Galaxie NGC 404 je trpasličí čočkovitou galaxií⁽¹⁾  , která je pozorovatelná v souhvězdí Andromedy. Leží ve vzdálenosti zhruba 10,3 miliónů světelných roků a občas bývá označována za volného člena místní skupiny galaxií. Ve skutečnosti s ní ovšem nejspíš není fyzicky spjata a jedná se o nejbližší izolovanou galaxii svého typu. Její vlastní nejbližší soused se totiž nachází celých 3,6 miliónu světelných roků od ní.

Zvětšit obrázek

Snímek hvězdy Mirach a galaxie NGC 404, která se „krčí“ zhruba na jedné hodině přezářena světlem samotné hvězdy. Kredit – NASA/JPL-Caltech/DSS

Přímo na naší obloze je tato galaxie poměrně jasná, dosahuje zhruba 10. hvězdné velikosti. Přesto je ovšem poměrně obtížně pozorovatelná, protože se ztrácí v záři blízké hvězdy Mirach (β Andromedae). Nalezneme ji pouhých 7 úhlových sekund od hvězdy. Proto se také galaxie přezdívá „Duch Mirach“. Objevena byla v roce 1784 Williamem Herschelem.

Vzhledem k tomu, že čočkovité galaxie postrádají větší množství mezihvězdné hmoty, předpokládá se, že už nejsou schopny produkovat nové hvězdy. Ovšem pohled v ultrafialovém záření za pomoci kosmického dalekohledu GALEX⁽²⁾   (Galaxy Evolution Explorer) ukázal, že v případě NGC 404 tomu tak ve skutečnosti není.

Zvětšit obrázek

Snímek galaxie pořízený Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Kredit – Space Telescope Science Institute

První snímky GALEXu pořízené v přehlídkovém režimu naznačily, že se na místě galaxie nachází určitá struktura jasná právě v ultrafialovém záření. Následoval detailnější pohled s delší expoziční dobou, který odhalil, že galaxie je ve skutečnosti obklopena neforemným prstencem hvězd, až doposud nepozorovaným.

Už dříve byl „Duch Mirach“ studován pomocí soustavy rádiových dalekohledů Very Large Array (VLA), přičemž byl objeven prstenec tvořený převážně vodíkem, jehož poloha velmi dobře souhlasí s tím, co napozoroval dalekohled GALEX. Tým vědců pracujících s VLA tehdy existenci vodíkového prstence přisoudil galaktické srážce mezi NGC  404 a další malou galaxií, ke které mělo dojít před 900 milióny roky.

Ovšem poté, co se vodík dodaný galaxii během této srážky „usadil“ v rovině čočkovité galaxie, začala zde nová tvorba hvězd. Mladé a relativně horké hvězdy, které zde vznikly, jsou právě původci intenzivního ultrafialového záření, díky kterému byl dalekohled GALEX schopen je zaznamenat.

Zvětšit obrázek

Pohled v ultrafialovém záření odhalil prstenec mladých modrých hvězd, které vznikly z materiálu získaného při splynutí dvou galaxií. Kredit – NASA/JPL-Caltech/DSS

„Mysleli jsme si, že tento nebeský duch v podstatě mrtvý, ale nyní jsme byli schopni ukázat, že má rozsáhlý prstenec nových hvězd,“ říká David Thilker (John Hopkins University, Baltimore). A jeho kolega Mark Seibert (Carnegie Institution of Washington) to potvrzuje: „Před snímky z GALEXu  jsme se domnívali, že NGC 404 obsahuje pouze velmi staré a už vyvinuté rudé hvězdy, rozložené rovnoměrně, což naznačovalo, že galaxie je velmi stará a už se dále příliš nevyvíjí.“

A David Thilker dodává: „Duch Mirach měl dostatek štěstí na to, aby díky splynutí s trpasličím průvodcem chytil druhý dech.“

Nová pozorování znamenají, že čočkovité galaxie nemusejí být nutně na konci svého vývoje. I nadále mohou produkovat nové hvězdy, pokud pro jejich tvorbu získají nový materiál pocházející ze sousedních galaxií. Ve skutečnosti je tak NGC 404 spíš upírem než duchem.

⁽¹⁾  čočkovitá galaxie – galaxie s centrální výdutí a diskem ale bez spirálních ramen a většího množství mezihvězdného materiálu. V Hubbleově schématu klasifikace galaxií se označují jako typ S0 a nachází se mezi spirálními a eliptickými galaxiemi.

⁽²⁾  GALEX je relativně levným projektem NASA vypuštěným na oběžnou dráhu v roce 2003 s cílem zmapovat celou oblohu v ultrafialovém oboru elektromagnetického záření. Taková kompletní prohlídka nebyla dosud uskutečněna.