I když se u lidí provádí bandáž žaludku takzvanou šetrnou metodou – laparoskopicky, jde o zákrok, který vyžaduje složitý chirurgický výkon uvnitř těla. Křížky označují místa, kde dojde k zavádění nástrojů. To vše by při použití embolizační metody odpadlo.

Ghrelin je látka, které se laicky říká hormon hladu. I když chuť k jídlu podporuje více než dvacet chemických látek, nejčastěji hormonů, a zhruba stejný počet jich chuť k jídlu zase potlačuje,  ghrelin mezi nimi přece jen hraje, jak se zdá, první housle. Jméno dostal tento hormon podle hindského slova pro růst – ghrelin, protože pocit hladu je s růstem úzce propojen. Ghrelin je tvořen z 28 aminokyselinových zbytků. Vytváří jej především enteroendokrinní buňky žaludeční a střevní sliznice.

Hormon ghrelin byl objeven u zvířat, u nichž způsobuje žravost. Využívá se k jejich šlechtění, neboť hladová zvířata s vysokou produkcí ghrelinu nejen, že hodně žerou, ale také mají vysokou užitkovost. Prakticky stejně to funguje i u nás lidí. Ghrelin se tvoří ve střevech a v žaludku. Nejvíce se nám ho tvoří v části žaludku zvané fundus. Tam vzniká celých 90 procent jeho produkce. A právě to inspirovalo vědátory z Institutu Johna Hopkinse. Jde o ústav, který je ve světě výzkumu pojmem a často o něm píšeme. Zatím se naše informace týkaly lidí nebo myší a souvisely s imunologií a genetikou. Tentokrát vám povíme o tamních pokusech na prasatech, jež jsou příslibem pro nás, kteří se nejsme schopni odepřít gurmánské radovánky.

Aravind Arepally, autor metody.

Péče o otylé, kteřé chtějí zhubnout, nemohou se ale přimět k omezení jídla a sportování, je hlavní náplní celé řady klinik. Chirurgové takovým pacientům zpočátku vyjímali kousek střeva a tím zmenšovali vstřebávání živin. Úmysl to byl chválihodný, ale bohužel nebral v úvahu, že každý úsek střeva resorbuje něco jiného a tak tato metoda dělala z lidí spíše mrzáky trpící jednou chudokrevností z nedostatku železa, jindy zase pacienty trpící avitaminózou, to podle toho, kterou část střeva jim vyšmikli. Nástupcem metody zkracování střeva se stalo zmenšování žaludku. Technik je k tomu hodně, od jeho zmenšování vynětím jeho různých částí až po jeho sevření do umělohmotných bandáží, aby se žaludek nemohl rozpínat.
Aravind Arepally je vědec, který přichází s novou metodou, kterou nazval GACE. Jde o zkratku anglických slov „gastric artery chemical embolization“. Protože se tato metoda ukázala u prasat úspěšná, je šance, že se brzo začne využívat i u lidí.

Co se za pojmem GACE skrývá?

 

Pokus na prasatech ukázal, že účinně omezit tvorbu hormonu hladu lze i jednorázovým šetrným zákrokem za pomoci katetru.

Při zkracování střeva se jedná o snahu snížit příjem látek obsažených v potravě. U zmenšování a bandážování žaludku jde o vyvolání časnějšího podráždění baroreceptorů a tedy o snížení příjmu množství potravy, u metody GACE jde o využívání efektu snížené produkce hormonu hladu - ghrelinu. Potlačování účinku a snižováním hladiny tohoto hormonu je věc letitá. Vědátoři se jí zabývají déle než deset let. Výsledky jsou ale více než skrovné. Aravind Arepally se svými kolegy z baltimorského ústavu zkouší jít na věc metodou, která by měla efekt podobný, jako resekce části žaludku, jenže tak, aby to bylo k pacientovi co možná nejšetrnější.
Účinnost své metody si ověřili na čtyřtýdenním pokusu. Bylo v něm deset zdravých prasat. Ráno byla zvířata vážena a byla jim odebírána krev na stanovení obsahu ghrelinu. Všem zvířatům se na začátku pokusu provedl malý zákrok. Za pomoci rentgenu se katetrem zavedeným do oblasti třísla vědci propletli labyrintem jejich krevního řečiště až do arterií zásobujících krví žaludek. Pěti zvířatům vstříkli do příslušné tepny neškodný solný roztok. Zbylé polovině zvířat dali látku morrhuate. Jde ochemikálii, která umí poničit buňky cév.  Používá se při léčbě křečových žil, hemoroidů a některých nádorů. Tedy v místech, kde chceme uzavřít (embolizovat) vyživovací cesty a příslušnou tkáň nechat odumřít, nebo jen hladovět aby už dále nerostla. 

Pokus ukázal, že stačí aplikovat jednu dávku embolizující látky (125 mikrogramů sodium morrhuate) do příslušné artérie vyživující fundus žaludku a hladina ghrelinu v krvi ošetřených zvířat klesne na 60% původních hodnot. Chuť k jídlu je komplikovanou záležitostí, neboť je výsledkem stavu mysli a fyziologie těla. Zde popsaný zákrok způsobí, že i když mozek dává do žaludku pokyn k produkci vyššího množství ghrelinu, poničení části vyživovacích cév do žaludku způsobí, že tkáň s buňkami tvořícími hormon živoří. Snížený průtok krve žaludkem nedává buňkám dostatek živin k optimální produkci hormonu, jakou na buňkách žaludku požaduje mozek. 
Konečný efekt je srovnatelný s chirurgickým zákrokem na žaludku ale není při něm potřeba otevírat dutinu břišní a vystavovat pacienta zvýšenému riziku infekce. Zákrok je mnohem šetrnější a odpadá i pooperační rekonvalescence.

Pramen: Johns Hopkins
Arepally et al. Catheter-directed Gastric Artery Chemical Embolization Suppresses Systemic Ghrelin Levels in Porcine Model. Radiology, 2008; 249 (1): 127 DOI: 10.1148/radiol.2491071232