Po krátké době rozvířila neklidnou hladinu dinosauří paleontologie další zajímavá zpráva, týkající se populárních "obrněných" dinosaurů – stegosaurů. Po největší dosud známé stopě těchto unikátními osteodermy vybavených tyreoforanů tu máme informaci o zřejmě nejbizarnějším dosud objeveném zástupci celé skupiny. Jedním tahem zde můžeme doplnit ještě další primát – vedle některých fosílií obřího rodu Dacentrurus, popsaného již roku 1875, představuje nový dinosaurus nejkompletnější evropskou stegosauří fosílii a vůbec první lebeční materiál této skupiny. O jakého živočicha se tedy jednalo?

Zvětšit obrázek

Zachovaná část fosilní kostry a silueta neobvyklého dlouhokrkého stegosaurida druhu Miragaia longicollum. Převzato z webu National Geographic.

Zcela nová studie portugalského paleontologa Octávia Mateuse a jeho kolegů popisuje nový rod a druh stegosauridního dinosaura pod názvem Miragaia longicollum (jedna verze překladu tohoto jména zní "překrásná bohyně Země"). Tento ptakopánvý dinosaurus žil na území dnešního Portugalska na konci jurského období (zhruba před 150 miliony let) a jeho celková délka činila zhruba 6 metrů. Šlo tedy o poměrně velikého stegosaurida, přestože rozměrů zmíněného dacentrura ani stegosaura nedosahoval. Do dnešní doby se zachovala víceméně pouze přední část těla, jejímž nejnápadnějším znakem je extrémně dlouhý krk. Ten je narozdíl od všech ostatních zástupců stegosaurů tvořen neuvěřitelnými 17 krčními obratli, což je počet dokonce vyšší než u mnohých sauropodů, charakteristických právě extrémně dlouhými krky. Cervikální část páteře miragaie je dlouhá kolem 1,8 metru, tvoří tedy rovných 30 % celkové délky těla. To je zcela nesrovnatelné s podobným procentuálním poměrem u jiných tyreoforanů (stegosaurů i ankylosaurů), u kterých krk dosahoval při stejných proporcích délky jen v řádu několika centimetrů až decimetrů.

K enormnímu prodloužení krku došlo cervikalizací dorzálních obratlů. V současnosti jsou předpokládány dvě možné verze působicích selektivních tlaků, které k prodloužení této části těla mohly vést. Podle jedné mohlo jít o prostředek, jak dosáhnout na vegetaci ve vyšším rostlinném patru (klasičtí stegosauři byli spásači nízko rostoucí vegetace). Touto vegetací mohly být nejspíše nižší stromovité typy cykasů. Druhou možností je pak sexuální selekce, která se podobným způsobem uplatnila například také v evoluci dnešních žiraf. Podle vůdčí osobnosti výzkumu, paleontologa Octávia Mateuse, je objev miragaie ukázkou vysoké adaptability stegosauridů a jejich schopnosti přizpůsobit se účinně změněným životním podmínkám. Spolu s příbuzným rodem Dacentrurus spadá Miragaia do nově pojmenovaného kladu Dacentrurinae, který nyní tvoří sesterskou skupinu k populárnímu rodu Stegosaurus.

Prameny:
Royalsocietypublishing  (studie ve formátu html)
Nationalgeographic
Everythingdinosaur 
Sciencenews
Stránky autora: Dinosauria