Využívání větrné energie nemusí mít jen podobu větrných mlýnů a v současnosti pak větrných elektráren. Už v Holandsku většina „mlýnů" nesloužila ke mletí obilí, ale - k čerpání vody. Právě větrné „mlýny", známé z pohlednic a turistických prospektů o této zemi, pomáhaly odvodňovat území, ležící za hrázemi a pod úrovní mořské hladiny, a staly se tak spojenci Holanďanů v tisíciletém souboji s mořem o pevnou zemi.
Také u nás má čerpání vody pomocí větrné energie svou tradici. Větrná čerpadla sice neměla podobu tradičních mlýnů, jejich historie je „jen" 110 let stará - přesto však stojí za zmínku i jako inspirace pro možné dnešní využití. Roku 1893 byla v Hranicích na Moravě založena továrna, která začala pod vedením vynikajícího strojníka Antonína Kunze s výrobou malých zemědělských strojů.
Brzy se však hlavním výrobním programem firmy stávají větrná čerpadla, postupem času v ucelené výkonové a vývojové řadě stále dokonalejších typů, s lepší regulací a většími výkony. Větrné motory z Kunzovy továrny pracovaly spolehlivě, bez velkých nároků na údržbu a po dlouhá léta na řadě míst nejen na Moravě, ale i v Čechách a v cizině. Tato větrem hnaná čerpadla sloužila na statcích, v zahradnictvích, ale i v průmyslových závodech nebo pro napájení zásobníků pitné vody u obecních vodovodů.
Zajímavý a i dnes inspirující může být reklamní text firmy Kunz, vypočítávající výhody větrných čerpadel: "Ještě v dnešní době přečasto vídáme namáhavé donášení vody do kopce ve vědrech aneb nákladné a neméně obtížné dovážení vody potahem (spojené s trmácením dobytka, ničením postrojů, vozů a hrozících za zimní doby na náledí úrazem téhož) v sudech neb lejtách do strmých, špatnými cestami opatřených namnoze míst, ačkoliv toho není dnes zapotřebí, abychom jediného haléře za dovážení neb režiji s vydržováním nějakého nákladného parního stroje neb podobného motoru vydávali..."
O tom, že větrem hnaná čerpadla nejsou zdaleka jen slepou vývojovou uličkou při hledání práce pro vítr, svědčí i jejich rozšíření po celém světě. Známá jsou například z klasických filmů o divokém západu, kde čerpala vodu do vodojemů na slavné Pacifické dráze, v některých přímořských zemích čerpají slanou vodu do bazénů, kde se odpařováním získává sůl, jinde slouží k tradičním závlahám nebo napájení dobytka na pastvinách.
V Česku se dochovalo méně než 10 podobných zařízení jako technické památky. Většina jich je na Moravě – nejzachovalejší jsou v Radíkově u Hranic, ve Vedrovicích a ve Višňovém na Znojemsku, na okraji Jihlavy, částečně se dochovaly konstrukce větrných čerpadel u Šebkovic a mezi Velkými Pavlovicemi a Bořeticemi. U Napajedel na Zlínsku stojí větrné čerpadlo přenesené z Hranic na Moravě. V Čechách zbylo snad jen jediné větrné kolo na původní příhradové konstrukci v cihelně nedaleko Českého Brodu. Na okraji Moravan nedaleko Pardubic slouží přenesené větrné kolo původního čerpadla na nové dřevěné konstrukci k čerpání vody pro bazén a k závlahám zahrady.ˇ
Magna Carta
Autor: Jozef Vondrák (15.07.2024)
Vyhynutí parních lokomotiv popírá evoluční předsudky
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2023)
Adventné zamyslenie: čo je informácia?
Autor: Jan Jendřichovský (21.12.2022)
Náboženství není hlavním faktorem v odmítání evoluce studenty
Autor: Stanislav Mihulka (21.12.2022)
První kontinenty Země se ponořily do hlubin, aby se pak zase objevily
Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2022)
Diskuze:
PROBLEM
Vojtěch Mauer,2009-03-04 12:31:30
Dobrý den.
Prosím o jakoukoliv informaci /konstrukce, plánek, kniha atd./o čerpadle poháněném větrem.Rovněž, tak o možnost shlédnutí tohoto fyzicky - někde v Jihomoravském kraji - jsem z Brna. Mám zájem předeším o funkční čerpadlo - chci jej vyrobit a instalovat na zahradě/není tam el. proud.
Děkuji za jakýkoliv zdroj info.
Mauer
Břetislav Koč,2008-12-15 12:10:31
Viděl jsem vyobrazení - jen kresbu - ale o uváděném výkonu silně pochybuji. Aby vozíky mohly stále jezdit, musela by jejich rychlost být stejná. Přitom by minimálně 1/4 okruhu jely s minimální účinnností nebo setrvačností vzhledem k překonávání protivětru (i při stažené plachtě). Pochyboval bych i o možnosti vytěžit z takového zařízení několik MW, ale výkon Temelína? Minimálně 1000 MW? Kdby to alespoň ze čtvrtiny tak fungovalo, už by to bylo všude kolem!
Zkusím nad tím s kolegou větrným teoretikem trochu zabádat, už jsem viděl dost větrných bujných nápadů, například pluh poháněný větrným kolem a lanovým převodem, patentováno v Maďarsku po 1. světové válce, teoreticky to mohlo dávat dost energie při rychlosti větru kolem 200 km/h...
B. Koč
Plachetnice
Pavel Lašák,2008-12-07 21:59:20
Pokud někdo má informace o větrných elektrárnách z konce 60. let, které používaly systém plachetnice na kolejnicích, tak se o ně podělte. Byly postaveny nejméně dvě, jedna v USA a druhá CCCP. Z vyřazených železničních vagonů a křídel starých letadel se za pomoci jednoduchého servra k natáčení křídla dalo na oválu rozměru 10 km vyrobit elektřiny za jeden blok Temelína. Vše z materiálů z kovošrotu - tedy LowTec.
pro doplnění
Antonín Karoch,2008-12-04 14:30:12
Torzo větrníku na čerpání vody najdete také v obci Poddubí(Kaliště) na Praze východ.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce