Týmu amerických výzkumníků z Pensylvánské univerzity se podařilo zjistit, že kuřáci, kteří jsou nositelé určitých kombinací genů jsou schopni se zbavit kuřáckého návyku snadněji, než jejich vrstevníci s odlišnou genovou výbavou. Jde o dva geny, které mají na starost úpravu přenosu nervového signálu v mozku. Signálu, který je zprostředkován dopaminem.
K tomu,aby došlo k přenosu nervového signálu nestačí jen aby buňka vytvořila přenašeč –dopamin. Je také třeba, aby byl tento dopaminový signál protilehlou buňkou přijat. Jako přijímače signálu slouží buňkám receptory pro dopamin. Kvalita přeneseného signálu tedy závisí jak na uvolnění dopaminu, tak na schopnosti jeho receptorovém protějšku signál přijmout. Není třeba zdůrazňovat, že každá ze zmíněných částí přenosových „udělátek“ je řízena svými vlastními geny. Američanům se nyní podařilo zjistit, že  gen, který je odpovědný za transport dopaminu se vyskytuje se v několika formách. A že také gen pro receptor se vyskytuje rovněž v několika formách. Při zkoumání různých vzájemných  kombinací těchto forem genů se zjistilo, že  pokud se u nositele setkají určité varianty těchto dvou se sebou komunikujících genů, ovlivní to u něj, zda  si bude lehko nebo těžce odvykat zlozvyku kouření.

Aby se vědci vyznali ve spleti genových variant, pojmenovávají si je písmeny a čísly. V praxi to pak vypadá tak, že jste-li v genu pro přenos dopaminu nositelem formy  SLC63A a máte-li zároveň štěstí, že jste nositelkou formy genu pro dopaminový receptor  DRD2, máte vyhráno. Odvykání neduhu kouření vám půjde snadno.
K určení variant genů postačí pár kapek krve. Z přítomných leukocytů v krvi se izoluje deoxyribonukleová kyselina (DNA). Ta se podrobí testu na přítomnost (nebo nepřítomnost) specifických sekvencí nukleotidů, charakteristických pro jednotlivé formy genů.

Pokud si Američané nenechají poznatek patentovat a zveřejní specifické sekvence zmíněných dvou genů,  měly by běžně vybavené laboratoře pro DNA analýzu být schopny  zájemcům sdělit, jak na tom s odvykáním budou. A to ještě předtím, než začnou kouřit. Cena takového vyšetření by neměla přesahovat dvě sta korun (českých).

Vedoucí týmu Caryn Lerman tvrdí, že to je teprve počátek. Další bádání by mělo objasnit genetické predispozice k snadnému získání návyku na kouř. A nejen to, předpoklady jsou, že se podaří  rozlousknout i genetickou predispozici k  recidivě zlozvyku.
Gentikům se tedy nyní podařilo objasnit to, co terapeuté znají již dlouho, že totiž léčba  některých „závisláků“ je snadnější.

Ale pozor, varují z  Pensylvánské univerzity - návykovost  nikotinu není dána genetikou!