Nebýt to zpráva z Johns Hopkins Children"s Center, putuje rovnou do spamového koše označeného „šarlatáni“. Až příliš připomíná léčitelské snahy, které končí pro pacienta zle nebo dokonce fatálně. Ostatně, k čemu jinému by mělo dojít, když alergikovi začneme podávat stále větší dávky toho, na co je alergický? Logicky by přece mělo dojít k většímu provokování imunitního systému a ke zhoršování stavu… Poznatky z Dětského centra Johna Hopkinse a pracovníků Duke University ale svědčí o něčem jiném.
Nejde zatím o velký počet pacientů, celkem jich bylo v pokusu jen devatenáct, nicméně přesto jsou jeho závěry přesvědčivé. Na rozdíl od mnohých jiných pozorování týkajících se alergií na mléko, jsou tyto výsledky věrohodné také proto, že se jedná o první dvojitě slepý pokus s použitím placeba. O co v pokusu šlo? Posuzoval se stav dvou skupin dětí, přičemž jedna z nich dostávala sušené mléko a ta druhá jen bílý prášek stejné chuti a vůně. Ani pacienti, ani jejich ošetřující personál netušili, kdo co dostává.
Podle výsledků zveřejněných v Journal of Allergy & Clinical Immunology to vypadá, že zvyšování dávek mléka vede k celkové adaptaci – toleranci alergenu, který původně vyvolával alergické reakce.
Dosavadní léčba alergie na potravinu spočívá v jejím celkovém odstranění z jídelníčku. Zásadou je vymýtit všechny možnosti, které by umožňovaly spustit alergickou reakci. Soudí se, že časté setkávání se s alergenem může navodit problémy, jež mohou ohrožovat alergika i na životě. Přes péči lékařů a snahu maminek jsou alergie na potraviny na stále větším vzestupu. Jen v USA jimi trpí tři milióny dětí, přičemž za deset let jejich počet vzrostl o 18%. Alergie na mléko přitom ze všech alergií suverénně vede. Podle Roberta Wooda, jednoho z autorů studie, o které je tento článek, kvalita života alergiků je srovnatelná s dětskými pacienty trpícími cukrovkou a jakákoliv léčba je tedy pomocí od utrpení a je hodna našeho zájmu.
Američtí vědci si vzali na mušku těžké dětské alergiky. Šlo o děti ve věku 6 – 17 let, jimž se alergické reakce opakovaně vracely. Z 19 mladých pacientů naordinovali dvanácti zvyšující se dávky mléčných proteinů. Sedm jich dostávalo placebo. Na začátku pokusu byla průměrná mez tolerance (než došlo k propuknutí alergické reakce) okolo 40 mg (zhruba čtvrt kávové lžičky) sušeného mléka.
Na konci čtyřměsíční studie podali všem lidským „pokusným králíkům“ alergen, aby zjistili, zda mezi skupinami vznikly nějaké rozdíly. Děti, jimž byly dávky alergizujících mléčných bílkovin po několik měsíců postupně zvyšovány, začaly tolerovat jejich mnohonásobně vyšší množství. V průměru až 5 140 mg denně bez toho, aby u nich nastaly problémy se svěděním v dutině ústní, nebo žaludečními nevolnostmi, průjmem,...
U těch pacientů, jež měli jenom placebo, ke změně nedošlo a tak, jako všichni na začátku pokusu, nebyli ani na jeho konci schopni tolerovat více než 40 mg mléčných bílkovin denně. Přičemž pacienti v aktivní skupině, jež mléčné bílkoviny dostávaly, byla nejnižší mez jejich tolerance až 2 540 mg na den. Nejvyšší dokonce 8 140 mg!
Zřejmě nejzajímavějším poznatkem je fakt, že ti, kteří dostávali pravidelně mléko na léčbu své mléčné alergie, měli na konci pokusu v krvi mnohem více protilátek proti mléčným bílkovinám, přesto však svoji alergii zvládali lépe. Závěr vědců je ten, že tolerance se u dětí buduje postupně a že tyto děti mají v nastoupené léčbě pokračovat. Zároveň dodávají, že není známo, co by se dělo při přerušení nastoupeného kurzu. Je klidně možné, že by se tolerance k mléku vytratila.
Stejný výzkumný tým se nyní pouští do sledování možnosti léčby alergie na bílkoviny vaječného žloutku. Pokud se budou výsledky opakovat, bude možno poznatky zobecnit a to by znamenalo ve stávajícím přístupu léčby nutričních alergií velké změny.
Pramen: Johns Hopkins Medical Institutions (The Journal of Allergy and Clinical Immunology, 28 October 2008) http://www.hopkinsmedicine.org/
Proč je mezi lidmi více alergiků na kravské mléko než na mléko koňské?
Autor: Josef Pazdera (17.10.2007)
Diskuze: