru zatím naklonovat nemůžeme, nový projekt spojený se jménem Jacka Hornera (jednoho z nejslavnějších paleontologů současnosti) nás však přivádí až na samotný pokraj realizace podobně ambiciózní vize.


Ve středu zájmu paleontologů a genetiků je embryo kuřete, tedy fakticky recentního opeřeného maniraptoridního teropoda (dravého dinosaura). Protože genom kura domácího byl již přečten a je stále intenzivně studován, je pro zajímavý projekt tím nejvhodnějším objektem. Projekt "Dinochicken", jak je neoficiálně nazýván, má před sebou jediný cíl – reverzními postupy genového inženýrství vynést zpět tělesné znaky, které byly přítomné u dávných předků všech dnešních ptáků – například ocas, ozubené čelisti nebo přední končetiny, nepřeměněné dosud v křídla. Postupy tohoto projektu jsou poměrně složité, velmi zjednodušeně je lze popsat jako změnu poměrů či kvantity některých regulačních faktorů typu proteinů, které potlačují u moderního ptactva právě tyto archaické znaky jejich vývojové linie. Podobné experimenty již přitom proběhly úspěšně na myších a dvoukřídlém hmyzu. Podaří se to i v případě ptáků?

 
Již zmiňovaný paleontolog John (Jack) R. Horner z Museum of the Rockies v Montaně právě v tomto měsíci vydává dokonce celou knihu se stejným námětem pod názvem How to Build a Dinosaur: Extinction Doesn"t Have to Be Forever ("Jak postavit dinosaura: Vyhynutí nemusí být navždy"). Vědec, který se jako odborný poradce podílel na filmování Jurského parku, tvrdí, že narozdíl od hollywoodské fikce je projekt "Dinochicken" zcela reálný a dokonce již byl úspěšně započat. Na projektu se údajně podílí množství vědců z různých pracovišť v USA i Kanadě. Podle Hornera má výzkum také jiné možné využití, včetně lidského lékařství (souvisí s možnostmi léčby dědičných chorob nebo deformací páteře). Zajímavou myšlenkou je využití případního "dinokuřete" při veřejných přednáškách, které by podle Hornera mělo vzbudit větší zájem veřejnosti o vědu. Jen čas ukáže, zda bude tento projekt úspěšný. Nechme se tedy překvapit.

Prameny:  Discovery , Timesonline , Paleoblog

 

Zvětšit obrázek
Oproti běžně nalézaným stopám teropodních dinosaurů obsahuje ichnofosílie "odpočívajícího" dravého dinosaura z lokality St.George otisky zadních končetin, ale také vnější strany předních končetin a spodní části těla. (Pramen: PLoSONE)

Fosilní stopy

Zvětšit obrázek
Umělecká rekonstrukce odpočívajícího teropoda z lokality St. George. Převzato z webu NatGeo

Další zajímavostí posledního týdne bylo publikování studie o fosilních stopách teropodního dinosaura, vytvořených počátkem jurského období (asi před 198 miliony let) ve formaci Moenave na území dnešního státu Utah v USA. Čím je však nový objev zajímavý? Teropodi byli bipedními (po dvou se pohybujícími) živočichy, jejichž otisky se většinou logicky vztahují pouze k zadním končetinám. Na lokalitě St. George ve zmíněné formaci však byl učiněn objev podstatně zajímavější – otisky zadních končetin, ale také předních končetin a ventrální části trupu zřejmě odpočívajícího teropoda. Ichnofosílie je velmi cenná, protože vypovídá mnohem lépe než jakékoliv kosterní pozůstatky o držení těla a obecně paleobiologii dravých dinosaurů.

 

Nejde sice o první objev svého druhu, tento je však signifikantní – dokazuje již dříve předpokládanou verzi o držení předních končetin. Ty byly otočeny "rukami" k mediánní rovině těla, tedy "dovnitř". Právě tomu odpovídá nový objev, kde je zachován otisk vnějšího povrchu zápěstní části končetiny a prstů, dotýkajících se tehdy kluzkého povrchu země. Zdá se tedy, že zmíněný znak se objevil v evoluci teropodů již velmi brzy. Studie s názvem Bird-Like Anatomy, Posture, and Behavior Revealed by an Early Jurassic Theropod Dinosaur Resting Trace Andrewa R. C. Milnera a jeho kolegů byla zveřejněna vevědeckém žurnálu PLoS ONE.

Video

VIDEO

Prameny: PLoSONE  , Openpaleo

Stránky autora: Dinosauria

Datum: 08.03.2009 08:26
Tisk článku

Související články:

Opeřený megalosaurid Sciurumimus     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2012)
Zkamenělá bonanza dálného jihu     Autor: Vladimír Socha (20.05.2009)
Úvod do pterosaurologie     Autor: Vladimír Socha (29.04.2009)
Objev prvního opeřeného ornithischiana     Autor: Vladimír Socha (18.03.2009)
Dinosauři zamrzlí v čase     Autor: Vladimír Socha (04.03.2009)



Diskuze:

dinosauri mazlicci

Zdena Galajdova1,2009-03-08 12:10:26

no, at uz je to jak chce, na kazdy pad jsem vytahla z knihovny a oprasila knihu anglickeho zoologa Roberta Mashe "How to keep dinosaurs" - moc pekna a prakticka vecicka, ktera deli dinosaury na druhy vhodne pro zacatecniky, pro pokrocile, pro bezpecnostvi sluzby, pro velkochov na maso a mleko, pastevecke dino, dale vhodne pro vycvik v cirkusech a zvlast nebezpecne pouze pro Zoo atd atd. Kniha ma fantasticke ilustrace, skoda, ze nejde pridat sken....
Vse s udanim vahy, vysky, porovnani s clovekem - vzdy je na snimku i clovek, pripadne nabytek - velociraptor plenici lednici:-), banda mikroraptoru rabujici v kuchyni, oviraptor jako hlidac u vchodu- super kniha plna obrazku a vtipneho chytreho povidani.... no a samozrejme nechybi fotka pana doktora Mashe na chate s jeho oblibenym hypsilophodontem no a na zaver odborna klasifikace s kmenovym usporadanim znamych druhu..... Vrele doporucuji, pobavite se a ani si nevsimnete, ze se ucite :-)))

Odpovědět


mléko?

Jiří Novák,2009-04-10 13:48:13

Na maso (a vejce) proč ne, ale na mléko?

Odpovědět

A čo rastliny?

Martin Smatana,2009-03-08 11:11:47

Rastlinná bunka je oveľa samostatnejšia ako živočíšna, podobné pokusy s rastlinami by síce neboli také atraktívne, ale možno by boli úspešnejšie.
Čo tak pokúsiť sa vytiahnuť zvyšky DNA z rastlín zaliatych v jantári alebo zo zamrznutých niekde v tisíce rokov starom ľade? 40 000-ročný mach z aľjašského ľadu po rozmrznutí ožil...
Alebo by sa vedci mohli pokúsiť obnoviť u šidlatiek (Isoetes, Stylites) tvorbu kmeňa a získali by tak niečo podobné lepidodendronom alebo aspoň rastlinám z rodu Pleuromeia.
Ďalšou možnosťou by mohlo byť pohrať sa s papraďami (Marattia, Botrychium) a aj u nich sa pokúsiť dosiahnuť tvorbu druhotného dreva (Botrychium ho vraj v náznaku vytvára) a mohutný stromovitý vzrast. Dnešné druhy majú len nízky kmienik alebo sú to drobné byliny.

Odpovědět


Barak Obava,2009-03-08 15:15:56

Já bych to nedělal. Ono se to možná nezdá, ale rostliny můžou být pro ekosystém mnohem nebezpečnější, než malé dinokuře.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz