Pouhé dva údaje naměřené a rychle předané z prostředí uvnitř bachoru – teplota a pH – dokáží upozornit na nemoc či metabolické problémy krav. Zařízení, které to dovede, může pomoci předcházet velikým ekonomickým ztrátám.

 
Pryč jsou ty staré dobré časy, kdy sedlák znal všechny své krávy jménem a věděl o každém jejich zakašlání, zakulhání či nechutenství. Na dnešních farmách dojených krav, s obrovskou produktivitou práce a velikou koncentrací stovek a tisíců zvířat, to už ani není možné. Proto lidem musejí pomáhat technické prostředky měřící všechno možné, co se dá efektivně využít k řízení chovu – od měření nádoje jednotlivých krav v moderní dojírně, přes stanovení vodivosti mléka až po zjišťování pohybové aktivity krav. To všechno dohromady generuje spoustu dat, která musejí shromažďovat počítače a vyhodnocovat sofistikované programy. Chov dojených krav byl ekonomickým tlakem na cenu produktu – mléka – dotlačen do dnešní podoby jakéhosi „mléčného průmyslu,“ kde zůstává jen málo času a prostoru na individuální péči o zvířata. A tak se občas může stát, že se přehlédnou první příznaky některé z nemocí nebo metabolické poruchy, například bachorové acidózy.

Zvětšit obrázek

Začínalo to bolusy s jednoduchým čipem, sloužícím k identifikaci zvířat (vlevo), pokračuje to s bolusy vybavenými měřením teploty a pH, v budoucnu možná budou měřit a vyhodnocovat mnohem více údajů, usnadňovat člověku práci a přinášet zvířatům komfort.

Předcházení některým problémům může zabezpečit malý senzor umístěný v kravském bachoru, který monitoruje zdravotní stav zvířete a při změně běžných hodnot vydává včasnou výstrahu. Systém měří pH a teplotu uvnitř bachoru. Naměřené hodnoty jsou bezdrátově přenášeny ze zapouzdřené měřící sondy do externího přijímacího modulu v obojku zvířete, odkud je sítí senzorů, okolo kterých kráva prochází, posílána do ústřední databáze v počítači, kde jsou údaje vyhodnocovány.

Farmář tak v podstatě ihned může být varován, jestliže jsou zjištěné údaje nad nebo pod referenčními hodnotami. Je to velký pokrok oproti současnému stavu, kdy je běžně hodnota pH v bachoru měřena pouze za pomoci jícnové sondy, jejíž použití je podstatně pracnější pro člověka a nepříjemnější pro zvíře. Odběr bachorových šťáv se tak pro zvíře stává v mnoha případech zbytečným a vysoce stresujícím zážitkem.

Zvětšit obrázek

Jednoduché schéma fungování: v trávicím ústrojí, resp. v bachoru (1) je instalována zapouzdřená měřící sonda vybavená mikropočítačem a vysílačem, tzv. bolus (2), vysílač této sondy vysílá signál v pásmu 133 kHz (4), který přijímá zařízení umístěné na obojku zvířete (3), obsahující další vysílač předávající informaci dále na pásmu 2,4 GHz (5).

Vědci z Fraunhofer Institute for Microelectronic Circuits and Systems IMS v německém Duisburgu vyvinuli a nabízejí nový systém, který je možno adaptovat na množství dalších aplikací, využitelných v zemědělství a lesnictví. Síťové uzly obsahují všechny složky potřebné pro spojení senzorů a ovládacích členů. Rádiové moduly tohoto typu mají dlouhý provozní život díky své nízké spotřebě energie. Jsou schopny autonomního vytváření sítě a nevyžadují žádné další řízení nebo speciální infrastrukturu.

Systém společně vyvinuli partneři z Německa a Nizozemska. Přeshraniční projekt byl spolufinancován programem Evropské unie INTERREG IIIA. v oblasti Rhine-Waal, Ministry of Economic Affairs and Energy spolkové země Severního Porýní-Vestfálska a provincie Gelderland. Nový měřící systém je navržen a letos v létě začalo jeho testování v pilotních projektech, organizovaných na farmách provozovaných členy místní agrární komory (Lower Rhine Chamber of Agriculture) a v dalších výzkumných zařízeních.ˇ

Zdroj: Fraunhofer-Gesellschaft