Genetik Corry Gellatly prokázal, že muži dědí tendenci mít více synů, nebo dcer od svých rodičů. To znamená, že muži s více bratry mají statisticky častěji syny a muži s více sestrami zase mají více dcer. Jeho studie se zabývala 927 rodostromy, z nichž některé sahají až do roku 1600. Do statistiky byly zahrnuty údaje celkem  o 556 387 osobách žijících v Severní Americe a v Evropě.

Studie rodin ukázala, že tendence mít syny a nebo dcery, je dědičná. Teď víme, že u mužů pravděpodobnost plodit syny nebo dcery souvisí s tím, zda daný muž má hodně bratrů, nebo sester. 
Jak jsme se učili ve škole, pohlaví narozeného dítěte závisí od toho, jesli spermie, která pronikla do vajíčka je nositelkou X, nebo Y chromozómu. Náhodná kombinace chromozómu od otce s pouze X chromózomem ve vajíčku od matky dává možnost vzniknout kombinaci chromozómů XX - což dává vznik dceři, nebo kombinaci XY - což znamená syna.

Nynější poznatky tak vlastně vedou k předpokladu existence dalšího, dosud neznámého genu, který řídí, zda mužovo sperma obsahuje více více spermií s X, a nebo Y chromozómů.

Synové, nebo dcery?
Od každého z rodičů dedíme jednu sadu chromozómů. Gellatly předpokládá, že hypotetický gen se tedy v našich buňkách vyskytuje ve dvou variantách, kterým říkáme alely. Jedna je od otce, druhá od matky. Nazval je alelou "m", která podporuje tvorbu spermií s chromozómem Y (zaručí početí syna) a alela "f", která uprednostňuje spermie s chromozómem X (pro dceru). Možná kombinace těchto dvou alel je pak "mm", "mf" a "ff". Na obrovském souboru dat, získaných z historických záznamů, Gellatly demonstruje, jak tyto kombinace statisticky ovlivňují počet potomků určitého pohlaví.
Muž s kombinací alel mm produkuje více Y spermií a má více synů. Druhý s kombinací mf má vyrovnaný poměr spermí s chromozómy X a Y. Třetí kombinace ff zajišťuje svému nositeli převažujíci produkci spermií X a tedy větší pravděpodobnost narození dcery.
Tak lze vysvětlit, proč někteří muži mají více dcer a jiní zase více chlapců. A současně také proč v celé populaci se poměr pohlaví neustále „srovnává“.

Po válkách se rodí více synů
Po větších válečných konfliktech lze v mnohých krajinách pozorovat jev, kdy po poklesu počtu mužů v populaci se začalo rodit prokázatelně více chlapců. Tak například rok po skončení Druhé světové války se ve Velké Británii narodilo na každých sto dcer o dva chlapce více, než jak tomu bylo v době před válkou. 
Nasnadě je následující vysvětlení: Jakmile se muži vrátili z války, nastala převaha těch, kterým se rodili synové. To proto, že muži, kterým se rodilo před válkou méně synů a více dcer, měli menší šanci, že jim některý z jejich mužských potomků přežije. Proto se jejich genofond v populaci začal prosazovat obtížněji. Touto teorií lze elegantně vysvětlit chlapecký baby boom poté, co následkem válečné vřavy dochází k zdecimování mužské části populace.

Zvětšit obrázek

Vývoj poměru kluků a holek v populaci lze vysvětlit změnami ve frekvenci alel polymorfního genu řídícího poměr pohlaví.

Důvodů, proč by k takovému řízení pohlaví mělo v populaci docházet, je více. Po celou dobu, kdy se pořizují záznamy o pohlaví narozených dětí, lze například zjistit trvalou převahu rodících se chlapců. Ve Velké Británii a v USA je to 105 chlapců na 100 dcer. Tento stav je vyrovnáván větší úmrtností chlapců. Nadbytek chlapců, kterým se populace s jejich vyšší úmrtností vyrovnává, může být regulován stejným mechanismem, jež stojí za regulací pohlaví po skončených válkách.

Jak hypotetický gen funguje?
Na zjednodušeném příkladu si můžeme naznačit k čemu dochází, když muži mají převahu synů a nebo dcer. I když se jedná o gen, který nemá žádný efekt u ženského pohlaví, ženy jej přenášejí na potomstvo. V první generaci (část obrázku A) takového stromu života je dědeček mm. Jeho děti jsou chlapci. Přenáší tedy m alelu. Jeho děti jsou s větší pravděpodobností v kombinaci mm, což znamená, že tito synové mají v dospělosti také syny.  Vnuci mají mf kombinaci alel. Alelu m získali od otce a alelu f od matky. Výsledkem je, že poměr synů a dcer se vrací k normálu.

V druhém kmenu (B) je dědeček ff a tak jeho děti jsou holčičky. Ty pak mají ve svém genomu ff kombinaci (jejich matky i otcové byli oba ff). Jejich děti začnou mít své vlastní děti s mužem, jež má kombinaci mm, takoví muži ovlivní pohlaví tak, že jejich děti se rodí jako chlapci.  Vnuci mají kombinaci mf protože alelu m získali od svého otce a f od své matky. To pak vede k tomu, že v dalším jejich potomstvu už je poměr synů a dcer vyrovnán.

Pramen:  Gellatly et al. Trends in Population Sex Ratios May be Explained by Changes in the Frequencies of Polymorphic Alleles of a Sex Ratio Gene. Evolutionary Biology, Dec 11, 2008; DOI: 10.1007/s11692-008-9046-3
Newcastle University