Lesklejší obilí ochladí Zemi  

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

 

Počítačový model ukázal, že dopad na globální teplotu by se pohyboval kolem desetiny stupně Celsia. V mírném klimatickém pásmu Severní Ameriky, Evropy a Asie by však mohly teploty klesnout až o 1stupeň Celsia. A to už není zanedbatelné. Za sto let by se efekt pěstování plodin s lesklejšími listy vyrovnal odstranění 195 miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry. Zemědělci by se nemuseli omezit jen na výběr ze stávajících odrůd. Ridgwell předpokládá, že se na lesklost listů bude šlechtit výběrem rostlin, které mají listy chráněny silnější voskovou vrstvičkou.

 

Dr Andy Ridgwell: . "Lesklejší odrůdy obilí jsou ekologičtější – méně oteplují planetu."

Někteří odbornici se obávají, že lesklejší rostliny budou mít méně intenzivní fotosyntézu a jejich výnosy poklesnou. To je za současného napjatého stavu na světovém trhu s potravinami zcela nežádoucí trend. Ridgwell kritikům oponuje příklady, kdy se zvýšená lesklost listů na výnosech plodin nijak zvlášť neprojevila. Odrůdy ječmene s lesklejšími a matnějšími listy mají výnosy srovnatelné.  Lesklejší odrůdy by mohly být dokonce výkonnější, protože by ztrácely odparem z chráněných listů méně vody.  
Projektů, jež chtějí dosáhnout ochlazení ohřívající se Země zvýšeným odrazem slunečního záření, existuje celá řada. Některé počítají s rozmístěním obřích fóliových „slunečníků“ na oběžné dráze kolem Země. Jiné kalkulují s efektem lesklých povrchů střech v městské zástavbě. Pěstování lesklejších odrůd zemědělských plodin je ve srovnání s konkurenčními „zrcadlovými“ projekty výrazně jednodušší a lacinější.

 

Nejen, že lesklejší povrch lánů s obilím bude méně oteplovat planetu ale plochy oseté těmito plodinami by mohly být dokonce výkonnější, protože odparem ztrácejí méně drahocenné vody.

Ridgwell navrhuje, aby byli zemědělci motivováni k pěstování lesklejších odrůd dotacemi. Peníze k jejich vyplácení by se podle něj daly získat prodejem kreditů na trhu s emisemi skleníkových plynů. Pěstitelé lesklých plodin dosáhnou podobného ochlazení atmosféry, jako kdyby se postarali o snížení koncentrace oxidu  uhličitého v ovzduší. Podle toho by měli být také hodnoceni.  Ridgwell spočítal, že by se tak dalo ročně pro zemědělce získat 50 miliard dolarů.
„Příjmy z pěstování lesklejších plodin by se mohly vyrovnat dotacím, jež v současné době Evropská unie vynakládá na podporu pěstování plodin pro výrobu biopaliv,“ řekl Ridgwell v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.

Americké zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí
Při pěstování základních zemědělských plodin potřebují současní američtí farmáři méně půdy, vody a energie, než kolik pro stejnou sklizeň potřebovali před 20 lety. Zpráva, kterou vydala American Farm Bureau Federation, zní slibně. Před světovým zemědělstvím stojí nelehký úkol. V roce 2050 překročí počet obyvatel Země 9 miliard a zemědělci je budou muset všechny nasytit. Přitom je nutné redukovat dopady zemědělské výroby na životní prostředí. Zemědělství patří k velkým producentům skleníkových plynů. Pole a pastviny zabírají 40% zemského povrchu a jejich zavlažování zhltne 70% z celkové roční spotřeby sladké vody.  Americké zemědělství těží z pěstování geneticky modifikovaných plodin, které jsou odolné ke škůdcům a snášejí jednodušší ošetření herbicidy. U kukuřice, sóji a bavlníku se podařilo srazit spotřebu energie na polovinu, množství vody na závlahy se snížilo o 35% a emise oxidu uhličitého klesly o třetinu. Tento pozitivní trend minul pěstování pšenice, kde je pěstování geneticky modifikovaných odrůd v počátcích.