Podle studie publikované v časopise Frontiers in Ecology and the Environment bylo při porovnání druhové skladby přirozených jezer a umělých vodních nádrží – vytvořených přehrazením řek – zjištěno, že tyto umělé vodní nádrže jsou až třistakrát pravděpodobněji domovem invazivních vodních druhů živočichů a rostlin, než přírodní jezera.
Jake Vander Zanden z University of Wisconsin-Madison, Pieter Johnson z University of Colorado-Boulder a Julian Olden z University of Washington sledovali pět stále častějších vodních invazivních druhů – stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), korýše Bythotrephes cederstroemi, slávičku mnohotvárnou (Dreissena polymorpha), raka Orconectes rusticus a korušku americkou (Osmerus mordax) – v 1 081 jezerech a umělých vodních nádržích ve Wisconsinu a na Michiganském poloostrově.
Umělé vodní nádrže jsou mnohem více ohroženy invazí kteréhokoliv z těchto pěti druhů, a to od těch „pouze“ dvakrát ohroženějších nárůstem výskytu stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) nebo raka Orconectes rusticus až po třistanásobné ohrožení výskytem korýše Bythotrephes cederstroemi. Umělé vodní nádrže byly také pravděpodobněji hostiteli rozmanitého spektra dalších invazivních druhů, než přírodní jezera.
| Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) je značně agresivní vodní rostlina, která v oblastech bez přirozených nepřátel dokáže porůst vodní plochy zelenými koberci. | Rak Orconectes rusticus je nepříjemným potravním konkurentem původním druhům raků |
Drobný korýš Bythotrephes cederstroemi, jen něco málo přes jeden centimetr dlouhý, se dostal z Evropy do Ameriky jako černý pasažér v lodních nádržích na vodní balast. Dnes představuje problém nejen v oblasti Velkých kanadských jezer. |
| Slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha se chová v novém prostředí jako utržená ze řetězu. Takto dokáže tato drobná škeblička porůst například raka… |
…nebo golfový míček co zapadl do vody |
Koruška americká (Osmerus mordax) je velmi životaschopná rybka, která je připravena obsazovat stále nová prostředí… |
Rozšíření invazivních druhů může mít vážné ekologické a ekonomické důsledky, včetně změny kvality vody, znečištění a poškození lodí a průmyslových zařízení a vytváření konkurence původním druhům nebo dokonce jejich lovem. „Invaze nepůvodních rostlinných a živočišných druhů jsou jedním z hnacích kol globálních změn – jsou jedním z hlavních způsobů, jakým měníme povrch naší planety,“ říká profesor Vander Zanden z madisonského limnologického centra.
„Tato nová analýza spojuje vysoké riziko invaze nepůvodních druhů vodních rostlin a živočichů s vysokou intenzitou využívání přírodního prostředí člověkem, zejména jde o jízdu na lodích a podmínky životního prostředí, jakými je například velikost vodní nádrže a chemické vlastnosti vody. Krom toho jsou vodní nádrže vybudované člověkem typické obsahem mladých a ekologicky méně stabilních společenství, která mohou dovolit invazivním druhům snadněji dobýt tato území,“ vysvětluje ekolog Pieter Johnson, který dříve působil na University of Wisconsin-Madison a v současnosti je na University of Colorado-Boulder.
Mnoho z údajů použitých v této studii pochází ze zdrojů agentur jako jsou Wisconsin Department of Natural Resources a Great Lakes Indian Fish and Wildlife Commission. Výzkumníci doufají, že dokonalejší porozumění invazivním rizikům pomůže řídit veškerá správní opatření k omezení negativních zásahů invazivních druhů do přirozených prostředí.
„Úsilí vhodně zaměřené na ochranu a kontrolu může poskytnout větší užitek,“ říká Johnson, „a umělé vodní nádrže by mohly být tím správným cílem, kam toto úsilí nasměrovat.“ˇ
Zdroj: University of Wisconsin-Madison
Diskuze:
