K překvapujícímu zvratu v našem poznání evoluce druhů zřejmě dojde po zveřejnění studie, která na základě analýz DNA odhalila, že poslední mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) – žijící v době před 40 až 4 tisíci lety – měli za sebou dlouhý vývoj s kořeny sahajícími do Severní Ameriky.
„Vědci si doposud mysleli, že když se mamuti potulovali po tak obrovském území – od západní Evropy ke středu Severní Ameriky – tak ti severoameričtí byli jen takovou „vedlejší odnoží“ bez nějakého zvláštního významu pro evoluci druhů,“ řekl docent Hendrik Poinar z oddělení antropologie, patologie a molekulární medicíny na McMaster University.
Hendrik Poinar a Régis Debruyne, postgraduální výzkumník v Poinarově laboratoři, strávili poslední tři roky shromažďováním a testovaním DNA mamutů napříč celým areálem jejich dávného rozšíření na Sibiři i v Severní Americe. Mravenčí práce, spočívající v pečlivé extrakci DNA, úzkostlivém skládání, porovnávání a překrývání stovek mamutích vzorků s použitím druhé největší dostupné databáze pravěké DNA, se vyplatila.
„Migrace mamutů přes Beringii, což byl pruh země spojující východ Sibiře s Aljaškou a nacházel se v místech dnešní Beringovy úžiny, byly vzácné. Tato oblast sloužila vlastně jako veliký filtr k udržení odlišnosti východních a západních skupin mamutů,“ říká Poinar. „Nicméně, nyní se objevuje, že mamuti se usadili v Severní Americe o mnoho let dříve, než se dosud předpokládalo, a pak migrovali na Sibiř a nahrazovali tam všechny dříve existující haplotypy mamutů.“
„Nahrazování populací v menších areálech rozšíření není v rámci druhů ničím zvláštním, ale jak se jednou objeví v rozsahu kontinentů, tak to bezesporu raritou je,“ říká Ross MacPhee, ředitel oddělení vědy o savcích v American Museum of Natural History a jeden z výzkumníků podílejících se na této studii. „Nikdy jsme neočekávali, že by mohlo dojít k tak kompletnímu převratu u mamutů, ale tohle je jeden z objevů, který se nedá tak snadno vyvrátit, je totiž založen na porovnávání pravěké DNA, a to je mnohem lepší než kosti a zuby, jež nejsou vždy úplně přesným vodítkem.“
„Jak paleontologové, tak molekulární biologové dlouho pracovali na geografických tendencích ve vývoji areálů rozšíření druhů,“ říká Debruyne. „Po více než století se žádná z debat týkajících se mamutů primárně nezaměřila na podrobnou studii původu euroasijských mamutů. Velmi malá pozornost byla věnována vzorkům ze Severní Ameriky a obecně se považoval jejich příspěvek k evoluční historii druhů za zanedbatelný. Tato studie ukazuje, že tomu je úplně jinak.“
Původ mamutů je sám o sobě záhadou. Někteří vědci se domnívají, že první předchůdce mamuta se objevil v Africe asi před sedmi milióny let, společně s předchůdci asijských slonů. Zhruba před pěti až šesti milióny let se první mamutí druhy rozšířily na sever do Číny, na Sibiř a dál až do Severní Ameriky.
Toto první rozšíření do Severní Ameriky dalo vzniknout mamutovi, známému jako americký mamut. A teprve o mnoho později přešla na Sibiři vyvinutá a chladu přizpůsobená forma mamuta srstnatého přes Beringův „most“ do oblasti dnešní Aljašky a Yukonu. Co se dělo dál, je do značné míry záhadou. Původní sibiřské genetické formy začaly mizet a byly nahrazovány geny severoamerických „přistěhovalců“.
„Studium evoluce je evoluce sama,“ pokračuje Poinar. „Tento nejnovější výzkum ukazuje, že se při odhalování tajemství evoluce „zavrtáváme“ stále hlouběji a dostáváme se blíže k porozumění původu druhů na naší planetě.“ˇ
Zdroj: McMaster University
Diskuze:
