Vyhladovělí medvědi se na pevnině stahují do blízkosti lidí a zkoušejí se přiživovat na odpadcích. Stále častěji dochází k nebezpečným střetům člověka s vyhladovělými šelmami. V některých kanadských osadách na pobřeží Hudsonova zálivu už zřídili „medvědí vězení“, kam na letní měsíce zavírají odchycená zvláště nebezpečná zvířata. 

Robert F. Rockwell: Lední medvědi si jídelníček stále častěji vylepšují pleněním ptačích hnízd.

Nejnovější pozorování z okolí Hudsonovy zátoky naznačuje, že dřívější jarní návrat medvědů na pevninu otevírá pro tyto šelmy nový zdroj potravy. Medvědi přicházejí na souš v době, kdy kladou vejce husy sněžní. Medvědi se naučili vejce vyhledávat  a doplňují si jejich konzumací chybějící živiny. Populace hus sněžních v Severní Americe počátkem 20. století nebezpečně klesaly. Od té doby se ale jejich počty neustále zvyšují. V současné době se husy v Arktidě přemnožily a v létě je jejich tradiční hnízdiště už nedokážou uživit. V pozadí nebývalého vzestupu husích populací se skrývá změna jejich zimovišť. Husy se naučily na zimu létat do zemědělsky obhospodařovaných oblastí, kde paběrkují na zbytcích úrody z kukuřičných polí a rýžovišť.

Zvětšit obrázek

Husa sněžní Chen caerulescens (Linnaeus, 1758). Její vejce se Foto: Menke, Dave

Lední medvěd si vejci rád zpestří jídelníček. Nalezená vejce buď rozdrtí v tlamě a nebo je rozbije tlakem čumáku v ptačím hnízdě a obsah vylíže. Především mladí medvědi nevynechají příležitost k pochutnání na vejcích mořských kajek. Na Špicberkách loupí medvědi vejce z hnízd husám příbuzných bernešek bělolících. Americký zoolog Robert Rockwell z newyorské City University v posledních letech pozoroval stále více mladých medvědích samců, jak se po návratu z rozmrzlého oceánu na pevninu oddávají plenění husích hnízd. Živiny získané během jednoho dne lovu tuleňů nahradí medvěd vypleněním 43 husích hnízd. To platí v současné situaci, kdy se medvědi dostávají na husí hnízdiště poměrně pozdě. Husí snůška už je za vrcholem. V hnízdech jsou většinou vejce v pokročilém stádiu vývoje a ta mají nižší výživnou hodnotu. Stěhování medvědů na pevninu přichází každý rok v průměru o necelý den dřív. Během deseti let by se mohl příchod medvědů a pevninu posunout do období, kdy snůška vrcholí a ve vejcích jsou zárodky v raném stádiu vývoje. V této situaci by živiny z jednoho dne lovu tuleňů nahradila vejce ze 34 hnízd. Výsledky svého výzkumu zveřejnil Rockwell ve vědeckém časopise Polar Biology.

V současnosti byl dán lední medvěd ve Spojených státech na seznam ohrožených druhů. Rockwell je přesvědčen, že této šelmě vyhubení v důsledku globálního oteplení nehrozí. 
„Lední medvědi přežili i oteplení, ke kterému došlo před 125 000 roků, kdy byla hladina moře o pět metrů výše než dnes a stromy rostly až za polárním kruhem. Pokud budou současné změny pokračovat, medvědi se jim přizpůsobí. Nevěřím, že by vyhynuli proto, že jsou závislí na zalednění arktických moří. Asi zhubnou a někteří asi uhynou. Ale nevěřím, že by vymřeli,“ říká Rockwell.