Doposud byla ověřena pouze jediná, a to ještě „poloúčinná“ vakcína vyráběná ve slepičích vejcích, jejíž výroba zabere pět až šest měsíců a krom toho účinkuje pouze proti jediné variantě viru H5N1, který naneštěstí neuvěřitelně rychle dokáže zmutovat, a tak může velmi rychle přijít celá práce s výrobou vakciny vniveč. Nyní byly zveřejněny výsledky mezinárodní spolupráce amerických a taiwanských vědců, kteří zakončili výzkum a vývoj nové vakcíny, která by potenciálně mohla zastavit většinu kmenů chřipkového viru H5N1 na jeho cestě světem.

 

Kolorovaný obrázek elektronového mikroskopu, zobrazující tkáň doslova „prošpikovanou“ viry H5N1. (Wikipedia)

David D. Ho, profesor a vědecký ředitel Aaron Diamond AIDS Research Center, vyrobil společně s kolegy z Academia Sinica na Taiwanu vakcínu, která stimuluje imunitu proti široké škále virů typu H5N1 u myší s použitím DNA lépe než částice mrtvého viru, vyprodukované ve vejcích. Takovou vakcínu, sestávající z plazmidové DNA, která byla geneticky modifikována, aby vyvolala specifickou imunitní odezvu, je mnohem snadnější rychle upravit a vyrobit – a to je obrovská výhoda, když závodíte s epidemií, která se rozbíhá.

 

David D. Ho „Jedna varianta této vakcíny se již vyrábí,“ říká Ho, „takže se bude moci nasadit do klinických testů na lidech tak rychle, jak jen to bude možné. Probíhá i další studie elektroporace v Rockefeller University Hospital, která testuje možnost využití této techniky, kombinované s DNA vakcínou proti HIV.“

Ho a jeho spolupracovníci nejprve museli určit virovou specifitu, protože viry H5N1 jsou neuvěřitelně rozmanité a mutují neobyčejně rychle. Proto výzkumníci vytvořili „univerzální“ sekvenci, do které začlenili všechny uchované části genu kódujícího vnější protein viru. Pak museli vyřešit, jak ji doručit tam, kam ji potřebovali dostat – do buňky.

Častým důvodem, proč DNA vakcíny nefungují, je skutečnost, že není snadné zajistit, aby se DNA dostala tam, kde je jí potřeba. K vyřešení tohoto problému se Ho a jeho kolegové uchýlili k využití elektroporace, metody, která si právě začíná získávat oblibu a stále větší rozšíření ve světě vakcín a která podle předběžných studií pomáhá zlepšit přijetí vakcíny buňkou. Při kombinaci nové vakcíny s „univerzální“ sekvencí a elektroporací, což je elektrický impuls, který dokáže otevřít póry v buněčných membránách, výzkumníci zjistili, že jejich myši odpověděly neuvěřitelně rozsáhlou imunitní reakcí.

„Imunitní odpověď vyvolaná naší DNA vakcínou je velice široká,“ říká Ho. „Mohlo by se stát, že vakcína by ve své současné podobě mohla chránit proti většině virů H5N1.“ A i kdyby to nezvládla úplně stoprocentně, zejména pokud by se začal objevovat odlišný kmen H5N1, mělo by to trvat jen několik dní, než by se získala jeho genová sekvence a upravila se existující vakcína k boji s tímto novým kmenem.ˇ

 
Zdroj: Rockefeller University
Proceedings of the National Academy of Sciences 105(36): 13538–13543 (September 9, 2008)
Wikipedia