Zvětšit obrázek

Příklad epigenetiky - tyto myši mají shodnou stavbu DNA (posloupnost stavebních prvků – nukleotidů), je u nich zcela totožná. Přesto se liší barvou a náchylností k onemocněním. Tento stav byl u nich vyvolán výživou. Rozdílným krmením se změnila metylace DNA v místech pro barvu srsti a změnila jejich funkci. Vlastnost se předává na potomstvo.

Kdysi jsme na Oslu psali, že epigenetika je o tom co jíme, jak žijeme a jak se máme rádi.  Stejnou myšlenku nyní potvrzuje další studie. Tentokrát jde o poznatky pracovníků Bostonské university a týká se výživy matky a zapínání genů, které se projeví až u jejího potomstva. Poznatek se tedy týká období vývoje plodu a toho, jak potomci různě živených matek odlišně reagují na vnější prostředí. Z dřívějších poznatků, například z pokusů na Duke University Medical Center víme, že epigeneticky změněný genom znamená jinou barvu srsti, náchylnost k obezitě, diabetes, leukémii a odlišné chování. Výjimečnost  poznatku, o němž píšeme nyní, spočívá v tom, že to je zřejmě poprvé, co  jsme schopni nějakým opatřením zahájit prevenci rakoviny prsu u dosud nenarozeného individua.

Pravdou je, že zmíněné poznatky vyplývají z experimentu na pokusných zvířatech a že zatím jen předpokládáme, že u lidí bude vše fungovat podobně. Na druhou stranu ale nutno říci, že epigenetické děje mají obecnou platnost a že není mnoho důvodů si myslet, že by tomu u nás mělo být jinak.

Objev byl učiněn na potkanech, které vědci živili různými dietami.  Vše se týkalo březích matek a jejich krmení různými dávkami cholinu. Ukázalo se, že množství tohoto vitamínu v potravě navozuje u potomků jejich různou odolnost k rakovině. Konkrétně ke zhoubnému bujení u buněk mléčné žlázy. Rozdíl v krmení spočíval pouze v obsahu cholinu (látky ze skupiny vitamínu B). 

Třetina matek měla deficit v cholinu, druhá měla v krmení vitamínu běžné množství, třetí dostávala jeho extra dávky. Všem dcerám potkaních matek udělali na konci pokusu vědci něco moc ošklivého. Podali jim mutagen - látku, která navozuje zhoubné bujení, a to v takovém množství, že všechny dcery onemocněly rakovinou mléčné žlázy.  I když onemocněly dcery všech matek, průběhem choroby se lišily.  Ty, jejichž matky vitamín nedostávaly, měly průběh choroby nejrychlejší a brzo umíraly. Dcery matek s extra dávkami cholinu měly průběh choroby pozvolný a jejich organismy tumorům dlouho statně odolávaly.
 

Cholin, Je základním stavebním kamenem acetylcholinu. Lidově se cholinu říká vitamín B8. Mezi bohaté zdroje cholinu patří například vaječné žloutky, sója, játra.

Pokus jednak potvrdil to, co se o zmíněném vitamínu již vědělo – že je důležitou součásti výživy. Ukazuje ale ještě na něco jiného a sice na fakt, že vlastně nevíme, kolik tohoto vitamínu je pro nás optimální. Teď asi nastane ten správný výživářský tanec na jehož konci bude kvantifikace a doporučení, jaké množství této látky je pro rodičku to nejlepší. Pod tím slovem „pro rodičku“ je ale třeba mít na mysli zdravotní stav jejího potomstva.

Neméně zajímavá jsou zjištění na nádorových buňkách různě krmených potomků. Jde o molekulární změny genomu buněk a pozoruhodné na tom je, že zmíněné změny korelují s rychlostí růstu nádorů. Pomalu rostoucí potkaní nádory přitom vykazují podobné genetické charakteristiky, jaké mají lidské nádory s příznivou prognózou. Rychle rostoucí nádory u potomků od matek s nízkým příjmem cholinu se zase geneticky podobají agresivním lidským tumorům. Genetickými změnami zde přitom máme na mysli chemické změny k nimž dochází následkem působení  cholinu a jimž se říká epigenetické změny. Jde o změny týkající se takzvané metylace a tyto změny se dějí na DNA v buňkách vyvíjející se mléčné žlázy plodu v době jeho vývoje v matčině děloze. Pokud se ukáže, že chemismus těchto změn je u lidí stejný jako u hlodavců, budou ženy mít možnost nutričním doplňkem přispět ke zdraví svých potomků a sice v oblasti o které jsme neměli ani tušení.  Byl by to dobrý počin, neboť se ukazuje, že jen v USA letos přesáhne počet nových případů rakoviny prsu 184 000 a umře na ní přes čtyřicet tisíc žen.

Pramen: Federation of American Societies for Experimental Biology