Výsledky práce mezinárodního týmu vědců ukazují, že vliv změny klimatu lze již sledovat na změnách početnosti běžných ptačích druhů v Evropě. Ptačí druhy, které by měly vlivem změny klimatu ubývat, již ubývají. A naopak, u druhů, u nichž bioklimatické modely odhadují, že jich bude přibývat, početnost v Evropě roste. Trend je patrný od poloviny 80. let minulého století.

Dosavadní studie zabývající se vlivem změny klimatu na ptáky byly prováděny na relativně lokálním měřítku, údaje na větší prostorové škále zatím chyběly. Komplexní pohled nyní poskytla studie, která byla právě publikována v PloS ONE.

Tato studie, na níž se aktivně podíleli i odborníci z České společnosti ornitologické, měla za cíl prozkoumat, zda se početnost ptačích druhů v Evropě mění v souladu s predikcemi bioklimatických modelů. Dalším cílem bylo vyvinout indikátor, který by přehledně umožňoval měřit dopad změny klimatu na ptačí populace.
Ornitologové použili pro své analýzy dva nezávislé zdroje dat: modely potenciálních změn areálů rozšíření ptačích druhů v Evropě, které byly publikovány před rokem v podobě  tzv. Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě, a informace o změnách početnosti běžných ptačích druhů v Evropě, získané v rámci programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme 1).

Zvětšit obrázek

Obr. 1 – Trendy početnosti druhů podle toho, jaká se u nich očekává změna areálu hnízdního rozšíření vlivem změny klimatu.

Klimatický Atlas obsahuje výsledky modelů, které kombinací poznatků o současném rozšíření ptačích druhů a současných klimatických podmínkách se scénáři změny klimatu odhadují, kde budou pro jednotlivé ptačí druhy v Evropě vhodné klimatické podmínky na konci 21. století. Lze tedy odhadnout, které druhy by měly vlivem změny klimatu své areály rozšiřovat a u kterých druhů se budou rozlohy území, na nichž se vyskytují, zmenšovat. Pokud se změna klimatu projevuje na ptácích již dnes, lze předpokládat, že druhy, u nichž bioklimatické modely predikují rozšiřování areálů, budou přibývat, zatímco druhy, jejichž areály se budou zmenšovat, by měly ubývat. Studie publikovaná v PloS ONE skutečně ukazuje, že početnost druhů, jejichž areály by se měly vlivem změny klimatu zmenšovat, již dnes ubývají, a druhy, jejichž areály se mají rozšiřovat, přibývají (viz obr. 1).

Ze 122 ptačích druhů, které byly ve studii analyzovány (v Evropě hnízdí 526 druhů), by se u 30 druhů měly areály rozšíření zvětšit, avšak u zbývajících 92 druhů se předpokládá, že jejich areály budou menší. Vedoucí týmu, který studii v PloS ONE publikoval, Richard Gregory z britské Královské společnosti na ochranu ptáků, k tomu řekl: „Slýcháme mnoho o změnách klimatu, ale naše studie ukazuje, že její důsledky začínáme pociťovat už teď. Naše výsledky také ukazují, že počet druhů, které by změna klimatu měla ovlivnit negativně, převyšuje trojnásobně počet těch druhů, které by ze změny klimatu mohly těžit.“
Není bez zajímavosti, že k podobným závěrům, tj. že vliv změny klimatu lze detekovat již dnes na změnách početnosti ptačích druhů, došla před nedávnem i jiná studie, kterou publikovali čeští ornitologové v mezinárodním časopise Animal Conservation.

Součástí studie je i nově vyvinutý indikátor změny klimatu (viz obr. 2), který ukazuje, jak se mění dopad změny klimatu na ptačí populace.

Další z autorů článku, Steve Willis z univerzity v Durhamu, k tomu uvedl: „Náš indikátor je něco podobného, jako jsou v ekonomii různé burzovní indexy, např. FTSE index. Na rozdíl od burzovních indexů, které vypovídají o tom, jak se daří hospodářství, náš indikátor ukazuje, jak se mění biodiverzita vlivem změny klimatu. Na rozdíl od indexu FTSE, který je v současnosti na svém šestiletém minimu, náš indikátor změny klimatu roste od poloviny 80. let 20. století, což ukazuje, že vliv změny klimatu  na biodiverzitu stoupá.“

Ze 122 analyzovaných ptačích druhů lze vytvořit pomyslný žebříček těch druhů, které by měly změnou klimatu být v Evropě zasaženy nejhůře a těch, které by z ní měly nejvíce profitovat:

Zvětšit obrázek

Obr. 2 – Indikátor dopadu změny klimatu na ptačí populace. Rostoucí hodnota indexu ukazuje na vzrůstající vliv změny klimatu.

Upozornění: tento seznam se týká situace v Evropě jako celku, stav a vývoj populací jednotlivých druhů na úrovni jednotlivých zemí nebo regionů může být odlišný a proto nelze tyto seznamy automaticky vztahovat na menší územní celky. Veškeré informace a závěry zde prezentované se týkají hnízdních populací ptáků (tedy doby, kdy na ptáci zakládají hnízda a pečují o potomstvo), nelze je tedy generalizovat např. na zimní období.

10 nejvíce ubývajících druhů:
bekasina otavní (Gallinago gallinago)
linduška luční (Anthus pratensis)
jikavec severní (Fringilla montifringilla)
sýkora lužní (Parus montanus)
čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
slavík tmavý (Luscinia luscinia)
budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix)
ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
strakapoud malý (Dendrocopos minor)

10 nejvíce přibývajících druhů:
pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala)
pěnice vousatá (Sylvia cantillans)
vlha pestrá (Merops apiaster)
strnad cvrčivý (Emberiza cirlus)
cetie jižní (Cettia cetti)
dudek chocholatý (Upupa epops)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
stehlík obecný (Carduelis carduelis)
rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)

Na studii a článku publikovaném v PloS ONE spolupracoval tým expertů z následujících organizací: Royal Society for Protection of Birds, Durham University, Cambridge University, European Bird Census Council, Muséum National d"Histoire Naturelle, Česká společnost ornitologická a Statistics Netherlands.
Výsledky jsou založeny na datech sbíraných amatérskými ornitology v celé Evropě v rámci programů monitoringu ptáků. Práce tak opakovaně potvrzuje obrovskou roli, jakou hrají amatérští ornitologové a organizace je sdružující v pochopení změn v přírodě kolem nás.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Bekasina otavní z našich luk mizí.  HLAS	Linduška luční (četnost klesá)   HLAS	Čejka chocholatá (četnost klesá)     HLAS	Slavík Tmavý (četnost klesá)    HLAS
Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Pěnice bělohrdlá (četnost roste) HLAS	Vlha pestrá (četnost roste) HLAS	Žluva hajní (četnost roste) HLAS	Stehlík obecný (četnost roste)  HLAS

1) Program Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme) je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a BirdLife International. Další informace o projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků lze nalézt též na www.ebcc.info (v angličtině).

Prameny: PLoS ONE  http://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0004678.
Wikimedia, ČSO. S případnými dotazy se obracejte na Petra Voříška, koordinátora programu, Česká společnost ornitologická, tel. 257212465, e-mail EuroMonitoring@birdlife.cz.