Prozradí nanokrystaly vodu na mimozemských tělesech?
Povrch nanočástice je vzhledem k jejímu nepatrnému objemu tak velký, že ...
Prapodivné chování ve světě částic velkých jen několik nanometrů dokazují nejnovější výsledky týmu vědců z University of California v Berkeley vedeného Jillian Banfieldovou. Částice sirníku zinečnatého tvořené zhruba 700 atomy a měřící v průměru jen 3 nanometry mají v přítomnosti molekul vody o poznání pravidelnější uspořádání než „za sucha“. Povrch nanočástice je vzhledem k jejímu nepatrnému objemu tak velký, že se „tah“ molekul na povrchu „promítne“ i do jejich nitra. Vědci si od tohoto fenoménu slibují formování nanočástic podle našich potřeb. Změna struktury nanočástic může být využita například ke konstrukci mikroskopických senzorů citlivých na přítomnost vody.
Vědci doufají, že ze struktury zpětně vyčtou, za jakých podmínek nanočástice vznikaly. Jillian Banfieldová chce například najít rozdíly mezi nanočásticemi vzniklých činností mikroorganismů a materiálem stejného chemického složení vytvořeného geologickými procesy. To by jí dovolilo kromě jiného určit, zda droboučká tělíska nalezená ve slavném martském meteoritu ALH84001 skutečně vznikla činností mikroorganismů obývajících před miliony lety Mars.
Horní částice sirníku je „na suchu“, spodní je „namočená“. Kdo by řekl, že nanočástice sirníku ve vodě „bobtná“?
Prozradí „bobtnání“ nanočástic původ mikroskopických částic v martském meteoritu ALH84001? Od ambiciózních plánů k jejich realizaci bývá někdy dost spletitá cesta.
Autor: Jaroslav Petr
Datum: 27.09.2003
Diskuze: