Stále platí, že pro dýchání je potřeba právě ten kyslík, který vytvořily primární producenti trofické pyramidy, které se účastním jako konzument. Tedy kyslík pro mé dýchání (bilančně) vznikl převážně na poli s obilím, v lese jenom v rozsahu zkonzumovaných divočáků, v moři jenom úměrně mé konzumaci mořských potvor.
Ekosystémy pokud nehromadí organické látky (C-substrát), žádný kyslík (bilančně) neprodukují. Konzumenti všech úrovní trofické pyramidy a destruenti spotřebují právě tolik kyslíku, kolik ho bylo vyprodukováno při tvorbě biomasy. Z mě známých klimaxových ekosystémů, dlouhodobě ukládají C-substrát pouze rašeliniště a možná vodní ekosystémy. Neklimaxovým ekosystémům (pole) je C-substrát stále odebírán, ale C-substrát se nehromadí, jenom je spotřebován jinde. Na dýchání opravdu potřebujeme jenom kyslík vytvořený primárními producenty naší trofické pyramidy, ale bez jeho zásobárny ve vzduchu se neobejdeme.
Možná depozice uhlíku na zemském povrchu je poměrně nízká. Uváděny jsou hodnoty v t/ha v tomto pořadí “biomasa nadzemních částí”/”organické látky v půdě včetně biomasy podzemních částí” (sušina biomasy, hmotnostní podíl uhlíku v sušině cca 3/8): Tropický deštný les 182/72, mediteránní tvrdolistý les 269/167, smíšený opadavý les 121/125, vysokostébelná prérie 9/146, arktická tundra 9/346. Depozice nadzemní biomasy v, pro nás aktuálním, smíšeném lese je taková, že při pokusu nahradit současnou spotřebu uhlí v ČR, by porost na ploše celé republiky byl vytěžen za cca 25 let, což je cca 1/3 doby za kterou vyroste (obmýtí). Při použití jiných (rychleji rostoucích) dřevin by bylo možné obmýtí stáhnout třeba až na těch cca 25 let, ale stále manipulujeme s jenom částí energetické spotřeby (zbývá ropa, plyn, jádro...) a používáme republiku způsobem, že pro lidi už nezbývá místo. Biomasa tedy nemůže mít nic podstatně společného se zajišťováním energetické bilance státu.
Ke koloběhu jednotlivých sledovaných látek lze komentovat následující.
Obsah kyslíku v atmosféře souvisí s deponováním látek v oxidovatelném stavu ( C- substrát) a to jak ve fosilních zásobách, tak v bio a nekromase. Nejde jenom o uhlík, ale také o vodík v ropě a zemním plynu. Z ničeho bohužel neplyne, že ze současného obsahu kyslíku lze odhadnout množství deponovaného C - substrátu, protože takřka libovolné množství kyslíku mohlo být vyvázáno do oxidů tvořících zemskou kůru. Poznámka na okraj: některé geologické teorie by uvítaly, kdyby Země v průběhu věků trochu poporostla (oxidace prvků vede vždy ke snížení jejich specifické hmotnosti a pak třeba dokážou udělat trochu větší kouli).
Obsah CO2 je výsledkem jak posunů C-O bilance prostřednictvím jeho fixace do biomasy (respektive uvolňování), tak posunů C-O bilance prostřednictvím jeho uvolňování z fosilních zásob, tak jeho uvolňování/ fixace do CaCO3.
Posuny C-O bilance živými organismy jsou pravděpodobně málo významné, protože většina suchozemských ekosystémů organické látky nehromadí. Významnější by mohla být jeho depozice do mořských usazenin, o které mám málo zpráv.
Uvolňování uhlíku z fosilních zásob je mimo diskusi, probíhá neustále a je o něj opřena civilizace, tak jak jí známe. Civilizace, které se bez ní pokusili obejít, se jeví jako málo úspěšné (Severní Korea), a i když pomineme mírnou exotiku společenského systému v KLDR, bez masivního přísunu energie, je například zemědělství prováděno spíše zahrádkářskými metodami a vyžaduje přímou účast většiny obyvatelstva (což odpovídá stavu v Evropě před 100 lety a bylo ověřeno pokusem i v KLDR), a pak pracovní síly nejsou k dispozici jinde. Uvolňování fosilního uhlíku nás pravděpodobně klimaticky posouvá do třetihor, je ale otázka nakolik je to špatně (v třetihorách bylo většinou teplo, ve čtvrtohorách je většinou doba ledová).
CO2 může být vyvázán do uhličitanů dvoumocných kationtů (Ca2+, Mg2+), ale je vyžadován zdroj těchto kationtů. V této podobě navíc uhlík je již mimo kyslíko-uhlíkovou bilanci (je v oxidované formě). Klasický zdroj dvojmocných kationtů pochází z rozpuštěných uhličitanů, což ale nijak neovlivňuje hladinu CO2 (příklad vypálím vápno, čímž uvolním CO2, z vápna udělám maltu, která při tuhnutí CO2 zase vyváže). Možným zdrojem Ca2+ (a Mg2+...) by mohlo být zvětrávání hornin (živce, slídy etc.), ale o jeho rychlosti mnoho netuším.
Celkově mě přijde nápadné, že navzdory uvolňování fosilního uhlíku, stoupá jeho koncentrace celkem pomalu a zároveň mě nenapadají jiné možnosti jeho depozice, než ve formě organických látek v mořských sedimentech a v podobě uhličitanů prostřednictvím dvoumocných bází uvolňovaných z vyvřelých hornin. V každém případě mi klimatický posun do třetihor (pokud vůbec je pravděpodobný) přijde zřetelně příjemnější než příchod doby ledové (což pravděpodobné je - cca 90% trvání čtvrtohor je doba ledová)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?
Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje
Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Plot, pila, sirky a popílek
Autor: Pavel Houser (22.07.2007)
Globální oteplování: boj, smrt nebo něco jiného?
Autor: Stanislav Mihulka (23.03.2007)
Diskuze:
koncentrace uhličitanů
Stanislav Jirovec,2009-02-24 09:13:51
Jestliže součin koncentrací [Ca2+]* [CO32-] = 10^-8 a je dostatek Ca2+, tak se to nesráží kvůli nedostatku uhličitanových iontů ( jenom část rozpuštěného CO2 je disociována). Podmínky srážení CaCO3 jsou splněny tamk, kde vznikají ulity korálů a pod. To jsem psal na začátku.
biogenní vychytávání
Tomáš Pilař,2009-02-24 09:23:56
Jsem si docela jistý, že biogenní vychytávání Ca2+ do vápence nemá nic společného se srážením podle chemických tabulek. Vápenná schránka určitě může vzniknout i v prostředí, kde by se nic nesrazilo, protože vápník je škeblí (korálem etc.) aktivně vychytáván
konečně shoda
Stanislav Jirovec,2009-02-24 10:00:39
Tak jsme se konečně shodli, žádný deficit Ca2+ v moři není a nic nelimituje, ale srážení limitují anionty CO32-. Srážení chemické a biologické se děje podle stejné rovnice, záleží na místních koncentracích - viz dýchání trubičkou do vápenné vody. Příspěvek je o kloběhu uhlíku a úloha Ca2+ v něm není limitující ani kořen problému.
srážení z CaCl2
Stanislav Jirovec,2009-02-23 23:45:12
Srážení vápence z roztoku CaCl2 je bezproblémové. Stačí do tohoto roztoku i dýchat trubičkou. Rovnováha se samozřejmě ustaví, nevysráží se zdaleka vše. Vy jste měl na mysli asi to, že vápenec se rozpouští v kyselině (zde chlorovodíkové) - jistě a snadno, dokonce v pohodě i v octu. To je slabá kyselina, ale mořská voda obecně kyselá není- snad povrchově po rozkladu řas. Prostě H2CO2 je nejslabší kyselina, ale podstatný je tzv. produkt rozpustnosti sraženiny ( to je tabelováno a lze pak vypočítat, při jaké koncencetraci se bude CaCO3 srážet. Můžu Vás ujistit, že v kyselém rostředí ( HCl 1:3) s sráží PbS, ačkoli kyselina sirovodíková je snad ještě slabší, než uhličitá. Takže jde o ten produkt rozpustnosti sraženiny.
Součin rozpustnosti pro CaSO4 je 3 * 10^-5
Součin rozpustnosti CaCO3 je "mínus" a zlogaritmovaný = 8,35, čili je řádu 10^-8, to je v rovnováze nad sraženinou může být řádově konc. 10^-4 mol/litr Ca2+.
1 mol Ca2+ je 40 g, čili 4*10^-3 g Ca2+/litr. V mořské vodě je 0,4 promile Ca2+ = 0,4 g/litr.
Závěr: v mořské vodě je 100x víc Ca2+, než je třeba na srážení CaCO3 v NEUTRÁLNÍM PROSTŘEDÍ.
logicka uvaha s nejistymi okrajovymi podminkami
Petr Balcar,2009-02-19 09:45:10
Intuitivni odhady jsou velice oblibene i mezi temi, kdo si je dokazi podlozit odbornosti nebo logickou uvahou. Bez overitelnych dukazu je to stale jen logicka uvaha s nejistymi okrajovymi podminkami, ktere mohou ale taky nemusi byt platne. Logika je taky jen presne premysleni o nepresnych skutecnostech. Jeste nedavno nekdo logicky dospel k zaveru, ze predmety tezsi nez vzduch nemohou letat nebo ze zeme je placata.
vlakno diskuse
Petr Balcar,2009-02-19 09:49:00
proc se tady prispevek do diskuse ve 4 z 5 realci nezarazuje do vlakna, prestoze jesem klikal na "Odpovedet"?
řetěz úvah
Tomáš Pilař,2009-02-19 17:10:19
Pochybnosti na téma konzistence logických úvah, jsou vždycky na místě. Byl bych ale mnohem radši, kdybyste se pokusil najít nějakou chybu v řetězu mých úvah, než říkal, že by tam taky klidně mohla být. Takový poukaz na plachetnici vynořující se zpoza obzoru, krásně vyvrátí placatost země, pohled do Leonardových skic zase ukáže cestu pro létání prostředky těžšími vzduchu.
otazka miry
Petr Balcar,2009-02-20 09:57:19
protoze je zde podstatna otazka miry kdy nejaky postup snizuje nebo naopak zvetsuje uhlikovou stopu, tak chybu uvahy vidim v absenci kvantifikace pred vyslovenim zaveru - ano muze to tak byt, ale taky vubec nemusi. Neznam zadnou studii, ktera by se korelaci mezi naklady a uhlikovou stopou seriozne zabyvala. Jestli nejakou znate vy, podelte se prosim.
Praxe subvencovani, kterou kritizuje je takova, ze napr. dotace na systemy ohrevu TUV se slunecnimi kolektory se vyplaci zpetne na realizovane projekty a rok odroku se snizuje (naposledy tusim 60tis. a letos buh/ministerskyurednik/vi jestli), protoze jeji smysl byl jedine v nastartovani zajmu, nikoliv trvale zvyhodneni. Dal uz to bude na trhu.
Tomáš Pilař,2009-02-20 17:38:06
Tohle je pokračování diskuse o vlákno níž, rozvíjí příspěvek "Tomáš Pilař 18.02.2009 v 15:13"
Poslední případ pokusu o studii "srovnání ekologických stop" jsem zachytil pár let zpátky při pokusu o srovnání jednotlivých nápojových obalů (skleněné láhve, PETky a vratné PETky). K překvapení všech zúčastněných vyšly skleněné láhve jako velmi nákladný obal, ačkoliv je z domácích surovin a recyklovatelný. Prostě energeticky nákladná výroba, omezená životnost a nutnost přepravovat těžký obal napříč republikou v konečném důsledku převážily. Konečné pořadí bylo 1- vratné PETky, 2 - skleněné láhve, 3- obyčejné PETky, přesné poměry si bohužel nepamatuji.
Prosil jsem Vás o hledání chyb v mé úvaze, prosím projděte jí se mnou znovu. Lze předpokládat, že ekologická stopa vytvořená jednou tunou železa bude pokaždé stejná (velmi podobná). Rudu je potřeba vytěžit, dopravit do hutí, přeměnit na ocel, ocel zpracovat na profily, profily zpracovat zámečnickým/strojařským způsobem, výrobky dopravit na stavbu a instalovat. Tohle je podobné pro každou tunu oceli s podobným použitím, ostatně stavbaři běžně používají tunové ceny (ceny za 1 t zámečnických konstrukcí, bez ohledu na to jestli jde o vrata, plot, stožár....). Jsem si docela jistý, že úvaha 2 t zámečnických konstrukcí sebou nese dvojnásobek ekologické stopy 1 t zámečnických konstrukcí je správná. Podobnou úvahu můžeme udělat i pro jiné typy konstrukcí a materiálů, pokud nezměníme charakter výrobků (ze zámečnických konstrukcí neuděláme strojařské, z běžné strojařiny jemnou mechaniku atp.). Samotné konstrukce si nemusí být nijak zvlášť opticky podobné, podobné musí být jenom zastoupení použitých materiálů (určitě jde takhle porovnat třeba tovární halu s mostem). Stav u srovnatelných konstrukcí mi přijde jasný, u odlišných bych se zatím spokojil s komentářem, že přítomnost těžkotonážních technologií (tuny surovin, kubíky betonu atp.) to bude posouvat směrem k větší ekologické stopě a přítomnost jemné mechaniky, umění a talentu k nižší ek. stopě.
Následuje druhý krok, kterým je diskuse nad vztahem výrobní ceny zboží, které fabrika vyrábí a nákladů. Je jasné co udělat s náklady na provoz, prostě se rozpočítají na výrobky. Co udělat s náklady na investice je složitější. Lze je rozpočítat na výrobky za předpokládanou životnost, ale pravděpodobně správnější je do prvních výrobků započítat víc a pak postupně snižovat (analogie klasického úročení v bankovnictví), protože investice na počátku náklady vytvoří a není cesty zpět Zkusím jeden příklad: postavím-li dokonale zateplený dům, s nicotnými náklady na vytápění, můžu přitom vynaložit prostředky, které bych protopil až za 60 let, pokud po 15-ti letech dům už nebude potřeba ( a ta možnost samozřejmě existuje), ztratil jsem možnost výběru - náklady již byly vynaloženy.
Vrátím se k elektrárnám. Větrné a jaderné elektrárnu jsou stavební skladbou překvapivě podobné, obsahují díl těžkotonážního betonování, díl těžkotonážní strojařiny a díl hi-tech strojařiny, akorát JE jsou nedělitelné a investičně si je lze představit jako 1000 VE na jedné hromadě (odkaz na materiálovou bilance JE x VE je např. http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020601). Oba typy elektráren mají společné vysoké investiční a nízké provozní náklady, takže není příliš potřeba diskutovat o “úročení/rozpouštění” investičních nákladů a to je všechno. Elektřina z jaderných elektráren je stále asi za půl penízků oproti elektrárnám větrným.
JE versus VE
Petr Kr,2009-02-23 12:48:43
U VE je to ještě horší tím, že při výkonu 1MW z jedné VE jich pro srovnání s JE musím postavit tolikrát více, kokikrát méně mi v dané lokalitě fouká potřebný vítr. Při možnosti využití 25% jich tedy musím postavit tolik, aby instalovaný výkon byl cca 4x větší než instalovaný výkon z JE. To je slušná investice a ještě větší zastavěná plocha ve srovnání s JE. Budeme-li na zastavěné ploše ještě počítat rozvody vodičů a ztráty v zemědělské ploše, zaplatí se větrníky za minus 12 měsíců (tj. když je raději vůbec nezačneme projektovat).
Jinak nevím, jak získat energii z VE, když zrovna nefouká vítr. Navíc ten jejich výkon je jen velmi obtížně regulovatelný. Víte také, že VE nedodá ani kW i když fouká orkán? Ony totiž nepracují při malé rychlosti, ale nemohou pracovat ani při příliš velké.
pro Petra Kr
Tomáš Pilař,2009-02-23 22:57:44
Vámi zmíněné zádrhele VE tuším, ty jsou už zahrnuté v dotované výkupní ceně 3 Kč/kWh (za kterou se jejich provoz snad vyplácí). Co tam zahrnuté není je nutnost budovat jiné/lepší kompenzační zdroje, protože VE mění svůj výkon skokově a neočekávaně
opravdu nekdo uvazuje o nahrazeni JETE vetrniky?
Petr Balcar,2009-03-08 23:24:27
Naklady na investice se bezne rozpoctuji a vzdycky se musi zaplatit z ceny vyrobku. Pokud budete ignorovat kromne fyzicke zivotnosti, zivotnost moralni (dům už nebude potřeba) nebo ekonomickou (dum/investice zacne polykat vice nakladu na udrzbu a provoz nez kolik vydela), tak se budete chovat jako spatny hospodar. Pokud nebudete prodejem vyrobku generovat prostredky na investice, tak bude nasledovat upadek. Proto je vzdy nutne "diskutovat" o “úročení/rozpouštění” investic, zvlast pokud cast nakladu presouva investor/management otevrene nebo skryte na statni kasu a do kalkulace investice se u nezahrne do ceny - ulozeni/zpracovani odpadu, likvidace samotne JE, ostraha vzdusneho prostoru, ... , nebo je dotovana investica a subvencovana vykupni cena. Sprava verejnych zdroju bude vzdy diskutabilni.
A k clanku http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020601 : napad nahradit JE za 8.000 VTE muze napadnout jen pomateneho aktivistu nebo demagoga, aby mel s cim polemizovat. A jak jinak nez demagogickymi sylogismy bez dukazu - napr. ten o distribucni siti: kdo potrebuje kapacitnejsi a nakladnejsi sit a ktery bude mit vetsi ztraty v siti? Centralni zdroj nebo mnozstvi distribuovanych zdroju blize k miste spotreby?. A co na to ČEPS: Dopad domácích větrných elektráren na přenosy energie v rámci ČR tak bude i v budoucnu nejspíš jen podružný. ( http://www.csve.cz/index.php?pid=1818 )
V clanku http://www.stop-vetrnikum.webz.cz/view.php?cisloclanku=2007090024 dosel autor pro nahrazeni JETE dokonce k poctu 13.330 VTE 2MW. Pri pohledu na http://www.csve.cz/index.php?pid=999&lang=1 nebo http://www.csve.cz/index.php?pid=1933&lang=1 si muze kazdy udelat predstavu o realisticnosti uvahy.
vázání CO2 vápencem
Stanislav Jirovec,2009-02-18 16:33:43
Pane Pilaři, řešíme vázání CO2, takže mlžení s vápenatými kationty nechápu. Je to jednoduché : 2CO2 přechází na Ca(HCO3)2 a ten na CaCO3 + H20+ CO2. Bilance je : 2 molekuly CO2 se přemění- jedna na vápenec CaCO3 relativně nevratně a druhá vyjde jako CO2. Takže ne nula od nuly pojde, ale ze 2 molekul se jedna váže a druhá uvolní. 2= 1+1. Zatím.
zapínám větrák (odháním mlhu)
Tomáš Pilař,2009-02-18 16:45:01
Z mého pohledu nijak nemlžím. Vaše rovnice je samozřejmě v pořádku (chemie je stejná pro všechny). Diskutovaná otázka zní, kde se vezme Ca2+ iont potřebný ve Vaší rovnici na vyvázání CO2
vápenaté katinty v mořské vodě
Stanislav Jirovec,2009-02-23 11:13:31
Otázka mírně mlžná zní proč by měl být nedostatek Ca2+. Podle Wiki: Mořská voda - v mořské vodě je 0,4promile Ca2+, uhlíku 0,028 promile, tedy vápníku je 14x více a může se srážet jedině jako CaCO3. Snad přichází v úvahu srážení polorozpustného CaSO4 ( kolem 1g/100g roztoku). V roztoku jsou CaCl2 a CaBr2 (málo), Ca (HCO3)2. Přebytek Ca2+ se dostal do oceánu zvětráváním živce vápenatého ( anortit CaAl2Si2O8)- to potřebuje CO2. Oxidu uhličitého bylo v atmosféře kdysi hodně až k 15%.
omluva
Tomáš Pilař,2009-02-23 12:05:46
Připouštím, že ve článku je to napsáno poměrně nešťastně (a možná to tam ani napsáno být nemělo). O kousek správnější odstavec do článku zní: Při zvýšení koncentrace CO2 se posouvá rovnováha uhličitan-hydrogen uhličitan k hydrogen uhličitanům ( a váže se CO2), při snížení naopak. Pufrační kapacita vody stojí a padá na dostupnosti CaCO3, pokud je sedimentován, pak je nedostupný a pufrování končí. Stejnou cestou může být CO2 dlouhodobě vyřazen z oběhu, ale pak jsou potřeba Ca2+ ionty, které musí přijít zvenčí.
Diskusí se pohybuju trochu na hraně mých chemických znalostí, ale jsem si jistý, že srážení CaCO3 závisí i na přítomnosti aniontů silných kyselin (pokud se tam potulují, půjde to asi špatně). Z CaCl2 žádný vápenec nevysrážíte. Vlastně odpověď je zakletá i ve vaší otázce, totiž když je v mořské vodě Ca2+ spousta, jakto že se nesráží? Odpověď je jednoduchá, pokud se tam objevil jako sůl silné kyseliny (respektive jsou přítomny anionty silných kyselin a nedostatek kationtů silných zásad), tak CO2 nemá šanci
baldachyn a dal
Petr Balcar,2009-02-18 13:43:12
pro vysvetleni k rozpoctu Domu v kozichu s destnikem : architekt mel na stavbu 8x8x3m rozpocet cca 1.5mil Kc (bez pozemku a siti), po hrube stavbe mu "zbylo" a investor souhlasil s strechou z hi-tech textilie na ocelove konstrukci (cca 0,5mil). Obycejna pultova strecha by stala sotva polovic a zanechala by mozna mensi uhlikovou stopu, ale nebyla by publikovana v casopisech ;)
Strecha ovsem neni podstatna - jinak na te stavbe neni nic co by se nedalo hromadne u samostne stojicich RD pouzit a vubec nemusi vypadat tak syrove a experimentalne. Zatim jsem nepotkal investora, ktery by volil racionalni koncepci (kostka-minimalni vnejsi povrch) a u nas nekonvecni materialove reseni(izolace-slama steny 0.5m, strop 1m). Vetsinou se snazi "ekologizovat" konvecni katalogove navrhy pomoci vsude nabizenych "uzasnych" technologii. Proto pisi o stereotypnosti a setrvacnosti mysleni. Bohuzel reklama a publiciste k tomu ve velke mire napomahaji - kdyz usporny dum, tak s tepelnym cerpadlem, rekuperaci, solarnimi panely, etc. Jsou i prodejci vezouci se na modnosti eko, bio, green s marketingovym PR zneuzivajici neinformovanosti klientu, schopni prodat cokoliv i do naprosto nesmyslne aplikace.
Zdrahal bych se odsuzovat hybridni pohon byt zakoupeny ze snobarny - aspon zaplati cast vyvoje a dokud se vyroba s provozem nedostane naklady do mainstreamu, tak to bude (jako vetrniky, fotovoltanika, etc.) stejne jen marginalni okrajova zalezitost.
Pokud nedokazete kvantifikovat realnou uhlikovou stopu pro konkretni reseni, tak jsou vase uvahy o bilancni globalni a casove nepodstatnosti jeho uvolnovani, pouhym intelektualnim cvicenim.
Děkuji za data k baldachýnu
Tomáš Pilař,2009-02-18 15:13:43
Data k chlupatci s čepicí jsou pěkná, pokud opravdu je vevnitř 64 m2 čtverečních obytné plochy, tak se to blíží k ceně za "normální" výstavbu a za tyto peníze postavit nízkoenergetický domeček je pěkný výkon ( teda možná je výkon ještě pěknější, protože možná je dvoupodlažní a pak je to za polovic). Mluvíte mi z duše, když označujete hi-tech "ekologické" technologie za divnou úchylku a hledáte jednoduchost.
Kvantifikaci uhlíkové stopy považuju za milé (ve skutečnosti zásadní) intelektuální cvičení, ačkoliv její vyčíslení bude skoro vždycky zpochybnitelné. Jakkoliv je skoro nemožné dopočítat uhlíkovou stopu včetně všech surovin, polotovarů a návazných operací pro konkrétní výrobek, je docela dobře možné srovnat ekologickou stopu metodou 2t železa má docela určitě dvojnásobek uhlíkové stopy 1t železa. To samé platí i pro všechny běžné materiály a logicky i pro srovnatelné stavební konstrukce. Tady jsme v bodě, kdy můžem s přijatelnou přesností převést ek. stopu na peníze (investiční náklady a provozní náklady). Tedy například, pokud budu moci technologií "A" vyrobit jednotku produktu "e" a vyplatí se mi provoz od "z" penízků a budu mít konkurenční technologii "B", vyrábějící stejný produkt "e" a vyplatí se mi její provoz od "2 x z" penízků bude technologie "A" s vysokou pravděpodobností produkovat poloviční ek. stopu, (ačkoliv jí nedokážu přesně kvantifikovat). Nutnou podmínkou je, aby technologie byly podobné (například těžkotonážní strojařina). Teď si dosaďte do úvahy reálné technologie "A" jaderná elektrárna do 1,5 Kč/kWh, "B" větrná elektrárna cca 3 Kč/kWh a máte to, co jsem se pokusil říct.
Jsem si jistý, že výš stesk o reklama a publicitě ek. technologií platí v plné míře i na větrné elektrárny a obecně na další vysoce dotované “ekologické” zdroje. Dokonce si myslím, že VE jsou jedním z nejkrásnějších příkladů.
numericke overovani bych videl jako nezbytnost
Petr Balcar,2009-02-18 16:17:44
Aby nedoslo k omylu : ekologicke technologie nepovazuji za uchylku. Maji sve opodstatneni a jejich prinos je velice zavisly na rozumnych pozadavcich a kvalifikovane aplikaci. Provozovatele kancelarskych a business center nelze podezrivat ze zeleneho altruizmu, pritom nemaji problem zaplatit srovnavaci studie a v tomto oboru se dnes realizuje nejvetsi objem hi-tech (rekuperace, inteligentni rizeni, fasady, ...) uspornych reseni.
Jaka je korelace mezi uhlikovou stopou a ekonomickou nakladovosti si netroufam odhadnout. Jiz na skole jsme byli upozornovani na nutnost numerickeho overovani intuitivnich domenek, i s dodatkem, ze se casto jedna o presne numericke modely s nepresnymi vstupy. Metodika vycisleni uhlikove stopy by mohla byt prinosem jak zbavit posuzovani technologii ideologickych vasnivych sporu a nastupem pragmatismu do jejich /ne/podpory. Ze budou cisla zpochybnovana - vporadku, nejedna o zadne dogma.
intuitivní nebo logické
Tomáš Pilař,2009-02-18 17:46:14
Cítím jistý rozdíl mezi intuitivními a logickými závěry (smysluplnost numerického ověřování tím není dotčena). Trvám na tom, že logická úvaha vedoucí k provázání nákladů a ekologické stopy je správná a na hony vzdálena intuitivním závěrům vedoucím k podpoře obnovitelných zdrojů hlava nehlava
Barrandien
Stanislav Jirovec,2009-02-17 20:13:25
Já bych význam korálů nepodceňoval. Teplá mělká devonská a snad silurová moře s teplotou moře odpovídající dnešním tropickým oblastem- zanechala mocné vrstvy vápenců ve středních Čechách. Proč zrovna tam a kus vedle ne- jednoduchá odpověď- vápence jsou tam,kde byla mělká teplá moře s koráli.
Anorganická rovnováha mezi uhličitany a hydrogenuhličitany jistě existuje ( viz vodní kámen ve varné konvici)- tím nechci říci, že by se voda oceánu musela vařit, ale krápníkové jevy jsou malinko jiné prostředí, než oceán. A jaký myslíte, že je původ toho vápence na pevnině- já bych řekl, že silně lokální, tedy korálový.
vápencová bradla
Tomáš Pilař,2009-02-17 23:32:49
Nijak nepochybuju o tom, že (zdrcující) většina vápenců je mořského původu. Ostatně jsou i větší vápencové oblasti než Barrandien. Meritum věci mělo být v tom, že pokud jde o rovnováhu uhličitan-hydrogenuhličitan, tak reakce musí probíhat oběma směry (což se asi na korálovém útesu moc neděje) a Barrandien vznikal miliony let, zatímco u stávajících korálů se bavíme o tom, kolik toho zvládnou za desetiletí.
Ostatně pokud má být CO2 vyvázán do vápence (jedno jakým způsobem) a odstraněn z oběhu musíme odněkud vzít ten vápník. Pokud ho seberem z rozpuštěného vápence, s bilancí nikam nepohnem (rozpustím - vysrážím a nula od nuly pojde). Navíc (což je skoro kacířská myšlenka) je pravděpodobné, že ve skutečnosti korálový útes CO2 produkuje. Sráží vápenec (staví vápnité kostry), vápenné ionty získá z hydrogenuhličitanů a při srážení mu přebude CO2. To nevadí, přebylý CO2 si najde svůj vápenec někde jinde a bilančně nula od nuly...
stereotypni mysleni
Petr Balcar,2009-02-17 19:34:18
Zkuste zkomentovat Dům v kožichu a s deštníkem (arch. Petr Suske) : http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6700 http://www.vesmir.cz/obr_velky.php3?image=2006_242_04.jpg Izolace ze slamy z lokalniho pole, vyzdivky z nepalenych cihel, konstrukce ze dreva. Jen destnik je architektovym hi-tech vystrelkem, pak jen parozabrana a "sporici" technologie v termostatu plynoveho kotle.
Nevim co si predstavujete pod pojmem energeticky audit - asi to nebude ve smyslu zakona č.406/2000 Sb. v § 9 a aktualnich provadecich vyhlasek. Napr. bezna ekonomicka navratnost investice do zatepleni budovy (typicky PES, keramicka vata) vychazi na 5-10let, zivotnost 30-50let. Ano - bylo by zajimave pro srovnani dopocitat "navratnost" globalni uhlikove stopy, kterou zde sledujete. Ev. i polozkovou nakladnost z hlediska uhliku.
Usporne pohone jednotky v autech jsou dnes naprostym standartem - zadnym nakladnym ekologickym vystrelkem. Snad jenom krachujici americke automobilky se snazi prodavat pro osobni prepravu draha tezka monstra polykajici 20 l/100km (no i u nas se najdou jednotlivci, kteri je musi mit).
Smyslem neni pouzivat nejake modni ekologicke technologie, jak to zhusta presentuji novinari, ale proste neplytvat stavajicimi zdroji a hledat bez predsudku dalsi. Bohuzel stereotypnost a setrvacnost v mysleni je znacna.
málo definic
Tomáš Pilař,2009-02-17 23:15:56
V diskusi je málo prostoru pro definice. Pokud argumentujete existencí domu, kde se ročně protopí 5000 Kč, místo 25000 Kč, tak už zcela jistě nejde o běžně zateplený dům, ale nízkoenergetický (zateplení, rekuperace, cílené solární zisky..)a k těm se vztahovala moje poznámka. Tedy, že je reálné instalací "šetřících" technologií vyrobit větší CO2 stopu při stavbě než co je posléze ušetřeno. Zateplení běžnými tloušťkami izolací samozřejmě smysl má a má i návratnost o které mluvíte, to se ale bavíme o snížení spotřeby o cca 30%, nikoliv o 80%.
Komentář k hliněno-slámové stavbě je složitý. Tuto konkrétní jsem neviděl a zejména jsem neviděl rozpočet na stavbu. Je klidně možné, že částka ušetřená na hrubé stavbě byla pozřena konstrukcí a potahem baldachýnu. Zatím mi to přijde jako experiment nepřenositelný do davové výstavby.
Co se týče aut máme stejný názor, má smysl provozovat auta s nízkou spotřebou a jednoduchá. Můj komentář se vztahoval k případům, kdy si např. pan B. s pocitem, že šetří přírodu koupí velkou limuzínu s hybridním pohonem. Příplatek za hybridní pohon je ale větší než kolik ušetří hybridní pohon za dobu morální životnosti auta (ještě výraznější je to u vozidel na vodík)
Bohužel stereotypnost a setrvačnost v myšleni je značná i co se týče “ochrany přírody”, v mnoha případech se jako “ekologické” technologie a přístupy propagují věci, které nanejvýš přenášejí ekologickou stopu mimo bezprostřední dohled, ale výrazně jí zvětšují
neco vam uniklo
Petr Balcar,2009-02-17 00:12:53
Pri dokazovani nesmyslnosti energetickeho zajisteni statu z obnovitelnych zdroju vam uniklo, ze to nemusi byt cilem. Tim bych videl edukativni zmenu v pristupu ke zdrojum a snizovani energeticke narocnosti. I clovek bez akademickeho vzdelani pozna rozdil jestli protopi za zimu 25 nebo 5 tis.Kc za zimu nebo jeho automobil spotrebuje 6 nebo 16 l/100km.
Soucasne experimentovani (jak jinak nazvat to mizive dotovane procento/a) bych videl spise jako aplikovany vyzkum. Ze fosilni paliva jednou dojdou a pravdepodobne se toho dozijeme je smutny fakt a bylo by hloupe na to nebyt pripraveni. Klasicke jaderne palivo pak podrazi, slibovana jaderna fuze muze byt ve vyvoji dalsi a dalsi desetileti. Pak se i par MW z vetrniku nebo fotovoltaniky muze hodit. A pokud jde o kompenzacni zdroje - to by jste mohl tvrdit, ze JE maji skryte naklady v precerpavacich elektrarnach, protoze na zmenu poptavky v siti reaguji soucasne JE omezene a velice nepruzne.
uniklo-neuniklo
Tomáš Pilař,2009-02-17 15:56:57
Skoro si myslím, že neuniklo. Stavbou domu, kde protopím zlomek energie proti obvyklé stavbě opticky ušetřím balík. Bohužel většinou jenom opticky, protože je to vykoupeno zvýšenými náklady na stavbu. Trvám na tom, že zvýšené náklady na stavbu (např. čedičová vata) vyrývají v principu stejnou ekologickou stopu jako vyšší náklady na vytápění. Pokud se to za dobu morální životnosti domu nesrovná, nemá to smysl. Pokud náhodou máme dům plný technologií ( a jsou všechny "spořivé" domy), je morální životnost domu překvapivě nízká (technologie je potřeba obnovovat, v domě se těžko dělají změny ...). Převedeno do řeči čísel, pokud energetický audit spočítá návratnost "úsporných" opatření na více než 35 let, určitě neuspoříme ani peníze, ani přírodu. Analogické platí u automobilů, pokud zvýšené náklady na vozidlo s ekologickým pohonem se nevrátí za dobu morální životnosti automobilu, zvětšujem globální ekologickou stopu (a možná šetříme životní prostředí v místě bydliště). To samé platí o zdrojích el. energie: pokud je potřeba jejich provoz dotovat (např. zvýšenou výkupní cenou), pak s velkou pravděpodobností zařídíme, že ekologická stopa byla vyryta v okamžiku výroby (náklady na výrobu) místo palivem během provozu klasického zdroje.
Pouze na okraj, samozřejmě máte pravdu, že všechny elektrárny potřebují kompenzační zdroje (a ty jsou součástí nákladů na výrobu a dodávku elektřiny) akorát větrné elektrárny mění svůj výkon skokově a bez varování, takže vyžadují jiné/lepší kompenzační zdroje.
koloběh oleje v přírodě...
Tomáš Krček,2009-02-13 13:32:43
Kouzlo té biomasy - čili balíků slámy - navíc spočívá právě v tom, že po té 2600km dlouhé ekodálnici tu slámu budou vozit nákladní automobily poháněné ropnými produkty. Jak jinak? Kdyby měly být poháněny biopalivy, které by zůstaly navíc po odečtení spotřebovaných energií při jejich výrobě (energetická bilance) - zůstalo-li by vůbec něco - tak by všechna sláma shnila na poli, neb by ji nemělo co odvézt. V krásném, hypothetickém případě, že by náklaďáky použité na svoz biomasy jely jen na biopaliva, vyrobená tímto geniálním procesem - a že by to biopalivo stačilo - vnucuje se neodbytná otázka - ani ji nevyslovím.
Zelení na ni stejně nepříjdou a těm ostatním, kteří do toho stejně nemají co mluvit, je to jasné.
Teď už máme, co jsme chtěli...
je to ještě horší
Tomáš Pilař,2009-02-13 19:35:14
Je to ještě horší, tradičně u tzv, obnovitelných zdrojů bývají pominuty investiční náklady (náklaďáky, fabrika na zpracování...). Tyhle pomíjené náklady tvoří v principu stejnou ekologickou stopu jako ropa propálená při dopravě. Například u větrných elektráren je dalším krásně skrytým nákladem nutnost budovat kompenzační zdroje.
Hydrogenuhličitany
Stanislav Jirovec,2009-02-13 11:18:52
Podstatné reakce s rovnováhou hydrogenuhličitanů se dějí logicky v prostředí, kde vzniká vápenec, to je na mělkých korálových útesech, kde je světlo, čistá voda a živiny. Zatím. Kolísání hladiny a podmínek včetně znečištění nejsou koráli schopni zvládnout bez velkých ztrát.
No právě
Tomáš Pilař,2009-02-13 11:27:42
Pokud by platilo Vámi řečené ("to je na mělkých korálových útesech, kde je světlo, čistá voda a živiny"), pak se dá s úspěchem pochybovat o významu hydrogenuhličitanů, těchto oblastí je docela málo
....
Petr D,2009-02-13 11:48:37
Vápenec ale nevzniká jen biologickou cestou(vázáním HCO3- živočichy)... Vápenec je také "konečný" produkt uhličitanového pufračního systému, který probíhá pouze a jen dle fyzikálních a chemických zákonů... A tento systém je velice důležitý a dosti produktivní, zejména ve vztahu ke kyselým dešťům v nedávné minulosti....Samozřejmě si to nedovolím nijak kvantifikovat, ale významnost tohoto děje bych také neodsouval do pozadí....
zase to nešťastné účetnictví
Tomáš Pilař,2009-02-13 12:11:18
Bohužel tom právě jsou bilanční modely (účetnictví má dáti-dal). Vápenec může vznikat přímým srážením, ale na to jsou potřeba Ca2+ ionty, které většinou vznikly o kousek dřív rozpuštěním vápence. Toho se týká moje poznámka v článku, že na odstranění CO2, potřebujeme Ca2+ (a Mg2+...) ionty, které nejsou produktem koloběhu uhličitanů, tedy ionty vzniklé zvětráváním hornin.
Pufrační funkci hydrogen uhličitanů nikdo nezpochybňuje, ale je pufrační (tlumící) nikoliv posouvající rovnováhu. Správně jste napsal, že pufrační systém je funkční pro případ kyselých dešťů (rozpouští se vápenec, uvolní CO2 a vznikne síran - z kyselého deště se stane jenom "nakyslý"). Pufrace uhličitany-hydrogenuhličitany probíhá taky (hlavně při změně teploty nebo koncentrace CO2) ale buď je to pufrace (tlumení) bez vlivu na bilanci nebo skončí usazením vysráženého CaCO3
Petr D,2009-02-18 15:09:13
To je hezké, ale vy pořád chcete do nejjednodužších počtů promítat děje, které jsou natolik komplexní a provázané, že to je téměř nemožné....
Vápenec jako takový dá jen to málo, co mu dovolí jeho chemická přirozenost a je mu jedno kolik měl dát....A ekonomové se mohou postavit třeba na hlavu.
Jak už jsem psal v předchozí diskuzi:,,...Ca2+ inot - co si ho vzít z mořské vody, když ho tam je asi tak 0,4g/l.....A ten se tam nevzal jen z CaCO3 - neboť Ca2+ se váže i s NO3-,(PO4)3-,(SO4)2-, F- atd."
Mnohem lépe se rozpouštějí ostatní vápenaté horniny.
A při kyselých deštích se nerozpouští jen vápenec....Ano je to nejrozšířenější sloučenina Ca2+, ale to je proto, protože je málo rozpustná...
A ohledně toho pufračního systému Vám nějak nerozumím - cituji Vás:,,...buď je to pufrace (tlumení) bez vlivu na bilanci nebo skončí usazením vysráženého CaCO3."
- ten proces pufrace(tedy tlumení) probíhá právě tím ukládáním vápence....A ne buď a nebo...Nebo se pletu??
A pořád mluvíte o posunování rovnováhy - nic takového neexistuje - rovnováha je prostě fakt, který je jedním z přírodních podstat(zákon zachování hmoty a energie)
pokud bychm někde narazili jak říkáte na posouvání rovnováhy, či nerovnováhu, tak je jisté, že jsme nevzali v úvahu všechny činitele a nebo nedostatčné časové období....
Pro Petra D
Tomáš Pilař,2009-02-18 15:28:06
Pufraci bych považoval a chemickou analogii péra (pružiny), které péruje, pokud ho po stlačení zase někdo uvolní. V chemickém světě, pokud je víc CO2, posune se rovnováha k hydrogenuhličitanům, pokud se sníží hladina CO2 posune se rovnováha k vápenci. Pokud dojde k tvorbě usazenin (a vápenec je odstraněn z oběhu), péro ztratilo schopnost pérovat. Pérovat (pohybovat se oběma směry) může jenom v případě že vysrážený vápenec zůstane v dosahu CO2. Pokud vápenec z dosahu zmizí je jedinou šancí sebrat někde další Ca2+ kationty ( a přitom se nám nesmí plést do cesty anionty silných kyselin - jsem si docela jistý, že CaCl2 je pro diskutovaný účel nepoužitelný zdroj vápníku)
biomasa
Stanislav Jirovec,2009-02-12 22:01:18
Kdyby se realizovaly plány EU na 20% energie z biomasy, tak by vyšlo na zbalíkovanou slámu, která by kolem celé republiky -asi 2600 km vytvořila "ekodálnici" 1 m vysokou a 17 širokou.
bilanční modely
Tomáš Pilař,2009-02-13 10:13:09
Show s podporou biomasy je jeden z případů, kde lze s úspěchem využít mé oblíbené bilanční modely (česky třeba účetnictví), které nepřinášejí nic nového (kromě pohledu na věc).
Pokud někde nemůže vyrůst dost biomasy, pak nelze na ní stavět. Pokud biomasa potřebuje nákladné zpracování tak je jí potřeba do nákladné továrny dopravit a aby se to vyplatilo tyto náklady pominout (dotovat z daní), pak ale nelze použitím biomasy nic ušetřit (ani peníze, ani živ. prostředí). Z mého pohledu jsou bilanční modely pouze použitím selského rozumu.
Pouze na okraj biomasu je i velmi obtížné skladovat, taková smrková štěpka nesnese skladování ve vrstvě větší než 1m (nebezpečí samovznícení)
CO2 rozpusteny ve vode
petr talla,2009-02-11 22:02:43
1.) No v te bilanci chybi CO2 rozpusteny ve vode. Pamet je blba ale snad kilo na kubik. To da obrovske mnozstvi CO2, navic okamzite k dispozici. Jeste k tomu pri velke citlivosti na zmenu teploty - a odtud je hodne blizko k nejobvyklejsi vedecke chybe soucasnosti, totiz zamenovani priciny a nasledku. ( Otepli li se, uvolni se CO2 z vody a nikoli zvysena koncentrace CO2 zpusobi otepleni ).
2.) K tem tretihoram - zachycuje li CO2 radove mene tepelneho zareni nez voda a je-li ho v atmosfere radove mene, tak neni s urcitosti tim, co nas k tem tretihoram posunuje. Nehlede na to, ze s rostouci koncentraci CO2 pohlcuje to teplo jen s logaritmickou zavislosti. Nechal bych ten nestastny plyn na pokoji a hledal bych jinde.
NE tak docela
Antonin Holik,2009-02-11 16:56:39
Na jednoho cloveka prijde vic narozeni nez smrti. Smrt je jedna, narozeni je jedna+(pocet deti/2). A proto to nesedi. Uhlik, kyslik a CO2 jsou mnohem provazanejsi.
Tim snad nechci nijak komentovat clanek, nejake zavery bych taky uvital.
pointa a závěr
Tomáš Pilař,2009-02-11 23:49:13
Omlouvám se, závěry jsou mojí tradiční slabou stránkou, přestávám psát, v okamžiku, kdy už je všechno jasné (teda mě) a ostatní čekají pointu. Víc vypíchnuté pointy byly v prvním (odkazovaném) článku, respektive v připojené diskusi. Možná i v této. Diskusi považuju za stejně důležitou jako článek, protože pochopím co nebylo pochopen
bilance uhlíku
Stanislav Jirovec,2009-02-11 14:07:06
Nic proti tomu, kolik jaký les uloží uhlíku nebo kolik uhlíku z listí spotřebuje žížala a pod. Celkové bilance uhlíku jsou vcelku známé, i když dýchání/ fotosyntéza se uvádí u mnohem více i přes 100 Gt uhlíku.
Doporučuji graf klimatologa Barrose:
http://zmeny-klima.ic.cz/grafy/cyklus-uhliku-v-gigatunach-svet.html
Je to v gigatunách uhlíku (ale ve formě CO2):
Atmosféra jako zásoba 750 Gt, dýchání 60 Gt, výměna v hladinou oceánu 90 Gt, výměna s houbkou ocenánu 100 Gt, usazování na dně 0-1 Gt. Z toho plyne, že CO2 ve vzduchu se obmění za 750/(60+90) = 5 let. Takže zásahy do rovnováh emisemi ( přes 20 Gt CO2/rok mají jít až k 45 Gt CO2 v r. 2030)jsou značné. A za jak dlouho a kde se to projeví - kdo to ví?
Hydrogenuhličitany jsou podstatnou součástí rovnováh v oceánu.
Ca(HCO3)2 ---- CaCO3 + H2O + CO2
počty a bilance
Tomáš Pilař,2009-02-11 23:43:45
Informace o tom, kolik, který ekosystém akumuluje uhlíku jsem sem vecpal na základě přání z minulé diskuse. V prvním i tomto článku tam byly jako srovnávací údaj pro milovníky obnovitelných zdrojů energie. Pokud lze jednoduše dopočítat, že právě celá republika pokrytá topolovým lesem jako producentem energetické biomasy by možná dokázala pokrýt naší energetickou spotřebu skrze uhlí, pokud si odmyslíme náklady na pěstování, těžbu a dopravu, a odstěhujem lidi. Tak je jasné, že to nedává smysl a může to nanejvýš být lokální doplňková záležitost.
Nikdo samozřejmě neví jak se projeví změna koncentrace CO2 (zkusit to nikdo nemůže, modely se špatně dělají i testují) můžem se pouze dohadovat. Pokud platí, CO2 je spouštěčem klimatických změn, tak se můžem pouze dohadovat, že nás to posune směrem ke třetihorám. Ale kdo ví, jenom je otázka, jestli si můžem vybrat.
Hydrogenuhličitany jako rezervoár CO2 vnímám, jenom si nejsem jistý, nakolik reálně zasahuje do koloběhu CO2. Totiž aby pořádně zasahoval musí docházet ke změnám teploty a oceány jsou docela nudné místo. Už pár desítek metrů pod hladinou začíná ošklivá ( a v podstatě stabilní) zima, která pokračuje až ke dnu a navíc pokud se vyloučí CaCO3 a klesne na dno, tak je na dlouho vyřazen z oběhu a pokud neklesne, tak za chvíli si zase musí CO2 chytit ( a zásah byl jenom krátkodobý)
třetihory
Petr Balcar,2009-03-13 22:12:31
podle jedné teorie byla spouštěcí událostí nástupu třetihor mohutná erupční činnost v oblasti dnešní Sibiře -> uvolnění uhlíku -> oteplení -> uvolnění metanu z mořského dna -> další oteplení -> redukce O2 metanem ze 30% na 10%, vyhynutí 95% procent druhů, plazi, etc.
podle článků publikovaných i tady jsou oceány a děje v nich významější než si zatím uvědomujeme
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=3072&id_c=92286
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3608
http://www.lidovky.cz/metan-unika-take-z-pastvin-dc4-/ln_noviny.asp?c=A080202_000139_ln_noviny_sko&klic=223754&mes=080202_0
co úvaha na téma na téma "Koloběh metanu"? Jako skleníkový plyn má být 20x účinnější jak CO2
neprijde mi, ze koncentrace CO2 roste pomalu
Ondra Habarcik,2009-02-11 13:57:09
r=6372795,5 m
4/3*pi*(r+10000)^3 - 4/3*pi*r^3 = 5,11153261x10^18 m^3 vzduchu do vysky 10km.
Mnozstvi CO2 vyprodukovane Evropou za rok je odhadovano na 4x10^9 t, celosvetove potom na petinasobek teto hodnoty. Srovnanim techo dvou udaju jsem dosel k mnozstvi 3,91mg/m^3/rok. Pokud to spocitam do 20km, potom je to 1,92mg/m^3/rok.
hmotnost atmosféry
Tomáš Pilař,2009-02-11 22:35:41
Hmotnost atmosféry je udávaná opakovaně na 5,1E+18 kg, roční antropická produkce CO2 (z fosilního uhlíku) na 5E+12 kg, hmotnostní podíl CO2 v atmosféře 0,05% (údaje 0,035% se vztahují k objemu, CO2 je celkem těžký). Pokud by veškerý uvolněný uhlík skončil v atmosféře, roční zvýšení hmotnostního podílu by bylo 0,0001%. Mám jiná čísla než Vy, ale k mým se dopočítalo víc lidí. Celkem pomalu může být i spočítaná roční změna 1/500 současného obsahu, měl jsem ale namysli hlavně, že jde o čísla, která tu už byla. Pouze na okraj, z pohledu nehostinnosti průměrných čtvrtohor jde možná správné předběžné opatření.
Prijde mi
Pavel Pelc,2009-02-11 13:24:04
ze muze byt i opacny pohled na to, zda-li ekosystemy produkuji O2.
Je to prece tentyz problem, jako kdy na kazdeho cloveka bilancne pripada jedno narozeni a jedna smrt. Presto je dnes na zivu vice lidi, nez jich kdy v historii umrelo.
Bilancni pohled je sice pekny, ale muze fatalne zkreslit lokalni situaci.
Tzn, ne ze by jste nemel pravdu, ale prijde mi, ze to co tvrdite jsou jen zakuklene tautologie, ktere neprinasi novou informaci a tezko z nich dale neco odvozovat.
Tautologie ?
Tomáš Pilař,2009-02-11 21:43:27
Jsem si docela jistý, že výraz tautologie je vyhražen pro jiné případy. Viděno Vašim úhlem pohledu je tautologií každé účetnictví, které vyrovná obsah kolonek má dáti - dal.
Zejména jsem přesvědčen, že docenění koloběhu prvků (bilanční modely) zabrání používání zavádějících argumentů a zbytečným diskusím. Jen tak namátkou dva příklady. Příklad první: stromy nepotřebujem jako zdroj kyslíku, ale jako spolutvůrce (mikro)klimatu, z čehož plyne, že není lhostejné kde je vysadíme (kyslíku bilančně vyprodukují vždycky stejně - žádný), vysazené v suchých oblastech můžou výrazně posunout klima, vysazené ve vlhkých učiní poměrně málo. Příklad druhý při docenění bilančních modelů můžeme přestat odhadovat toky látek v ekosystému jako pokusu uchopit uhlíkovou bilanci protože všechna vytvořená biomasa bude nakonec rozložena a je jedno kdo to udělá (od jisté vývojové fáze ekosystém nehromadí organické látky a pak platí řečené), ušetříme si spoustu času a elánu.
Kdyby bilanční modely byly použity pouze v těchto dvou případech, přišlo by mi to jako užitečný posun
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
