Zvětšit obrázek

Fyzik Alexis Prevost je odborník na adhezi. Tvrdí, že papilární linie máme kvůli hmatu.

Nejnovější výzkum francouzských vědců vedených Alexis Prevostovou a Georgesem Debrégeasem z pařížské École Normale Supérieure nabízí přesvědčivé důkazy o tom, že papilární linie sehrávají významnou roli v hmatu. Výsledky jejich bádání zveřejnil na svých stránkách prestižní vědecký časopis Science.

Francouzští vědci použili pro výzkum senzor, který byl pokryt uměle vytvořeným otiskem lidského prstu. Materiál měl mechanické vlastnosti lidské pokožky. Prevostová a Debrégeas přejížděli umělou špičkou prstu po skle s jemnými drážkami a pomocí senzoru zaznamenávali vibrace vznikající v otisku. Pro srovnání podrobili stejné zkoušce i senzor pokrytý hladkým materiálem bez uměle vytvořených papilárních linií. Ukázalo se, že senzor vybavený umělým otiskem prstu vibroval až stokrát silněji než senzor s hladkým povrchem. Pokud se senzor s otiskem pohyboval po povrchu skla rychlostí, s níž obvykle přejíždíme prsty po povrchu ohmatávaných předmětů, vznikaly vibrace o frekvenci, na jakou jsou vysoce citlivá speciální hmatová tělíska v kůži na špičkách našich prstů.

Eliptické uspořádání papilárních linií vždy zajistí ty správné vibrace neboť jsou vždy některé natočeny kolmo ke směru pohybu.

Příroda mohla člověku zvýšit citlivost hmatu dvěma zcela odlišnými způsoby. První spočívá v dokonalejším zpracování nervového signálu přicházejícího z hmatových tělísek do mozku. Nervový systém umí signál vyčistit od šumu a zesílit jej. Evoluce se však zjevně ubírala jinou cestou a zajistila, aby hmatová tělíska dostávala signál už zesílený a optimalizovaný.
Práce francouzských vědců vysvětluje, proč jsou papilární linie uspořádány do eliptických obrazců. Dovoluje nám posoudit povrch ohmatávaného předmětu bez ohledu na to, kterým směrem se špičky našich prstů pohybují. Pokaždé jsou aspoň některé linie nastaveny kolmo ke směru pohybu prstu. Záhadou jsou pro vědce papilární linie na prstech makaků. Tyto opice mají papilární linie uspořádány rovnoběžné s osou prstu. Je možné, že oválné papilární linie člověka představují evoluční inovaci pro dokonalejší hmat. Nelze však vyloučit ani to, že makaci mají v prstech stejný cit jako lidé, protože hmatají nějakým jiným způsobem.

Otisk prstu prozradí kuřáka
Kriminalisté usilují  o to, aby získali z otisku prstů další informace. Otisk je vytvořen kožním mazem a potem a obsahuje látky, jež se nacházely v těle toho, kdo po sobě otisk zanechal. Britští kriminalisté se snaží stanovit množství soli v otisku. Předpokládají, že lidé konzumující s potravou více soli mají „slanější“ otisky prstů. Vysoký obsah soli je typický pro jídla z rychlého občerstvení, a tak by kriminalisté získali informaci o zvyklostech hledané osoby. Další testy odliší otisk  kuřáka a nekuřáka. Tabák obsahuje velké množství nikotinu, ale ten se pro identifikaci kuřáků nehodí, protože nikotinem „znečištěné“ prsty může mít i nekuřák, který se často dotýká tabákových výrobků, např. nekuřácký majitel trafiky. Vědci proto vsadili na kotinin, který v těle kuřáka vzniká z nikotinu a je vylučován s potem. Vědci z londýnské King´s College vyvinuli metodu pro identifikaci kuřáků, při které je otisk ošetřen speciální  protilátkou. V přítomnosti kotinu otisk ošetřený protilátkou  fluoreskuje. Test nebrání zpracování otisku tradičními kriminalistickými metodami.ˇ