Zatím to vypadá, že rok 2009 vstoupí do historie jako rok náhlých zvratů. K izraelské obraně před nepopiratelnou agresí Hamasu, o které mluvčí suverénní vlády nesmí mluvit a k ruskému laškování s kohoutky od plynu se teď přidává i překvapivý zvrat v nudně klimatických novinových titulcích.
Kupodivu to přímo nesouvisí s momentální ledovým krunýřem, který svírá severní polokouli a poněkud tím horké hlavy přivádí do rozpaků. To by bylo sice trefné, ale laciné, navíc lidé obvykle vědí, že počasí není pořád stejné a neshledávají na tom nic pozoruhodného. Aktuální oficiální výklad klimatu svatého praví, že za studené počasí může výhradně Holčička (La Niña), stručně řečeno anti Chlapeček (El Niño) neboli chladná fáze stále poměrně záhadného cyklu Jižní oscilace El Niño (anglicky ENSO, El Niño-Southern Oscillation).
Je pozoruhodné, že klimatologové ochotní předpovídat globální změny klimatu stovky let dopředu zatím netuší, jaké konkrétní vlivy roztáčí cyklus ENSO, stejně tak ani zdaleka neví, co vlastně způsobuje cykly ledových dob. V obou případech ochotně vyjmenují telefonní seznam mnoha faktorů, které za nimi mohou být, ale tím to tak asi končí.
Zmíněná převratná novinka se ale netýká zmrzlé Evropy. Vědci z Francouzského výzkumného ústavu pro výzkum moře (IFREMER) analyzovali data z celoplanetárního programu sledování moře Argo a vyděšeně zjistili, že v posledních letech stále slábnoucí Atlantický termohalinní výměník nečekaně nabral na síle. Je z toho velký poprask, protože se slábnutí termohalinních výměníků považuje za příkladný důsledek globálního oteplení.
Termohalinní výměník, v angličtině roztomile zkracovaný jako THC (Thermohaline circulation), je systém hlubokomořských proudů. Zdánlivě bezvýznamné mořské proudění kdesi v hlubinách ve skutečnosti pravděpodobně významně ovlivňuje globální klima celé planety i místní klimatické poměry. Právě změny termohalinních proudů, k nimž pravděpodobně došlo při pohybu kontinentů, jsou jedním z hlavních podezřelých ve věci relativně nedávného zaledněním Antarktidy. Stejně tak se předpokládá, že THC rozjíždí slavný Golfský proud. Je dost příznačné, že i kolem vlivu Golfského proudu na klima v Evropě se vedou nikterak malé dohady. Kdyby se klimatologové pod tlakem aktivistů nemuseli pachtit za oxidem uhličitým, tak by zřejmě velkou část svého snažení orientovali právě na THC.
Srdcem THC je takzvaná Antarktická cirkulace, která kolem dokola obepíná celou Antarktidu. Atlantický výměník je jednou ze dvou větví, které z ní odbočují směrem na sever a zase se vracejí zpátky na jih. V severním Atlantiku dochází ke konvekčnímu míchání proudů a z teplých proudů se zde stávají studené.
Hloubka konvekce se v poslední době neustále snižovala. V letech 2001 až 2007 byla konvekce zaznamenávána jenom do hloubky 700 až 1000 metrů a právě to se považovalo za jeden z významných důsledků globálního oteplování. Minulou zimu ale systém Argo naměřil konvekci do hloubky 1000 až 1800 metrů. Podle Francouzů takové hodnoty nebyly naměřeny od roku 1994. Že by se THC nebál našeho oxidu uhličitého? Nebo to potvrzuje undergroundové názory, že se oceán ve skutečnosti navzdory médiím ochlazuje? Každopádně velmi zajímavá věc, hodná pozornosti, tedy pokud na ni přes všechen oxid uhličitý zbude čas.
Lidé z IFREMER oprávněně tuší, že svými závěry oslabují hardcore argumenty fanoušků oteplování. Proto se nechali slyšet, že v budoucnu je opětovné oslabování konvekce termohalinních proudů víc než pravděpodobné. Věru sebejistá předpověď, pozoruhodně kontrastující s neobjasněnými základními mechanismy planetárního klimatu. Počkáme si a uvidíme, po pár letech by mělo být jasno.
Pramen: Novinky.cz 9. 1. 2009, IFREMER, Wikipedia
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu
Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Diskuze:
tak ted se autor odkopal
T T,2009-01-18 18:49:00
tak timto clankem se autor odkopal jak je sam zavisly na medialnich vlnach a kterym dava prednost ;)
na rozdil od nej se nedomnivam, ze od objasneni komplexnich deju v klimatologii nas deli jen nekolik roku ... ikdyz bych si to moc pral
ne nerozumíme si
Petr Jokl,2009-01-16 15:13:43
nikde jsem nenapsal nic o tepelné výměně ani nic podobného.Jen to, že GP zeslábl o 30% za 50 let. Proč, že by přestalo foukat?. Přece píšete, že Golfský proud je primárně hnán větrem
GP teče pořád stejně
Michal Koblížek,2009-01-16 18:40:53
Tak snad už naposled. Nevím sice kde jste přišel k 30% zeslabení Golfského proudu, ale předpokládám, že to bude z nějakého popularizačního článku. Ty ve snaze být lépe srozumitelné veřejnosti často skutečný obsah sdělení natolik upraví že dojde k úplnému zmatení původní informace. To je asi i tento případ. Když se podíváte do té původní práce (Bryden et al Nature 438: 655-657, 2005) tak tam hned v abstraktu stojí, že:
1) bylo analyzováno 5 měření v období 1957-2004
2) tok vody Golfským proudem zůstává za sledované období stálý
3) z matem. zpracování dat se zdá, že došlo k 30% snížení hlubokomořského poledníkového proudění
4) toto snížení bylo kompenzováno zvýšenou recyklací povrchovými proudy systémem severoatlantické cirkulace, kterou jsem se tady snažil popsat posledně.
Z toho vyplývá:
1)Golfský proud teče furt stejně.
2)Co se možná poněkud změnilo je poměr mezi povrchovou a hlubokomořskou recyklací vody
3)Tato část byla zřejmě nyní revidována francouzskými měřeními
S pozdravem MK
Michale, díky, že jste vytrval
Petr Kovář,2009-01-17 00:05:54
a podložil své tvrzení argumenty. Jestli ne Petra, tak mne se vám povedlo přesvědčit, že je to trochu jinak, než jsem si původně myslel.
Petr Jokl,2009-01-17 09:06:51
1) ne opravdu neteče furt stejně, jeho velikost kolísá i v průběhu jednoho roku natož v průběhu několika let. Toto jste určitě taky vyčetl. Tak se dostáváme zase na začátek , kde jste řekl :že GP je hnán především větrem
2)oceánské proudy se prostě mění ať se vám to líbý nebo ne. Známí případ je u Humboldtova produ, který se v 80 létech prakticky zastavil a přinesl pohromu pro jihoamerický rybářský průmysl. Je možné,že v tomto období na řvoucích 40 méně foukalo.
3)Různých protichůdných tvrzení je v každém oboru hodně. Určitě bych se na ně neodvolával.
Pane Koblížek
Petr Jokl,2009-01-15 15:32:07
U mysu Hatteras jižně od Washingtonu, kde se Golfský proud stáčí směrem od pobřeží do hlubších vod, dosahuje jeho tok 87 sverdrupů(87000000 metrů kubických za sekundu). Tam, kde dosahuje maxima, což je kolem 65° západní délky, má průtok 150 sverdrupů. Průměrný průtok činí asi 100 sverdrupů, což je 600krát více než průměrný průtok Amazonky. Ne opravdu GP není hnán především větrem jak jste napsal níže. Rychlost u mysuHatteras dosahuje 5 uzlů. Docela by mne zajímala potřebná energie větru, schopna uvést do pohybu 87000000 tun vody rychlostí cca 9.26 km/hod .Pak by mne taky zajímalo,jak do toho celé zapadá měření , že za posledních 50 let GP zeslábl o 30%. Přestalo foukat nebo začalo foukat jinde?
fakt fouká
Michal Koblížek,2009-01-15 22:17:44
A jak to tedy funguje podle Vás? Co například pohání proud Kurošio, který je analogem Golského proudu v Tichém oceánu? Co pohání Kanárský proud který teče od severu k jihu?
S tím větrem: ono si nesmíte představovat, že to je tak že foukne vítr a proud začne proudit. To samozřejmě ne. Mořské proudy jsou výslednicí proudění vzduchu opírajícího se do hladiny moře na ploše tisíců km2. V Atlantiku máme dva hlavní typy větrů: pasáty vanoucí od obratníků k rovníku od SV k JZ. Pasáty "tlačí" vodu směrem k pobřeží Ameriky. Toto ohromné množství vody se vrací zpět z části rovníkovým protiproudem, ale především Golfským proudem. Od obratníku směrem ke středním šířkám potou vanou pravidelné JZ větry které zase ženou vodu zpět k Evropě. Výsledkem je povrchová anticyklonální (podle směru hodinových ručiček) cirkulace vody v severním Atlantiku. Tento koloběh je tvořen Golfským proudem (teče k severu podle pobřeží USA), severoatlantickým proudem (teče východním směrem přes Atlantik), Kanárským proudem (teče jižně podle pobřeží Afriky) a severorovníkovým proudem (teče na západ podél rovníku). Jenom část vody severoatlantského proudu pokračuje na sever k pořeží Evropy kde se potom v subpolární oblasti (např. v Norském moři) zanoří a stane se součástí THC.
Argument s tepelnou energií vody x větru. Bavíme se co uvádí vodu do pohybu. Nikdo netvrdí, že vítr vodu ohřívá. Naopak vítr nad Golfským proudem vodu postupně ochlazuje. Analogie: v ústředním topení vám pomáhá zajistit oběh vody úplně malinké čerpadlo na elektřinu, ale ohřev je samozřejmě zajištěn kotlem třeba na zemní plyn :))) (u mořské vody je tím kotlem samozřejmě slunce). Už si aspoň trochu rozumíme?
Takže vlastně,
Tomáš Sekanina,2009-01-14 12:27:58
pane Koblížku, tvrdíte, že rozpuštění Arktického a Grónského ledu s následným snížením salinity (a negativním dopadem na sestupné proudy v moři) nebude mít na Golfský proud vůbec žádný význam ? Hlavně že fouká vítr. Hm. Tak alespoň pro mne je to novinka.
rozpouštění ledu
Michal Koblížek,2009-01-14 20:38:16
Upřímně řečeno mě zase překvapilo jaký taková banální informace vzbudila zájem.
Teda ještě jednou: na článku jsem kritizoval to, že vlastně ani tak nepopisuje objev francouzských oceánografů, jako spíš ventiluje osobní názor autora, že globální změny klimatu jsou výmysl. Nejsou.
Za druhé netvrdím, že rozpouštění ledu nemá na koloběh v oceánu žádný vliv. Určitě má. Jenom jsem upozornil, že Golfský proud je primárně hnán větrem jako ostatně téměř všechny povrchové proudy. Termohalinní proudění je HLUBOKOMOŘSKÉ prodění vody určené její hustotou a hnané tedy primárně gravitací a výrazně ovlivněné Coriolisovou silou. Hlavní nedorozumění vzniklo nejspíš tím, že termín termohalinní cirkulace se hlavně v klimatologické literatuře začal nesprávně používat na celý Atlantický výměník, který je tvořen jak povrchovými proudy (hnanými primárně větrem) tak hlubokomořskými proudy (kde je pohyb termohalinní). O mořských proudech více viz http://en.wikipedia.org/wiki/Ocean_current
S pozdravem MK
Ablemenn Nor,2009-01-12 20:56:49
Taky jdou najít novější teorie než jsou v " každé základní učebnice oceánografie" . Já bych věřil spíše této teorii od autora- Tim Flannery: Měníme podnebí - Minulost a budoucnost klimatických změn. A tímto bych s Vašim svolením tuto naší debatu ukončil, pravděpodobně by neměla konce.
Ablemenn Nor,2009-01-11 23:35:46
U mysu Hatteras přenáší GP přes 50 000 000 m³/s . Při pobřeží Floridy dosahuje rychlost přes 5 uzlů . Pro srovnání Amazonka má průtok 219 000 m³/s. Nedovedu si přestavit sílu větrů, která by tyto masy dala do pohybu, proto nemohu souhlasit s tvrzením Michala Koblížka,že " Golfský proud je skutečně hnán především silou větrů "
Je to mnohem složitější.
mořské proudy
Michal Koblížek,2009-01-12 19:13:33
To netvrdí ani tak Michal Koblížek jako spíš každá základní učebnice oceánografie. Pokud máte zájem rád vám nějakou zapůjčím. Větrem jsou hnány i další povrchové proudy. Kanárský a severní rovníkový proud jsou hnány pasáty. Antarktický cirkumpolární proud zmiňovaný v článku potom západními větry vanoucími v ječících padesátkách. Prohlášení "že je to celé složitější" je možno použít v podstatě na cokoliv :)))))). Ale samozřejmě, u proudů záleží též na rozložení kontinentů, reliéfu mořského dna, fyzikálních parametrech vody, zeměpisné šířce, Ekmanově posunu atd.
Klima a zima
Martin Jahoda,2009-01-11 18:49:12
Myslim si po precteni spousty clanku, ze se v globalnim klimatu zamenuje pricina a nasledek. Ledovce na Zem taji uz 30000let a ne jenom ted v dusledku cloveka. Cim mensi plochu pokryvaji tim mene slunecni energie odrazeji ale take absorbuji (tim ze se meni led na vodu a odtece do oceanu). Az roztaje dostatecne mnozstvi ledovcu tak dojde k naredeni morske slane vody a ke zmene morskeho proudeni. Kratkodobe se to projevy poklesem mnozstvi planktonu a logicky zvysenim mnozstvi CO2 v atmosfere. Tim se zrychli tani zbytku ledovcu a po zmene toku morskych proudu (respektive jejich zastaveni k opetovnemu ochlazovani atmosfery v severnejsich a jiznejsich zemepisnych sirkach. Zkratka nova doba ledova....
mořské proudy
Stanislav Jirovec,2009-01-11 17:48:20
Golfský proud je součástí celoplanetárního proudění. Není hnán větrem, ale z hlediska energie Sluncem - opařování vody v Mexickém zálivu, zvýšení salinity a ponoření, odpaření vody do suchého vzduchu u Gronska vede znovu k ponoření slané dosti teplé vody, která dojde až k Evropě. Takže je v principu termohalinní. Coriolisova síla je slabá na takto velký proud.
Je to obojí
Pavel Táborský,2009-01-11 20:59:56
Když budu naivně předpokládat, že do Wikipedie píšou lidi, kteří o tom něco vědí, je to takhle:
Golfský proud je hnaný větrem a pak přechází do severoatlantického proudu, který je termohalinní (a průtok tam roste na pětinásobek).
http://en.wikipedia.org/wiki/Gulf_Stream#Discovery_and_properties
Každopádně je asi pravda, že zdrojem energie je Slunce - čímpak je asi poháněný vítr? :-)
Mořské proudění
Michal Koblížek,2009-01-11 16:30:53
Mořské proudy dělíme na povrchové a hlubinné. Povrchové proudění (proudy na povrchu oceánu) žene především síla větru. Naopak hlubinné proudění je dáno především rozdíly v hustotě mořské vody, určené její teplotou a slaností. Proto se toto proudění také nazývá termohalinní. Golfský proud tedy NENÍ součást termohalinní cirkulace. To co má autor na mysli je spíš globální cirkulace vody v oceánu propojující jak povrchové tak hlubinné proudění populárně nazývané "pásový dopravník" (conveyor belt). S pozdravem MK
Golfský proud
Michal Koblížek,2009-01-11 13:46:38
Ale Golfský proud je skutečně hnán především silou větrů. Stejně tak jako většina povrchových proudů v oceánu. Vliv májí i další věci (Coriolisova síla), ale vítr je hlavní.
presne tak
Martin Smatana,2009-01-11 14:18:18
Presne tak, stačí porovnať morské prúdy s mapou prevládajúcich vetrov.
Honza Cholt,2009-01-11 15:42:15
A také si stačí porovnat množství čápů s množstvím narozených dětí a nutně mi vyjde, že čápi nosí děti :-)
Ach ty falešné korelace, ach ty záměny příčin a následku (lineární korelace o příčině a následku nic neříká).
Kolik by muselo foukat, aby energie větru vyvolala a udržovala mořské proudy stovky metrů hluboko?
Viz včetná argumentace u "Překvapení" pana Veseckého.
Viz demagogie dýchání hmyzu vs. antropogenní CO2-emise pana Turečka.
Ablemenn Nor,2009-01-11 13:32:41
Vaše tvrzení,že "Golfský proud pohání především pravidelné jihozápadní větry vanoucí nad severním Atlantikem"
budu dělat, že jsem to vůbec nečetl, jenom tak si zachovám k Vám nějakou úctu.
Úplně jsem to nepochopil
Michal Koblížek,2009-01-11 10:08:06
Nějak si nejsem úplně jistý na co vlastně ti Francouzi vlastně přišli, ale to je zdá se vedlejší. Článek byl zřejmě napsán především proto, aby nám sdělil, že globální změny klimatu jsou výmysl. Toto přesvědčení autorovi samozřejmě neberu, ale prohlášení typu "termohalinní cirkulace rozjíždí Golfský proud", (Golfský proud pohání především pravidelné jihozápadní větry vanoucí nad severním Atlantikem), "v severním Atlantiku dochází ke konvekčnímu míchání proudů z teplých proudů se stávají studené" (v Arktidě pochopitelně povrchová voda chladne a díky nízké teplotě se zanořuje do hloubky, to je hlavní mechanismus TERMO-HALINNÍ cirkulace - pohyb vody je určen její teplotou a slaností, čím slanější a studenější tím hluběji se voda zanořuje) příliš nepřesvědčí
S pozdravem MK
Překvapení
JiříVesecký EgonEgon,2009-01-11 03:35:42
Lze pouze souhlasit s názorem, že na tepelné bilanci planety se více než významně podílí hydrosféra a tepelná energie v ní uložená. Pro názornou představu celkové množství energie absorbované povrchem země je 1,29E+17 Joulů. Potřebná doba na ohřev o pouhý 1°C celým slunečním příkonem u hydrosféry činí 529 dnů, u atmosféry je tato doba 0,47 dne. Rozdíl je více jak o 3 řády a je tedy podstatný. Další faktorem je koncentrace tepelné energie vody: 4305MJ/m3.K vzduch: 0,00129MJ/m3.K zde je rozdíl už více jak o 6 řádů větší. Můj "odborný" názor je, že atmosféra skáče jak hydrosféra píská.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
