Warren Breidenbach z Jewish Hospital Hand Care Center již transplantoval ruku několika pacientům.

Tým chirurgů vedený Warrenem Breidenbachem z kliniky v kentuckém Louisville transplantoval panu D.S. ruku odebranou z mrtvého těla. Komplikovaná operace se zdařila. Už po čtyřech měsících  se začal pacientovi D.S. do transplantované ruky vracet cit. Vnímal dotyk na jednom místě dlaně a na svalu palce. Lékaře zajímalo, jak si pacient poradí s návratem končetiny po pětatřiceti letech. Celou tu dobu pracoval jeho mozek na tom, aby na ruku zapomněl a přizpůsobil se její absenci.

Zvětšit obrázek

Ruka Jerryho Fishera…

První vyšetření mozku pana D.S. na neurologické klinice University of Oregon přineslo velké překvapení. Když vědci podráždili citlivé místo na pacientově transplantované ruce, zaznamenali v mozku jasnou odezvu. Aktivované centrum se v mozku nacházelo na stejném místě jako u zdravých lidí. Mozek pana D.S. si po desetiletích na ruku vzpomněl a řídí ji stejně, jako kdyby pacient o ruku nikdy nepřišel. Tým vedený neurologem Scottem Freyem z University of Oregon o tom informuje v nejnovějším čísle prestižního vědeckého časopisu Current Biology.

„Pokud jde o činnost mozku pacienta, jde o zcela unikátní fenomén,“ hodnotí Scott Frey stav pana D.S. „Víme, že když někdo přijde o ruku, dochází v oblasti mozku zodpovědné za řízení ztracené končetiny k dramatické přestavbě. Nicméně se zdá, že když po třiceti pěti letech obnovíme přísun vzruchů z ruky do mozku, mozek pro jejich zpracování použije stejné neurony jako dříve. Schopnost mozku obnovit tyto funkce je o to překvapivější, že v době úrazu byl už mozek pana D.S. zcela vyzrálý. Věříme, že výsledky naší studie budou mít dalekosáhlý dopad na pochopení tvárnosti mozku v dospělosti a pro rehabilitaci po úrazech.“

Zvětšit obrázek

…zavazuje tkaničku na botě.

Pokusy za laboratorních zvířatech dokazují, že po ztrátě končiny se mozek začíná nové situaci přizpůsobovat už během několika hodin. Neurony, které měly až doposud za úkol zpracovávat podněty ze ztracené končetiny, se rychle učí nové dovednosti. Pan D.S. trpěl po úrazu tzv. fantomovými bolestmi, při kterých jeho mozek předstíral, že cítí bolest ze ztracené končetiny. Jak se mozek učil novým úkolům, fantomové bolesti odezněly.

„Mozek nenechá žádnou svou část dlouho zahálet,“ říká k tomu Frey.
Cit se vrací panu D.S. do ruky jen pomalu, a proto byl Scott Frey schopen vyšetřit obnovu činností pacientova mozku jen v hrubých rysech. Sledoval odezvu mozku na činnost největších nervů transplantované ruky. Nedokázal ale zachytit reakci na aktivitu jednotlivých prstů.
„Zatím nevíme, jak bude vypadat aktivita mozku, až se zregenerují nervy v prstech a pacientovi se do nich naplno vrátí cit,“ připouští Frey.