Zvětšit obrázek

Oslniví houbovci mají historii minimálně 635 miliónů let. Kredit: Dominica Travel Blog.

Starý poctivec Charles Darwin, který bude ve čtvrtek 12. února mohutně a s veškerou parádou slavit dvousetleté narozeniny, vnímal náhlé objevení hlavních vývojových linií mnohobuněčných živočichů (Metazoa) ve fosilním záznamu jako zásadní problém svého evolučního konceptu vidění světa.

Zvětšit obrázek

Axinella, elegantní houbovec dnešního oceánu. Kredit: Natura Mediterraneo.

Jakoby předtím živočichové neexistovali a najednou se jen tak zjevili, možná snad v důsledku kreativního božského zásahu Létajícího špagetového monstra. Této události před zhruba 540-545 milióny let se úderně říká Kambrická exploze a dodnes třaskavě víří debaty omšelých paleontologů.

Ve skutečnosti to asi nebude až tak horké. Jak ukazuje mnoho různých dokladů z nejrůznějších oblastí poznání dávné historie života, od analýz gigantického množství písmen DNA dnešních organismů až po nové zásadní fosilní nálezy, žádná strhující Kambrická exploze nejspíš nebyla. Zdá se, že na přelomu starohor a prvohor došlo především k proměně fosilizačních poměrů a možná převratným změnám ekologie tamějších organismů, ale hlavní linie živočichů v té době už byly dávno na světě, i když ve fosilním záznamu až do té doby neviditelné.

V této souvislosti nedávno došlo k významnému objevu v horkém Ománu, který je, pro někoho možná překvapivě, mimo jiné i rájem paleontologů. Stejně jako v mnoha podobných případech je i zde krásně vidět naprosto zásadní význam tolik zatracované těžby fosilních paliv pro paleontologické objevy. Není to vlastně vůbec nic divného. Jak už samo jméno napovídá, fosilní paliva mají sklon být nalézány ve starých geologických vrstvách a jejich hledání a těžba prakticky nevyhnutelně přinášejí cenné objevy z dávné minulosti.

Zvětšit obrázek

Létající špagetové monstrum. Mělo prsty v Kambrické explozi? Kredit:Google.

Na zmíněném objevu se podílel tým vedený geobiologem Rogerem Summonsem z Massachusetts Institute of Technology, který studoval vzorky ropy z nejstarších těžených ropných polí světa, nalézajících se shodou okolností v Ománu, v oblasti South Oman Salt Basin. Badatelé tušili, že mohou čekat něco speciálního a proto se cíleně zaměřili na neobvyklé molekuly.

Zvětšit obrázek

Euplectella, čili venušin koš. Křehký potomek drsných předků. Kredit: Flickr.

Zároveň se dalšímu týmu z MIT pod vedením Samuela Bowringa, podařilo pomocí geochronologie založené na izotopech uranu a olova detailně datovat vrstvy vulkanického popela prokládající místní ropné vrstvy jako v sendviči.

Po náročných chemických analýzách vzorků nakonec z neobvykle dobře zachovalého sledu vrstev vyplaval pozoruhodný objev. Ropa ze sedimentů od období maronianu, stará cca 635 miliónů let, přes slavné období ediacara až po ropu z doby kolem začátku prvohor byla plná specifických steroidů, které jsou v dnešní přírodě typické pro houbovce, čili živočišné houby (Porifera). Vykopat a hlavně rozpoznat spolehlivého fosilního houbovce není vůbec snadné. Biogeochemický důkaz založený na steroidech je sice jen nepřímý, ale badatelé přesto jásají nad novým nejstarším a přesvědčivě datovaným dokladem mnohobuněčných živočichů.

Upřímně řečeno, biogeochemická data jsou vždycky tak trochu na vodě. Jejich použití vychází z představy, že se dotyčné chemické látky po celou dobu historie planety chovají vždy zcela stejně a to může být příliš optimistická představa. Je například jasné, že se poměry na planetě ovlivňující životní prostředí organismů během historie neustále mění. Další problém by mohl být v tom, že my dnes sice známe dotyčné steroidy pouze od houbovců, ale to neznamená, že před 635 milióny let nemohly v oceánu žít nám neznámé organismy, houbovcům příbuzné i třeba zcela nepříbuzné, které je dovedly vyrobit taky. Kupříkladu bakterie zvládnou syntézu téměř každé organické látky, kterou si lze vymyslet.

Zvětšit obrázek

Palaeophragmodictya. Buď ediakarský houbovec nebo bilaterálně souměrné zvíře? Starohorní fosilie jsou tvrdý oříšek. Kredit: Aleksey Nagovitsyn.

Pokud jde skutečně o chemické stopy houbovců, pak je jasné, že mnohobuněční živočichové žili na Zemi minimálně 100 miliónů let před údajnou Kambrickou explozí a pravděpodobně ještě o hodně dřív. Určitě není pravda, že by houbovci byli našimi předky, v tomhle bodě objevitelé steroidů jenom papouškují zastaralé učebnicové poučky.

Zvětšit obrázek

Omán. Velbloudi a ropa. Kredit: FreeLargePhotos.

Ve skutečnosti to podle nových studií vypadá, že houbovci nejsou na bázi vývojového stromu živočichů, ale společně s vločkovci, žahavci a žebernatkami tvoří úplně samostatnou linii, která je sesterskou skupinou všech ostatních zvířat. To by pak posouvalo vznik živočichů ještě hlouběji do minulosti.

Za zmínku stojí i to, že houbové steroidy prokazatelně pocházejí z vrstev ležících pod glaciálními horninami. Právě v období marinoanu totiž proběhlo poslední drastické zalednění z doby Země Sněhové koule, kdy prakticky celá planeta zmrzla na kost. Pokud v tom není nějaký háček, tak houbovci očividně museli marinoanské zalednění nějak přežít.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Ráj fosilií na poušti. Druhohorní rudisti v Ománu. Kredit: Paleotax.	Pozdrav z dávných časů. Sedimenty s houbovými steroidy. Kredit: David Fik.

Pramen:
MIT News 4.2.2009, Wikipedia