Dvě vědkyně - Kristina Durante a Norm Li publikovaly ve Sborníku Královské společnosti v Londýně práci zaměřenou na ženské chování. Věnují se v ní fyziologickým mechanismům, které se rozhodujícím způsobem podepisují na sexuální motivaci. Zaměřily se na vliv hormonu estradiolu. Ten je produkován vaječníkem a je o něm známo, že souvisí s plodností. Často je tento hormon označován jako „ženský” hormon . Není to ale správné, neboť se vyskytuje i u mužů. Estradiol také nemá jen rozhodující vliv na reprodukční a pohlavní funkce, ovlivňuje i další orgány, jako například strukturu trámčiny kostí a jejich odolnosti vůči zátěži.
Pokusu zaměřeného na hladinu estradiolu a chování žen se účastnilo 52 vysokoškolských studentek ve věku 17 až 30 let. Žádná z účastnic nebrala hormonální antikoncepci (to aby nedošlo ke zkreslení výsledků vlivem látek s estrogenním efektem).
Pokus spočíval v odebírání vzorků krve, v nichž se stanovovala hormonální hladina. Dělo se tak ve dvou termínech ovulačního cyklu (v době nejpravděpodobnějšího otěhotnění a v době, kdy k otěhotnění dojít nemohlo). V době odběrů se ženy také vyjadřovaly k tomu, jak se cítí být přitažlivé, jak se jim zdají přitažlivé ostatní osoby, jestli flirtují a zda mají tendenci partnera podvádět.
Vyhodnocení testů ukázalo, že hladina estradiolu souvisí s hodnocením sebe sama. Nositelky vysokých hladin hormonu byly sebejistější a hodnotily se lépe. Měly také větší tendence k flirtu a touhu líbit se mužům. Z odpovědí vyšlo najevo, že ženy s vyší hladinou hormonu častěji usilují o to mít poměr s někým, kdo není jejich primární partner. Nejde u nich ale jen o snahu střídat milence na jednu noc. Spíše jde o to, že když se jim naskytne kvalitnější partner, bez okolků jej vymění. Statisticky vzato hladina estradiolu ovlivňuje soužití s primárním (dlouhodobým) partnerem. Závěr studie vyplývá v konstatování, že vysoce plodné ženy jsou také méně spokojeny v dlouhodobém vztahu a jsou více motivovány k hledání dalšího partnera, s nímž pak mají tendenci dál žít v monogamním svazku.ˇ
Pramen: University of Texas
Proceedings of the Royal Society of London: Biology Letters, 2009; 1 (-1): -1 DOI: 10.1098/rsbl.2008.0709
Diskuze:
Pohádky o době otěhotnění
František Jílek,2009-02-07 13:49:50
Článek je vesměs zajímavý, jen mi zůstává rozum stát, jak může ještě dnes někdo tvrdit, že při ovulaci není možné otěhotnět. Plodné dny se řídí měsíčním cyklem, ale nemají nic společného s ovulací.
Všem doporučuji vřele shlédnout interview se slovenským lékařem Eugenem Jonášem.
http://www.ta3.com/sk/relacie/12_portret/6091_eugen-jonas-vdaka-mojim-vypoctom-sa-rodia-deti
vedkyne
Zdena Galajdova1,2009-02-04 17:22:48
nadskocila jsem, kdyz jsem si hned v uvodu clanku precetla tu zpotvoreninu zenskeho roku od slova vedec - kazdeho Cecha to prece musi primo kopnout a musi vedet, co pise - pripada mi to velmi znavazujici a take to velmi casto tak byva mineno. Zenam bylo totiz vzdelani po staleti upirano a tak existuji jen muzske rody v odbornych profesich.... mozna ustav pro jazyk cesky umele vytvoril par zparchantelin, ale nebylo by lepsi rikat vedecka pracovnice, nebo proste doktorka cio lekarka a k tomu dodat odbornou profesi ? Doktorka chirurg, lekarka kardiolog apod? Ono v cestine bohuzel pozenstovani techto profesi zni az urazlive - to musi citit kazdy, kdo ma jen trochu cit pro jazyk. Neminim to jako napadani autora, verim, ze mel tu nejlepsi snahu a moc nad tim oznacenim neuvazoval....
vědec, -dce m.; vědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
Jiří Novák,2009-02-06 21:07:58
Obávám se, že tato Vaše výtka je naprosto mimo. Slovo "vědkyně" je gramaticky správně, bylo utvořeno stejným způsoběm jako třeba svědkyně, žákyně, sportovkyně, umělkyně...
"Lékařka kardiolog" (označující ženu) mi zní stejně hloupě, jako "lékař kardioložka" (označující muže).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
