Zvětšit obrázek

Snímek komety pořízený 35cm dalekohledem ze soukromé observatoře v Arizoně. Kromě běžného plynného chvostu tvořeného ionty, který míří směrem od Slunce, je u komety Lulin viditelný i slabý protichvost. Ten naopak míří směrem ke Slunci a tvoří jej prachové částice. Ty jsou ve srovnání s
ionty těžší a sluneční vítr je "neodfounke". Zůstávají za kometou.Kredit – Jack Newton.

Kometu Lulin poprvé zaznamenal astronom Chi Sheng Lin na stejnojmenné observatoři na ostrově Tchaj-wan 11. července 2007.

Zvětšit obrázek

Mapka ukazuje polohu komety Lulin ráno 24. února 2009. Kredit – Science@NASA

Paradoxně ovšem není jejím objevitelem, protože jako první ji na snímcích nalezl 19letý student Quanzhi Ye z university Sun Yat-sen v Číně. Zpočátku se zdálo, že se jedná o novou planetku, ale další snímky pořízené o týden později odhalily slabou komu. Kometa dostala oficiální označení C/2007 N3 a název podle observatoře.

Brian Marsden ze Smithsonian-Astrophysical Observatory (USA) spočítal dráhu kometu a zjistil, že je téměř parabolická. Její oběžná doba je velmi dlouhá. Kometa je ve vnitřních částech Sluneční soustavy buď vůbec poprvé nebo se sem vrátila po více než 10 tisících letech. Kometa je navíc zajímavá tím, že se pohybuje téměř přesně proti směru pohybu planet. Její sklon k ekliptice činí bez 1.6º rovných 180º. Projevuje se proto poměrně rychlým denním posunem na obloze vůči hvězdám.

10. ledna letošního roku prošla perihelem své dráhy. V tomto okamžiku se nacházela 182 miliónů kilometrů od Slunce. Ovšem pro pozemské pozorovatele je důležitá i vzdálenost od Země. A ta se nadále snižovala. Z dráhy komety bylo zřejmé, že k nejbližšímu setkání se Zemí dojde 24. února 2009. Kometa Lulin by měla v tento den být 61 miliónů kilometrů od nás. Její jasnost tomu odpovídala. Během ledna a února se postupně zvyšovala až překročila hranici viditelnosti pouhým okem.

V těchto dnech dosahuje podle zpráv od pozorovatelů publikovaných na internetu jasnosti zhruba +5.3 magnitudy. To znamená, že na tmavé obloze nepřesvětlené pouličním osvětlením by měla být vidět i pouhým okem jako mlhavý obláček. Ovšem i tak je pro její pozorování vhodné použít alespoň malý triedr. Poznamenejme ještě, že poloha komety na obloze je pro pozorovatele ze severní polokoule příznivá. Deklinace komety v uplynulých týdnech rostla, což zlepšovalo podmínky pro její pozorování.

Kometa je pozorovatelná téměř po celou noc, ač geometrické podmínky jsou příznivější v ranních hodinách, kdy je dostatečně vysoko nad jižním až jihozápadním obzorem. 24. února ráno bude viditelná jen 2º jižně od jasné planety Saturn v souhvězdí Lva. O tři později proletí jen jeden stupeň jižně od jasné hvězdy Reguluj. A 5. března ji čeká blízké setkání s hvězdokupou Jesličky.

V té době už ovšem nebude viditelná pouhým okem. Zatímco až dosud jasnost komety rostla v důsledku jejímu přibližování se Zemi a to navzdory tomu, že se vzdalovala od Slunce, nyní se situace změní. Začne narůstat i vzdálenost od Země a to se projeví rychlým slábnutím komety.

Zvětšit obrázek

Snímek z ráno 23. února pořízený 20cm dalekohledem na observatoři Cimini v Itálii. Kredit – Paolo Candy

V těchto dnech jsou tedy nejpříznivější pozorovací podmínky pro spatření komety Lulin. Nicméně počasí ve střední Evropě je opačného názoru. A ani předpověď na následující dny nedává příliš mnoho šancí na změnu situace.

Na kometu se zaměřují nejen amatérští astronomové ale i některé profesionální přístroje. Jedním z nich je družice Swift běžně používaná pro studium nejsilnějších explozí ve vesmíru. Její pozorování v ultrafialovém a rentgenovém oboru spektra umožní určit složení a strukturu komety.

Zvětšit obrázek

Snímek komety složený z dat družice Swift – červeně rentgenové záření, modře a zeleně záření ultrafialové. Na pozadí byla vložena obloha v souhvězdí Vah z dat Digital Sky Survey. Kredit – NASA/Swift/Univ. of Leicester/DSS (STScI, AURUA)/Bodewits et al.

Sluneční záření rozkládá molekuly vody v kometě na atomy vodíku a molekuly hydroxylu (OH). Ten je možno detekovat právě v ultrafialovém záření. Pozorování sondy Swift ukázala, že oblaky hydroxylu v okolí komety má průměr před 400 000 km. „Kometa je poměrně aktivní,“ říká Dennis Bodewits (NASA Goddard Space Flight Center). Data ze Swiftu ukazují, že každou sekundu se z ní uvolní asi 3000 litrů vody. To stačí k naplnění olympijského plaveckého bazénu za 15 minut.

Čtenáře možná napadne otázka jak to, že je možno kometu pozorovat i v rentgenovém záření. K tomu dochází ve větší vzdálenosti od komety, kde sluneční záření rozkládá dále molekuly hydroxylu na atomy vodíku a kyslíku. Tento proces generuje právě rentgenové záření, jež může detekovat Swift. Jenny Carter (University of Leicester, UK) říká, že rentgenová data „umožní sestavit kompletnější 3D obraz komety během jejího putování Sluneční soustavou.“

Jestli vám počasí neumožní se na kometu v tuhle noc podívat, alespoň slabou náplast poskytuje stránka Comet Lulin webcast , kde v čase od dnes, 23. února, 17:00 hod.  do zítřka, 24. února, do asi 11 hod.  se bude každých 15 sekund aktualizovat záběr na kometu. Fotogalerii komety Lulin od různých autorů najdete na stránce Space Weather.

Zdroje:
Spaceweather.com
NewScientistSpace
Space.Com