Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.
Chinin je sice v nízkých dávkách účinným lékem proti malárii, ale vyšší dávky chininu jsou smrtelné. Živočich je před konzumací většího množství rostlinné potravy obsahující chinin varován jeho hořkou chutí. Hořké sousto reflexivně vyplivne a výrazně tak sníží riziko otravy. Není to jediná obranná reakce trávícího traktu na hořké jedy. Američtí vědci z University of California v Irvinu zjistili, že na hořké látky registruje i tenké střevo. Tým biologů pod vedením Timothyho Osborna publikoval tento překvapivý objev v lékařském časopise Journal of Clinical Investigation.
Sliznice tenkého střeva je vybavena stejnými molekulami pro vnímání hořké chuti jako jazyk. Také střevo na podráždění hořkou potravou razantně reaguje. Hořká potrava se pomaleji tráví a zůstává déle v žaludku. Člověk nebo živočich tak má vyšší šanci, že se stihne nebezpečné potravy zbavit aspoň dodatečně tím, že ji vyzvrací. V reakci na hořkou potravu žaludek rovněž vylučuje větší množství hormonů, jež do mozku signalizují nasycení. Hořké potravy díky tomu sníme mnohem méně a riziko otravy se opět sníží. Tytéž hormony také posilují produkci žluči, jež je vylučována do střeva a přispívá k rozkladu nebezpečných toxinů.
Práce molekul registrujících hořké látky ve střevu závisí na množství cholesterolu v potravě. Pokud je cholesterolu málo, reaguje střevo na hořké látky se zvýšenou citlivostí. A naopak, potrava bohatá na cholesterol citlivost molekul pro detekci hořkých látek otupí. Osborne to považuje za adaptaci na různé typy potravy. Rostlinná potrava obsahuje málo cholesterolu, ale riziko výskytu toxinů je u ní vysoké. Je proto namístě, aby bylo střevo při trávení rostlinné potravy ve střehu. Maso a potraviny živočišného původu hořké toxiny obvykle neobsahují. O to bohatší jsou na cholesterol. Cholesterol proto může střevu sloužit jako signál, že přichází potrava, která je s ohledem na výskyt toxinů bezpečná.
Výsledky výzkumu Osbornova týmu nabízejí vysvětlení, proč se různá etnika liší v tom, co považují za chutné.
„Jedna skupina lidí je přesvědčena, že něco chutná přímo skvěle a bez potíží tuto potravinu tráví. Ostatní lidé ale mohou tu samou potravinu považovat za nechutnou a dělá se jim z ní špatně. První skupina se zřejmě přizpůsobila dané potravině tím, že u ní došlo ke změnám v množství a rozmístění molekul nutných pro vnímání chuti,“ říká Osborne.
Mnohé léky mají hořkou chuť a lékaři byli přesvědčeni, že problém s příjmem těchto léků je vyřešen ve chvíli, kdy pacient hořkou pilulku spolkne. Hořké molekuly ale působí i ve střevu a snižují tempo trávení. To může významně oslabit vstřebávání léku ve střevě. Farmaceuti proto budou muset hledat cesty, jak hořkou chuť léků oslabit.
Co chutná dětem?
Autor: Jaroslav Petr (07.01.2009)
Dělají nám výrobci krmiva z mazlíčků diabetiky?
Autor: Josef Pazdera (15.03.2007)
Někdo to rád kyselé
Autor: Jaroslav Petr (28.08.2006)
Zaplísněná káva, dobrá káva
Autor: Josef Pazdera (27.08.2006)
Někdo to rád hořké
Autor: Jaroslav Petr (29.07.2005)
Diskuze: