Geneticky modifikované organismy (od virů až po savce) zůstávají pro většinu lidí synonymem hrozby pro lidské zdraví i pro životní prostředí a dostává se jim frankensteinských přívlastků. Z Vietnamu a Švýcarska přichází zpráva, která by nás měla opět přesvědčit, že geneticky modifikované organismy (GMO) mohou lidské zdraví a životní prostředí naopak chránit.
Velkým problémem Vietnamu a dalších jihoasijských zemí je kontaminace studní s pitnou vodou arzénem. Prověřit, které studně jsou zamořené a z kterých se dá pít bez rizika otravy, je nejen drahé, ale i velmi nesnadné vzhledem k tomu, že analytické stanovení arzénu má své jasné limity dané citlivostí přístrojů. Odhaduje se, že bezmála polovina zdrojů pitné vody určených jako „arzénu prosté“ může obsahovat stále ještě koncentrace této škodliviny, jež při dlouhodobém pití hrozí konzumentům rakovinou.
Tým vědců vedený Janem Roelofem van der Meerem ze Švýcarského federálního institutu pro vědy o životním prostředí a technologie vytvořil v laboratoři hned tři typy bakterií, které mění barvu při styku s nepatrnými koncentracemi arzenu. Jedna bakterie svítí s pomocí enzymu luciferázy, jež „rozžíná lucerničky“ světlušek kroužících za letních večerů i nad českými luhy a háji. Druhá bakterie svítí bílkovinou získanou od mořské medúzy a třetí mění díky jednomu enzymu barvu z bílé na modrou. Bakterie reagují na přítomnost různých arzenitých solí, což je pro spolehlivou kontrolu vody nezbytné.
V praxi vypadá test pomocí geneticky modifikovaných baterií tak, že se do testované vody namočí papírek obsahující „usušené“ bakterie a následně se měří „svítivost“ bakterií probuzených vodou a „rozsvícených“ arzénem. Zatím se při testech na vietnamských kontaminovaných studních jeví jako nepřekonatelný šampión bakterie vybavené luciferázou světlušek. Cena by neměla uvedení do praxe limitovat, protože výrobní náklady na jeden test by nepřesáhnou dva americké centy, což je pakatel.
Metoda má ale i své slabiny. Voda nebývá kontaminovaná zdaleka jen arzénem. Častou průvodní kontaminací jsou i soli mědi, které jsou pro bakterie vysoce toxické. Hrozí tu tedy situace, kdy měď ve vodě zabije bakterie dříve, než je stačí arzén rozsvítit. Pak by se zkoumaná voda jevila jako „arzénu prostá“ bez ohledu na to, kolik arzénu by obsahovala. Ještě horší je, že použití tohoto testu znamená „vypuštění GMO mimo laboratoře“ a to by odpůrci biotechnologií a GMO asi nepřežili. Proti praktickému využití by se okamžitě zdvihla vlna odporu. Proti tomu, že miliony lidí v Indii, Bangladéši, Vietnamu nebo Chile dnes a denně pijí jedovatou vodu s arzénem a pomalu ale jistě se propracovávají k smrtelnému nádorovému onemocnění neprotestuje nikdo.
Nahoře je čistá voda, v které bakterie nesvítí. Dole je snímek bakterií „rozsvícených“ vodou znečištěnou arzénem.
Diskuze:
Kde se tam vzal
Jarda Petr,2003-10-04 05:02:22
Objasnění důvodu kontaminace spodních vod v Bangladéši arzénem by se asi hodilo do rubriky "Osloviny". Ve snaze zíkat čistou vodu nekontaminovanou bakteriemi se v Bangladéši pustili do hloubení mnohem hlubších studní, které berou spodní vodu a nemohou být kontaminovány povrchovými splašky. A v tom je kámen úrazu. Spodní vody stékající z některých velehorských pásem (v tomto případě z Himálaje) mají silně zvýšený obsah arzénu a dalších kovů. A na průšvih je zaděláno. Udává se, že když člověk pije vodu s nadlimitním obsahem arzénu (Bangladéš tváří v tvář alarmující situaci s kontaminací studní zvýšil limit Světové zdravotnické organizace na pětinásobek - aby bylo co nejvíc studní "nezávadných") pár let, stoupá jeho šance na nádorové onemocnění na hodnoty kolem 1%. To je na mé gusto trochu moc.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce