Je podvečer 15.září 2007. Annette Richterová a Annina Böhmeová, německé geoložky, jsou na obchůzce v pískovcovém lomu poblíž obce Obernkirchen v Dolním Sasku. Příští den pořádá tato obec „Den vrcholů geologie“ (Tag der Geotops) a obě ženy budou v lomu provádět návštěvníky. Ze zdejšího pískovce je postaven dóm v Kolíně nad Rýnem, brémská radnice a některé nové banky v Berlíně.

Lom v Obernkirchenu. (Kredit: sueddeutsche.de)

Slunce je nízko nad obzorem a vrhá v lomu dlouhé stíny. Každá nepatrná nerovnost vrhá ostrý stín a je v pískovci vidět. Nechybí mnoho, abychom se přenesli do druhohor. Náhle ženy zpozorují něco, co upoutá jejich pozornost. Uvědomí si, že stojí ve šlépějích dinosaura. Asi jako na obrázku „Odkryv stop trval rok.“
Richterová je kustodkou Zemského muzea v Hannoveru a spolu s Anninou Böhmeovou možná objevila stopy nového druhu velociraptora.
Ze stop lze vyčíst 5 až 6 různých druhů ještěrů. Z celkového počtu stop patří raptorům 49. Masožraví velociraptoři byli opeřeni, sahali nám asi tak do pasu a byli asi 180 cm dlouzí. Údajně se z nich vyvinuli ptáci. Viz také Opeřený velociraptor . Osmdesát procent všech stop patří masozřavým ještěrům. Richterová pokračuje „Zdejší nález je důkaz, že Evropa byla aktivním evolučním centrem. Ti se tady ale museli vyřádit.“ S nálezem takového rozsahu nikdo nepočítal. Ve světě existuje pouze šest takových nalezišť.

Odkryv stop trval rok. Zde vidíme stopu iguanodon. Ještěři vážili až 4 tuny. Větší rozlišení a další snímky zde: Spiegel.

Geoložka Annette Richterová podává velociraptorovi pomocnou ruku ... (Kredit: sueddeutsche.de)

Stopy raptorů se táhnou do délky dvanácti kroků. Z jejich rozestupu spočítal Torsten van der Lubbe z hannoverského paleontologického týmu, že zvíře se pohybovalo rychlostí 11 km v hodině. Odhaduje se, že při lovu se mohlo pohybovat třikrát rychleji.
„Výr (bubo bubo) používá drápy k zasazení smrtelných ran do krku. Analogicky lze usuzovat na podobný způsob lovu také u velociraptora,“ říká Annetta Richterová. A pokračuje: „Na místě dnešního lomu byla laguna, ve které se usazoval písek z moře. Lagunou a v jejím okolí chodili ještěři a zanechávali po sobě stopy.“
Vědci odhadují, že stop vzniklých před 140 milióny lety se delší dobu nic netklo. Pak přišla vlna čerstvého písku, který všechny stopy zahladil a konzervoval. Na svislých stěnách lomu je každý příval písku zřetelně vidět jako úzký pruh. Ve zdejším lomu není nutné získávat materiál trhavinami. Bagr jednoduše zvedá každou vrstvu. Najednou unese až osm tun pískovce.

Drůbežárna. Na 2500 m2 jsou stovky stop dinosaurů. Obrysy stop jsou zvýrazněny voskem. Větší rozlišení
Další snímky sueddeutsche.de

Zvětšit obrázek

Model raptora. Tito ještěři mají na zadních nohách zvednutý dráp.

„Zde vidíme drůbežárnu,“ říká Torsten van der Lubbe a ukazuje na plochu se stopami raptorů. Stopy jsou tak nepatrné, že vědcům trvalo měsíce než si jich mezi hlubokými stopami allosauriů všimli. Analýzou stop se zjistilo, že při chůzi kladli velociraptoři nohy před sebe v jedné linii. Mohli se tak elegantně pohybovat jako nějaká modelka na přehlídce. Dosud se předpokládalo, že nohy kladli zeširoka – asi jako pštros.

Otisk a model nohy velociraptora. Větší rozlišení. Kredit a další snímky sueddeutsche.de

Zvednutý dráp je dobře viditelný v stopách (Tato věta byla doslova převzata z německých novin a je důkazem vlivu Járy Cimrmana na novináře v Německu, které učil logiku. Zvednutý dráp totiž ve stopě není vidět, protože je zvednutý. A proč je učil logiku? V češtině je totiž dvojitý zápor chápán jako jednoduchý zápor, což Němci nebyli nikdy štonc pochopit.) Pravděpodobně byl dráp při chůzi a běhu zvednutý proto, aby se neobrušoval a mohl o to lépe sloužit při lovu a boji.

Podle stop zde také žili před více jak 140 milióny lety allosauři

Zvětšit obrázek

Hobby paleontolog Uwe Stratmann objevil v lomu stopy dvou stád býložravých iquanodonů.

Spásali pruhy bujné tropické vegetace
Na druhém prostranství to vypadá jako kdyby se po plošině prošlo stádo iguanodonů. Naleziště leží osm metrů nad stopami raptorů a je tak asi 100 000 let mladší, jak spočítala Annette Richterová.
Kroky zvířat jsou vzhledem k jejich velikosti krátké. Richterová proto soudí, že terén byl kluzký a zvířata měla potíže se na takovém terénu pohybovat. Jednu stopu doprovází také malé stopy. Je to poukaz na sociální chování ještěrů. Mláďata se držela „sukně“.
„Pracujeme jako kriminalisté,“ říká Annette Richterová. „Stopy jistíme odlitky z latexu, plocha je evidována fotogrametricky, každý odlitek je fotografován z různých úhlů, abychom na počítači mohli vytvořit třídimenzionální model.“

Býložravý iquanodon v podání malíře Zdeňka Buriána. Výška 9 metrů.

V příštích měsících vyhotoví Richterová a její spolupracovníci mapy stop, aby viděli kam každé zvíře šlo. Někdy zůstává Richterová v lomu do pozdních hodin a čeká na soumrak. „Je to jako kdyby tu ještěři před chvílí prošli,“ vyznává se Richterová ze svých pocitů.

Zdroje
http://www.spiegel.de/fotostrecke/fotostrecke-35226-5.html#backToArticle=577925
http://www.sueddeutsche.de/wissen/332/311255/text/
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/463891-velociraptor