„Nevidomí lidé se mohou dostat z bodu A do bodu B. Naučí se počítat kroky, když musí, ale přesto mohou ztratit cestu, protože ne vždycky vědí, kolem čeho prochází. Proto na University of Michigan vyvinuli takzvané „mluvící body“ (Talking Points) městského orientačního systému. Vědci, technici a studenti svou práci prezentovali v září na dvou konferencích. Jason Stewart a Jakob Hilden tak učinili na konferenci Ubicomp 2008 v Jižní Korei a Michelle Escobar se zúčastnil Accessible Design na konferenci Digital World ve Velké Británii. Myšlenka, která se skrývá za „mluvícími body“, je zaměřena na vylepšení orientace nevidomých v městských ulicích,“ řekl James Knox, koordinátor adaptivní technologie z Information Technology Central Services na University of Michigan a jeden z vývojářů tohoto systému.

„Mluvící body mohou být prvním krokem ve směrování audio virtuální reality navržené pro lidi zcela nevidomé nebo s těžkými poruchami zraku, ale mohou být velmi užitečné i pro vidící,“ řekl Knox. Vidícím osobám by tento systém mohl při procházení kolem signálního bodu poskytnout „náhled“ na zajímavosti podél cesty nebo třeba na sortiment či prodejní akce uvnitř obchodů. Mohlo by to uživatelům tohoto systému nabídnout přístup k přehledu o okolí doslova „za pochodu“. Pro nevidomé chodce by to mohlo mít stejný přínos, ale hlavně by to pomohlo vyplnit jejich mezery ve znalosti cesty. „Mluvící body“ by měly pomoci osobám s poruchami zraku najít například veřejné záchodky, policejní stanici, veřejnou dopravu a třeba i restauraci s jídelním lístkem v Braillově písmu.

„Bude-li tato technologie mít úspěch, mohl by se tento systém stát způsobem, jak „označkovat“ celý svět,“ řekl Jason Stewart, student na School of Information, který byl do projektu zapojen. “Každý, kdo bude vybaven speciální čtečkou, bude tyto body moci použít k tomu, aby zjistil více informací o místě, kde se právě nachází.“

Podobný systém již existuje, ale systém „mluvících bodů“ je prvním známým, který využívá technologie bluetooth, vyhovuje vidícím i osobám s poruchami zraku, umožňuje lidem ovládat jej plně hlasovými pokyny a s pomocí internetových stránek mohou být informace pravidelně aktualizovány nebo doplňovány o komentáře uživatelů.

Knox a jeho spolupracovníci ze School of Information a Department of Electrical Engineering and Computer Science vytvořili první verzi systému „mluvících bodů“ již před lety. Skupina vysokoškolských studentů přinesla do tohoto projektu novou krev. Získali grant ve výši deseti tisíc amerických dolarů od GROCS 2008 na provedení tohoto projektu, zmenšili přijímač a změnili přenosovou technologii z RFID na oblíbenější bluetooth. Také zkoumají využití spolupráce dalších technologií, jako je například GPS.

 

Mark Newman: „Průvodcovské systémy založené na lokaci výzkumníci tvoří a přetváří již celé desetiletí, ale tohle je první projekt, který je opravdu zaměřen na potřeby lidí s poruchami zraku a vyšel z toho, aby bylo jisté, že systém bude vyvinut tak, aby splnil tyto potřeby.“

Systém „mluvcích bodů“ obsahuje několik komponent:
Mobilní zařízení zachycuje signál bluetooth a mluví a/nebo zobrazuje informace uživateli. V budoucnosti by mohl jako přijímač fungovat i mobilní telefon, ale tento prototyp zatím netelefonuje. Je o něco větší, zhruba o velikosti brožované knihy. Pokud chce uživatel více informací o signálním bodě, může to sdělit tomuto zařízení hlasem nebo dotykem.

Signální body nebo značky pro tuto technologii by mohly být umístěny na bodech zájmu, o kterých si majitelé přejí podávat informace uživatelům systému „mluvících bodů“. Obchody, restaurace nebo další podnikatelská zařízení by si mohly koupit tyto značky, které stojí necelých dvacet dolarů, aby mohly případné zákazníky informovat o nejnovějších akcích nebo mimořádných nabídkách, které by je mohly přilákat. Města by jimi mohla například označit informační centra, parky nebo další budovy.

Internetové stránky by umožnily majitelům značek systému „mluvících bodů“ programovat své vlastní značky. Mohli by tak pravidelně aktualizovat svá hlášení. Jakmile by byla nová značka přidána do systému, mohli by ostatní uživatelé přidávat své komentáře k těmto bodům zájmu. Chodci využívající tento systém by si mohli vybrat, zda chtějí slyšet i tyto komentáře.
 

„Tento projekt přináší vlastně jakýsi typ rozšířené reality,“ řekl Hilden, jeden ze studentů, který prezentoval tento výzkum na konferenci Ubicomp. „Ukazuje nám to, jak můžeme převzít uživatelem vytvořené informace z internetu a „položit“ je nad vlastní realitu, abychom pomohli nevidomým lidem zprostředkovat smysl toho, kde se právě nachází a jaké možnosti se kolem nich vyskytují.“ˇ

Zdroj: University of Michigan