Zvětšit obrázek

Mozaika snímků planetky Steins, pořízená během nejmenšího přiblížení sondou Rosetta. V horní části je vidět velký kráter. Kredit – ESA

Hlavním cílem sondy Rosetta, která do vesmíru odstartovala už před 4 roky, je dlouhodobý průzkum komety 67/P Čurjumov-Gerasimenko. K té ale sonda dorazí až v roce 2014. Mezitím jí byla naplánována dvě setkání s asteroidy. K prvnímu z nich došlo v uplynulých dnech. Sonda těsně minula planetku hlavního pásu (2867) Steins. Za dva roky by se měla setkat s planetou (21) Lutetia. Oba blízké průlety jsou považovány zejména za generální zkoušky na hlavní cíl výpravy.

Kosmická sonda pátrala po planetce Steins už mnoho týdnů před očekávaným setkáním, s cílem zpřesnit její dráhu a na základě takto získaných dat upravit tu svou tak, aby blízký průlet byl pro Rosettu bezpečný. Řídící tým se nakonec rozhodl pro průlet ve vzdálenosti 800 km od planetky. K nejbližšímu setkání došlo 5. září ve 20:58 našeho času. Vzájemná rychlost obou těles v těchto okamžicích činila 31 000 km/hod.

Ve 22:14 vypuklo v řídícím středisku v Darmstadtu nadšení. Právě dorazil první signál vyslaný sondou po průletu kolem planetky, ze kterého bylo patrné, že setkání proběhlo úspěšně. Sonda, kterou dělí od Země propastných 360 miliónů kilometrů, zjevně splnila své úkoly.

Zvětšit obrázek

3D pohled na planetku Steins. Kredit – ESA

V následujících hodinách začala na Zem proudit získaná data. Sonda se na planetku zaměřila sadou patnácti přístrojů. Přenos dat bude trvat ještě několik dalších týdnů, ale už teď je možné říci, že tato část výpravy proběhla úspěšně. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že jedna z kamer sondy se krátce před okamžikem nejmenšího přiblížení vypnula. Další přístroje fungovaly správně a výpadek této kamery nebyl kritický.

Vědci měli už předem vypracovaný model tvaru planetky, který získali na základě pozemských pozorování a dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Tento model se nakonec ukázal být docela podobný skutečnosti, což dokazuje, že použité postupy poskytují věrohodné výsledky.

Zvětšit obrázek

Umělecká představa - sonda Rosetta po příletu k hlavnímu cíli výpravy, kometě Čurjumov-Gerasimenko. Kredit – ESA

Planetka Steins na první pohled připomíná diamant. Její rozměry činí zhruba 5,9 x 4 km. „Zaznamenali jsme nový drahokam ve Sluneční soustavě“, komentoval tvar planetky Uwe Keller (Max Planck Institut Fuer Sonnensystemforschung, Lindau). Na získaných snímcích bylo zatím identifikováno na 23 kráterů větších než 200 metrů v průměru. Největší z nich se nachází na severním okraji planetky a má průměr kolem 1,5 kilometru. Je s podivem, že planetka takový impakt vůbec přežila a nerozpadla se. Kamera rovněž zaznamenala řetězce menších kráterů lemujících krátery větší. Podobné útvary byly pozorovány i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Vytvořil je pravděpodobně materiál vyvržený z většího kráteru při dopadu jiného kosmického tělesa.

Planetky jsou obecně pokládány za pozůstatky základních stavebních bloků planet. K jejich vzniku došlo před 4,5 miliardami let. Astronomové věří, že právě studiem planetek a komet se dozvědí více o historii a vzniku Sluneční soustavy. „Je to podobné jako malý vzorek DNA Sluneční soustavy,“ poskytuje přirovnání Rita Schulz z týmu kolem Rosetty.

Planetky typu E jsou obecně charakteristické vysokou odrazivostí a složením, které je bohaté na křemičitany. Steins skutečně odráží celých 35% slunečního záření, které na něj dopadá. Je proto výrazně jasnější než většina ostatních „běžných“ planetek.

Data z dalších přístrojů budou postupně následovat a vědci předpokládají, že si během několika týdnů budou schopni udělat detailní obrázek o této planetce – teprve osmé, zblízka prozkoumané.ˇ

Animace ukazuje dráhu sonda ve Sluneční soustavě a její setkání s planetkou. (WMV, velikost 2021 kB)

Zdroje:  European Space Agency, ScienceNews.org , Space.Com , NewScientist.Com