Málokdy nám opravdu dochází, jak obrovské ekonomické hodnoty nám tito drobní opylovači přináší, aniž by za ně dostali jakkoliv zaplaceno. Francouzští vědci z INRA a CNRS a němečtí vědci z UFZ zjistili, že celosvětová ekonomická hodnota „služeb“, které poskytují hmyzí opylovači - především včely, byly v roce 2005 na úrovni 153 miliard euro u hlavních plodin, které „krmí lidstvo“. Toto číslo tvořilo 9,5 procenta celkové hodnoty světové zemědělské produkce potravin. Studie také určila, že mizení opylovačů by se dalo převést do ztráty zisku, odhadovaného na 190 až 310 miliard euro. Výsledky této studie odhalily zranitelnost světového zemědělství danou poklesem počtu opylovačů. Tato práce byla publikována v časopise „ECOLOGICAL ECONOMICS“.
Pokud jde o otázku biodiverzity, stává se úbytek opylovačů sice hlavním tématem, ale jeho skutečný vliv zůstává stále otevřenou otázkou. Zejména ekonomická hodnota služeb, poskytovaných opylujícím hmyzem, dosud nebyla vyhodnocena na spolehlivých základech. Na základě údajů z literatury, publikované v roce 2007, o závislosti produkce hlavních potravinářských plodin na opylovačích, právě publikovaná studie v ECOLOGICAL ECONOMICS používá FAO a původní data ke kalkulaci hodnoty příspěvku opylovačů na světovou produkci potravin.
Ve studii byly porovnávány tři hlavní kategorie plodin, u kterých se na výnosu podílí činnost opylujícího hmyzu: u ovoce a zeleniny byl vliv zvláště patrný a ztráta pro každou skupinu byla odhadnuta na 50 miliard eur; následovaly jedlé olejniny s 39 miliardami eur. Vliv na produkci pochutin (káva, kakao apod.), ořechy a koření byl menší, tedy alespoň v tom ekonomickém smyslu.
Vědci zjistili, že průměrná hodnota produkce plodin, které jsou při tvorbě výnosu závislé na opylení hmyzem, byla v průměru mnohem vyšší než produkce těch rostlin, které na opylení hmyzem závislé nejsou, mezi něž patří například obilniny a cukrová třtina, (760 eur, resp. 150 eur za tunu). Stupeň zranitelnosti byl definován jako podíl ekonomické hodnoty opylení hmyzem, dělený celkovou hodnotou produkce. Tento podíl se značně lišil mezi jednotlivými kategoriemi plodin s maximem 39 procent u pochutin (kávovníky a kakaovníky jsou opylovány hmyzem), 31 procent u ořechů a 23 procent u ovoce. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi hodnotou jednotky produkce v dané kategorii plodin a jejím podílem zranitelnosti: čím vyšší byla závislost výnosu plodin na opylení hmyzem, tím vyšší byla cena za tunu produktu.
Z hlediska stability světové produkce potravin indikují tyto výsledky, že pro tři kategorie plodin – jmenovitě ovoce, zeleninu a pochutiny – by se situace značně změnila. Pokud by došlo k úplnému vymizení opylujícího hmyzu, stala by se světová produkce těchto plodin nedostačující pro naplnění potřeb lidstva na jejich současné úrovni. Významní dovozci, jakým je i Evropská unie, by byli silně ovlivněni.
Nicméně tato studie není předpovědí, protože odhadované hodnoty neuvažují všechna strategická rozhodnutí, která by mohla být využita výrobci a všemi součástmi řetězce produkce potravin, pokud by se měli střetnout s takovými ztrátami. Kromě toho, tato čísla berou v úvahu úplné vymizení opylovačů, spíš než jejich postupný úbytek a mezitím musí být potvrzeno pár studií, které ukazují lineární vztah mezi hustotou opylovačů a produkcí.
Závažnost úbytku opylujícího hmyzu na pohodu spotřebitelů, která byla vzata v úvahu při hodnocení ekonomického vnímání, byla počítána na základě rozdílné cenové pružnosti poptávky. Cenová pružnost představuje účinky cenové změny na nákupy spotřebitelů, což je procento poklesu nakoupeného množství, pokud cena vzroste o 1 procento. Ve studii předpokládali, že realistická hodnota cenové pružnosti by byla mezi -0,8 a -1,5 (při -0,8 by spotřebitelé nakoupili o 0,8 procent méně výrobku, jestliže by jeho cena vzrostla o 1 procento). A právě při této hypotéze by při cenách v roce 2005 dosáhlo snžení zisku výše zmiňovaných 190 až 310 miliard eur.
Tyto výsledky také zdůrazňují, že úplná ztráta opylujícího hmyzu, zejména včely medonosné a divoké včely, které jsou hlavními opylovači hospodářských plodin, by nevedla ke katastrofickému zhroucení světového zemědělství, ale přesto by vyústila ve značné ekonomické ztráty, a to i kdyby výpočty braly v úvahu pouze plodiny, které jsou přímo využívány k produkci potravin pro výživu lidí. Adaptační strategie různých ekonomických subjektů – jakými může být například přerozdělení půdního fondu mezi jednotlivé plodiny a využití dalších alternativních plodin v potravinářském průmyslu – by pravděpodobně poněkud omezilo následky ztráty opylovačů. Dosud se neuvažoval vliv nedostatku opylovačů na produkci osiv, která jsou velmi důležitá nejen pro pěstování mnoha druhů zeleniny, stejně jako některých pícnin a nepotravinových plodin (a z tohoto pohledu má tato otázka velký význam i pro celé odvětví chovu skotu), ale také pro mnoho dalších „nekulturních“ rostlin a vůbec fungování celého ekosystému, ve kterém přírodní flóra poskytuje neocenitelné služby pro zemědělství a společnost jako celek.ˇ
Zdroj: Helmholtz Association of German Research Centres
Diskuze: