Tyto stopy – přesněji řečeno dvě rovnoběžné řady malých teček o průměru zhruba 2 milimetrů – datované na nějakých 570 miliónů let do předkambrijského období, označovaného jako ediacaran, objevil Loren Babcock,  profesor geologie a paleontologie na Ohio State University.

Ediacaran předcházel období kambria, tedy době, kde nacházíme počátek většiny hlavních skupin živočichů.
„Vědci si dříve mysleli, že před obdobím kambria existovaly na Zemi většinou jen mikroby a jednoduché mnohobuněčné organismy typu hlenek, ale tento názor se postupně mění,“ vysvětloval Babcock.
 

Zvětšit obrázek

Loren Babcock…

„Neustále vedeme diskusi o možnosti existence složitějších živočichů v období ediacaranu – měkkých korálů, některých členovců a hlístů – ale důkazy dosud nebyly zcela přesvědčivé,“ řekl Babcock. „Ale když najdete takový důkaz, jaký se podařilo objevit nám, o zvířeti s končetinami – zvířeti, které „chodilo“ po zemi – tak se tato možnost stane mnohem pravděpodobnější.“

Soo-Yeun Ahn, doktorand na Ohio State, předvedl tento objev na posterové prezentaci při setkání Americké geologické společnosti v Houstonu. Spoluautoři byli Margaret Rees z University of Nevada v Las Vegas a J. Stewart Hollingsworth z Institutu kambrijských studií (Institute for Cambrian Studies).

Babcock a Hollingsworth pátrali v roce 2000 ve skalách blízko Goldfieldu v Nevadě, když objevili opravdovou paleontologickou bombu - stopy tvora, který se po Zemi pohyboval pomocí končetin o nějakých 30 miliónů let dříve, než jsme se až dosud domnívali.

Ten tvor určitě jen zlehka „kráčel“ po měkkých usazeninách, protože jeho končetiny vytlačily jenom mělké dírky do tohoto dávnověkého mořského dna. Když Babcock otočil kámen obsahující tyto stopy, nízký úhel slunečních paprsků vnesl do stop ostrý stín a zvýraznil je tak.

Zvětšit obrázek

…„Byl to opravdu náhodný objev. Odkryli jsme vrstvu, která vypadala jako přechod mezi prekambrickým a kambrickým obdobím, tak jsme se zastavili, abychom se na to tak trochu podívali. Jen jsme si sedli a začali obracet kameny kolem sebe. Nebyli jsme tam ani hodinu, když jsem spatřil stopy...“ (foto: Kevin Fitzsimons, Ohio State University)

Babcock okamžitě pochopil, že tyto stopy byly do podkladu vytlačeny nějakým členovcem, něčím podobným stonožce nebo nohatému červu či hlístu. Nemohl si být jist délkou tohoto tvora nebo počtem jeho nohou, ale posouzením stop odhadl, že nesl své centimetr široké tělo na mnoha tenkých končetinách.

Už v roce 2002 oznámil jiný tým vědců podobnou zkamenělou stopu z Kanady, a ta byla datována zhruba do středu kambria, před asi 520 miliónů let. Jiná sada stop nalezená v Jižní Číně je datována do období před 540 milióny let. S přibližným stářím 570 miliónů let tyto nové zkameněliny neposkytují pouze nejstarší důkaz zvířat používajících končetiny k pohybu, ale také ukazují, že složití živočichové žili na Zemi již před obdobím kambria.

Neexistuje mnoho makroskopických zkamenělin z této doby, protože tvorové s měkkým tělem se obvykle neuchovali. Babcock je specialistou na „mimořádnou konzervaci“ – speciální chemické, fyzikální a biologické podmínky, které umožňují tvorům s měkkým tělem zkamenět. Se znalostí toho, kam se podívat v geologických záznamech, odhalil doslova „zvěřinec“ neobvyklých zkamenělin, a to od neobvyklých ostnokožců v Nevadě po sírové bakterie v Antarktidě.

Mělké moře pokrývající západní Nevadu před 570 milióny let by bylo dobrým místem pro mimořádnou konzervaci. Usazeninový povrch byl asi spojený s mikrobiální vrstvou – soudržným kobercem bakterií a usazeninových zrn. Stopy tohoto tvora tak mohly být chráněny již v okamžiku, kdy toto zvíře otisklo své končetiny do usazeniny.

Babcock říká, že si je „dost dobře jistý – i když ne na sto procent“, že tyto zkameněliny byly vytvořeny členovcem podobným stonožce nebo hlístem, který má nohy. Zkamenělina samotného zvířete by byla samozřejmě rozhodující. I proto se chystá pokračovat v bádání ve stejné oblasti Nevady, i když to není jediné možné místo. Podobné zkameněliny by mohly být objeveny na pobřeží Bílého moře v Rusku, v Jižní Austrálii, na Newfoundlandu nebo v Namibii, kde se našly zkameněliny organismů z období ediacaranu.

„Očekávám, že tu bude spousta skepticismu,“ řekl Babcock na adresu svého objevu. „Ale na druhé straně se domnívám, že to způsobí rozruch. A možná to povede k tomu, že se někteří vědci pečlivě podívají na kameny, které už mají doma. Někdy je to jen otázka odlišného úhlu pohledu na ten samý vzorek.“ˇ

Zdroj: Ohio State University