Zvětšit obrázek

Austin Smith, University of Cambridge

V prestižním vědeckém časopise Cell ohlásil splnění snu celé generace biologů jednak britsko-čínský  tým vedený Austinem Smithem z University of  Cambridge a jednak tým vedený Qi-Long Yingem z losangeleské University of Southern California.

Embryonální kmenové buňky umějí vědci vypěstovat buněk velmi časného embrya. Vzniklé buňky se v laboratorních podmínkách intenzivně množí a přitom si udržují schopnost proměnit se za vhodných podmínek na jakýkoli typ buněk dospělého organismu. Již počátkem osmdesátých let minulého století vytvořili vědci myší embryonální kmenové buňky. Využili je k tvorbě myší s cíleně zablokovanými geny. Tato zvířata slouží jako modely pro studium mnoha lidských chorob vyvolaných defektem v dědičné informaci.

Otevřít

Stránky společnosti Stem Cell Sciences

Koncem devadesátých let se podařilo vytvořit lidské embryonální kmenové buňky. Jejich schopnost poměny na prakticky libovolný typ buněk lidského těla představuje obrovský příslib pro léčbu řady závažných onemocnění. Pokusy získat embryonální kmenové buňky dalších živočišných druhů končily vesměs neúspěšně. Každý druh má zvláštní požadavky, za kterých se embryonální kmenové buňky množí a udržují si schopnost podstoupit  kompletní rejstřík buněčných rekvalifikací. Kultivační postupy, které vedly k úspěchu při tvorbě embryonálních kmenových buněk myši, se například ukázaly jako nevhodné pro lidské embryonální kmenové buňky. Pro buňky potkana se ukázal jako nevhodný recept jak na myší tak lidské embryonální kmenové buňky.

Yingův a Smithův tým odhalil kombinaci chemikálií, která sice dovolí buňkám potkaního embrya, aby se množily, ale zabrání jim ve spontánní proměně na specializované buňky. Receptura je poměrně jednoduchá. Smith navíc provedl i cílený zásah do dědičné informace potkaních embryonálních kmenových buněk. Otevřel tím cestu k tvorbě potkanů se zablokovanými vybranými geny. Smithem založená společnost Stem Cell Sciences chce ve spolupráci s farmaceutickými koncerny a firmami zabývajícími se chovem laboratorních zvířat vytvářet potkany s cíleně blokovanými geny a prodávat je pro výzkumné účely. Na tato zvířata už netrpělivě čekají vědci z nejrůznějších oborů.

Zvětšit obrázek

Qi-Long Ying, University of Southern California

Například neurologové a neurochirurgové se těší, že se už nebudou potýkat s titěrnou míchou pokusných myší se zablokovanými geny, ale budou mít pro své pokusy k dispozici potkany s míchou podstatně větších rozměrů. Potkani mají ve srovnání s myšmi i mnohem komplikovanější chování a jsou tudíž vhodnější pro studium závažných onemocnění mozku, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba.

Zcela nedávno dostaly potkaní embryonální kmenové buňky zdatné konkurenty. Americký a čínský tým biologů nezávisle na sobě vytvořil ze specializovaných tělních buněk potkana tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty se rejstříkem rekvalifikačních schopností plně vyrovnají embryonálním kmenovým buňkám, ale pro jejich tvorbu není třeba složitě kultivovat zárodky. Také tyto buňky lze použít pro tvorbu potkanů s cíleně zablokovanými geny. Cesta, která se zdála po desetiletí zcela neprůchodná, se tedy otevřela hned na několika frontách.