Zvětšit obrázek

To, co se nám jeví jako oči, jsou ve skutečnosti čichové orgány. (MBARI)

Vědci z Monterey Bay Aquarium  vyřešili půl století starou záhadu ryby s teleskopickýma očima vystupujícími z lebky a průhlednou hlavou. Ryba s latinským názvem Macropinna microstoma byla poprvé popsána v roce 1939.

Zvětšit obrázek

Oči jsou vysunuty před lebku do jakési předsunuté průhledné rosolovité kopule. (Kredit: MBARI)

Již tehdy biologové věděli, že její oči jsou adaptovány na vidění ve velkých hloubkách. Dosud panovala představa, že tyto oči jsou fixovány a že poskytují jen "tunelové vidění" a že by měly registrovat jen to, co je přímo nad hlavou ryby. Nynější práce Bruce Robisona a Kima Reisenbichlera ukazuje, že tyto neobvyklé oči se mohou uvnitř průhledného, rybí hlavu pokrývajícího štítu dokonce natáčet.  Ryba tedy může pátrat po stínech její kořisti či predátorů a to jak směrem nahoru, tak dopředu. Umí tedy zaostřit i na to, co hodlá pozřít.

Jde o obyvatele mořských hlubin, kde panuje prakticky věčná tma a kam proniká jen trochu rozptýleného světla. V rodu Opisthoproctidae, kam ryba patří, je dokonce hned několik druhů těchto ryb. Všem se pro tvar jejich soudkovitých očí říká "barreleyes".  
I když trubkovitě řešené oči jsou velmi dobré k tomu, aby využily co nejvíce světla, jejich nevýhodou je, že mají velmi úzké zorné pole. Biology poněkud mátlo, že by ryba mohla hledět jen nahoru a přitom dostat sousta do své úzké malé tlamy. Přesto možnost natáčení teleskopických očí je nenapadlo. Toto technické řešení bylo odhaleno až nyní pány Robisonem  a Reisenbichlerem, kteří  získali kvalitní snímky díky dálkově řízenému robotu MBARI.

Životní projevy těchto zvláštních ryb sledovali v pobřežních vodách centrální Kalifornie v hloubce 600 – 800 metrů. Kamery využívající infralampy zachytily, jak ryba díky svým velkým ploutvím zůstává prakticky bez hnutí na místě a přitom očima pátrá po kořisti. Její oči jsou uvnitř hlavy obklopeny průhlednou tekutinou a rovněž vršek její hlavy je tvořen průhledným štítem. Tyto struktury jsme dosud neznali, protože u dříve popsaných vylovených exemplářů získaných z rybářských sítí, byly změnou tlaku vždy roztrhány. 

Zvětšit obrázek

Oči poznáme  podle velkých zelených čoček směřujících nahoru.  (Obr. MBARI)

Oči ryby se skládají z obrovských zelených čoček pod nimiž je sítnice s velkým množstvím tyčinek s vysokým obsahem očního pigmentu – rodopsinu.  Jde o orgán specializovaný na citlivé černobílé vidění.

Zvětšit obrázek

Ryba se zřejmě přiživuje i vykrádáním úlovků, jež se zachytí do lepkavých tenat mořských živočichů, jako je například na tomto snímku luminiscencí se prozrazující žahavec.(Obr. MBARI)

Ryba nemá v očích žádné čípky, protože by jí v hloubce, kde je jen slabé světlo, byly zbytečné. U těchto ryb se vyvinulo binokulární vidění na úkor bočního (laterálního) vidění.

Průzračná hlava tvořená tkání s indexem lomu blízkým mořské vodě chrání velké oči jako štít před útoky žahavých medúz, nebo trubýšů. Zároveň ale slouží tento oční kryt také jako přídavná čočka, kterou ryba může zaostřovat. Využívá k tomu vnitřní a vnější hlavové svaly.

Podle pracovní hypotézy autorů studie dovoluje zelený pigment v očích této ryby odfiltrovat různé vlnové délky a odlišit tak světlo pronikající směrem od hladiny od světla bioluminiscenčního světla vydávaného živými tvory.

Zvětšit obrázek

Opisthoproctus_soleatus, blízká příbuzná Macropinna microstoma , která rovněž využívá pro orientaci v tmavých mořských hlubinách výhod teleskopických trubkových očí. (Wikimedia)

 Pramen: Monterey Bay Aquarium Research Institute , Wikimedia