Zvětšit obrázek

„Autoportrét“ kosmické sondy Phoenix na povrchu Marsu. Na snímku, který je součástí panoramatu, je vidět část solárních panelů sondy a robotické rameno se vzorkem půdy v lopatce.
Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Texas A&M University

Připomeňme, že sonda Phoenix Mars Lander přistála 25. května v oblasti Vastitas Borealis s cílem pracovat zde po dobu 90 dnů. Na rozdíl od roverů Spirit a Opportunity, které operují již téměř pět let v blízkosti rovníku Marsu, dosedla v marsopisných šířkách odpovídajících severní Aljašce nebo centrálnímu Grónsku. A právě kvůli této poloze se ani nedalo předpokládat, že by sonda mohla zopakovat výkon roverů.

Zvětšit obrázek

Stopy v půdě po odběru vzorků robotickým ramenem pořízené 90. den po přistání.
Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Texas A&M University

V září totiž ve zdejších končinách začalo Slunce zapadat pod obzor. Zpočátku jen na krátkou dobu, ale noc se postupně prodlužovala a kosmické sondě se dostávalo stále méně energie, kterou získávala právě ze slunečního záření prostřednictvím solárních panelů. Na základě vývoje odhadovali odborníci, že se Fénix „dožije“ maximálně konce listopadu.

Aby alespoň trochu prodloužili fungování sondy na povrchu Marsu, začali vědci postupně vypínat některé přístroje a systémy sondy s cílem snížit spotřebu elektrické energie. Z Fénixu se měla stát hlavně meteorologická stanice, která by ještě několik týdnů sbírala data o vývoji počasí v místě přistání a případně čas od času pořídila snímek okolí. Nicméně ani tyto úsporné kroky nemohly stačit k úplnému odvrácení konce.

A ten nakonec přišel o několik týdnů dříve než se očekávalo. Oním pověstným hřebíčkem do rakve kosmické sondy byla prachová bouře, která vyzvedla do atmosféry množství prachu, což vedlo k dalšímu úbytku slunečního záření dostupného pro solární panely Fénixe. Bouře udeřila 27. října a hned další den se sonda přepnula do neaktivního režimu. V některých médiích se už v těchto dnech objevily zprávy o tom, že sonda je „mrtvá“.

Ale Fénix ještě bojoval. Znovu se ozval pozemským operátorům a ti se snažili předat mu další instrukce a ještě více snížit spotřebu energie. V těchto dnech během každé noci sonda spotřebovala veškerou energii nashromážděnou v průběhu dne v akumulátorech. I tak se ještě několikrát znovu ráno „probrala“ poté, co na její solární panely dopadly první sluneční paprsky.

Zvětšit obrázek

Snímek pořízený z oběžné dráhy sondou Mars Reconnaissance Orbiter 11. října ukazuje jednu z prachových bouří, které přešly nad místem přistání Fénixe. Poloha sondy je označena kroužkem (na 10 hodinách), bouře je o trochu „níže“.
Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Nicméně to byla již jenom labutí píseň a několik dnů trvající snížená průhlednost atmosféry neumožnila předat sondě nové příkazy a uskutečnit je. Poslední komunikace proběhla 2. listopadu. „To bylo skutečně naposledy co jsme opravdu slyšeli Fénixe,“ říká Barry Goldstein, manažer projektu v JPL. A dodává: „nyní jsme pevně přesvědčeni, že sonda už nám není dále k dispozici.“ A 10. listopadu vydává NASA tiskové prohlášení, ve kterém výpravu považuje za ukončenou.

Nicméně ještě několik týdnů budou Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey z oběžné dráhy během přeletů nad místem přistání Fénixe naslouchat případnému signálu vyslanému sondou na povrchu.

Zvětšit obrázek

Na snímku získaném 7. října je viditelná jinovatka pokrývající terén v okolí sondy.
Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Texas A&M University

Slunce v daném místě zapadá každým dnem o pět minut dříve. Dny se neúprosně zkracují a 1. dubna příštího roku Slunce zapadne definitivně. Nad Vastitas Borealis začne tříměsíční polární noc. Teplota zde poklesne pod -180 ºC. Elektronické součástky a solární panely nejspíš popraskají. Sondu pokryje krunýř ledu oxidu uhličitého. Slunce vystoupá dostatečně vysoko nad obzor, aby – alespoň teoreticky – poskytlo dostatek energie pro další činnost sondy znovu až v polovině října 2009. Ovšem nikdo z řídícího týmu nepředpokládá, že by se Fénix dostál svému jménu a znovu povstat a „zavolal domů“.

Přestože konec výpravy byl dlouho očekávaný, přinesl do řídícího centra i trochu smutku. Nicméně i tak sonda předčila očekávání a přinesla celou řadu nových poznatků včetně – samozřejmě – potvrzení přítomnosti vodního ledu. „Sonda splnila všechny vědecké úkoly a přidala některé navíc a tak si myslím, že to byl velký úspěch,“ hodnotí misi Barry Goldstein.

Vědci nyní budou mít více času probrat se veškerými daty, která kosmická sonda z povrchu Marsu poslala. Kromě analýz vzorků půdy se jedná například též o 25 tisíc snímků okolí místa přistání či kompletní řadu meteorologických měření. Hlavní výzkumník projektu Peter Smith (University of Arizona, Tucson) dodává: „Phoenix nám přinesl řadu překvapení a jsem si jistý, že v následujících letech z pokladu dat vydolujeme další drahokamy.“

Zdroje:
NASA Press release
Spaceflightnow.com
Space.com