Technici mají rádi věci pěkně roztříděné, definované, rozškatulkované. Také větrné mlýny mají svůj systém. Základní je jejich členění podle způsobu natáčení jejich křídel (lopat) proti větru. S tím souvisí i materiál, použitý k jejich stavbě.

 Historicky starší jsou dřevěné větrné mlýny (německé, sloupové, beraní). Jejich stavba je umístěna celá otočně na středovém sloupu, kolem kterého se podle potřeby pomocí vnějšího čnějícího trámu, tzv. "ocasu" natáčí tak, aby lopaty směřovaly proti větru. Do druhé skupiny patří zděné nebo kamenné mlýny holandského typu. U nich se proti větru natáčela jen jejich horní část, uložená na kolejnici po obvodu nejvyššího podlaží mlýna. S celou střechou se natáčela i křídla.

 Větrné mlýny – ať už zděné nebo dřevěné - mívaly zpravidla rotor se čtyřmi „křídly“ či „lopatami“. Křídla byla tvořena osou a dřevěným rámem, na který byly při provozu upevňovány rohože jako výplně, o které se opíral vítr. Počtem rohoží bylo možné do jisté míry chod mlýna regulovat. Unikátní pětilopatový rotor měly větrné mlýny ve Světlíku – Horním Podluží, šest lopat měl větrný mlýn v Kořenově nedaleko Prostějova. Ojedinělá je konstrukce malého mlýnku v obci Hačky u Konice, rovněž na Prostějovsku.

 Na severní Moravě se dochovalo více než deset zajímavých malých větrných mlýnků, které sloužily od konce 19. století občas až do poloviny století dvacátého drobným sedlákům a tzv. „kovozemědělcům“, kteří vedle svého zaměstnání v průmyslových podnicích Ostravska drželi i malé hospodářství, a mlýnky jim sloužily převážně ke šrotování obilí na krmivo pro dobytek.

 Zcela unikátní rotor – a to v celoevropském měřítku - má větrný mlýn na okraji Ruprechtova, mezi Vyškovem a Blanskem. Mlýn byl poháněn tzv. Halladayovou turbínou, tvořenou regulovatelnými žaluziemi, uloženými v 16 sekcích po vnějším obvodu větrného kola. Když však byl po roce 1989 mlýn vrácen potomkům původního majitele, byl v žalostném stavu a z jeho unikátního rotoru zbývalo jen torzo. V letech 1994 – 1995 se majitelé mlýna postarali o vzkříšení tohoto unikátu, především jeho větrného kola. Spojili se přitom s odborníky z Technického muzea v Brně a uvedli tak rotor do funkčního stavu.  

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Sloupový větrný mlýn v Kloboukách u Brna (Foto: B. Koč)	Větrný mlýn holandského typu u Chvalkovic (okr. Vyškov). Zahrál si i ve filmové podobě Máje podle básně K. H. Máchy  (Foto: B. Koč)	Malý větrný mlýnek z Václavovic  u Frýdku-Místku (Foto: B. Koč)	Halladayova turbina na větrném  mlýnu v  Ruprechtově  (Foto: B. Koč)